Památky děkují - cena veřejnosti putuje do Poličky

V prvních říjnových dnech již tradičně oceňuje Národní památkový ústav příklady dobré praxe. Ocenění s názvem Patrimonium pro futuro bylo v letošním roce udíleno 2. října na severočeském zámku Lemberk. Vůbec poprvé míří jedna z cen do Pardubického kraje.

Vybírání vítězů v jednotlivých kategoriích (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky) je vyhrazeno odborné porotě. Veřejnost však může podpořit svého favorita prostřednictvím internetového hlasování. Největší počet hlasů v letošním roce obdržel Mariánský morový sloup v Poličce. Za restaurování této významné kulturní památky byli nominováni restaurátoři Mgr. BcA. Petr Gláser a BcA. Renata Poláková Tauchmanová, starosta města Poličky Jaroslav Martinů a vedoucí odboru územního plánování, rozvoje a životního prostředí MěÚ Polička Ing. Marta Mastná, která křišťálovou plaketu za město Polička převzala.

Představitelé obce byli na ocenění navrženi za příkladný přístup k restaurování, jmenování odborné komise a iniciování celkového interdisciplinárního restaurátorského průzkumu, restaurátoři pak za nadstandartní přístup, precizně a profesionálně odvedenou restaurátorskou práci.

A jaký je příběh samotného sloupu?

Radní královského věnného města Poličky nechali na poličském náměstí postavit mariánský sloup jako dík Panně Marii a svatým patronům za ochranu před velkým morem, který ochromil v roce 1713 české království, ale městu se zázračně vyhnul. Sloup trojbokého půdorysu na náměstí postavil v letech 1727–1731 přední český sochař Jiří František Pacák se svojí dílnou, kde vedle českých patronů sv. Václava, sv. Víta, manžela Panny Marie sv. Josefa a rodičů Panny Marie sv. Anny a sv. Jáchyma, osadil i morové světce sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a ochránce před požáry sv. Floriána. Na třech stranách pilíře, který je završen sochou Panny Marie – Immaculata, vysekal J. F. Pacák figurální reliéfy vztahující se k matce Boží – Zvěstování, Nanebevzetí, Korunování. Obyvatelé města včetně jeho představitelů byli hrdí na tento počin, a proto nechali u rytce Michaela Jindřicha Rentze, který působil i na Kuksu, vyrýt a vytisknout velkou a menší mědirytinu s tímto mariánským sloupem. Nádheru sloupu v dobš jeho vzniku vystihuje vyjádření Michaela Jindřicha Rentzel, že: "poličskému sloupu se nemůže žádný vyrovnat, a to včetně trojičního sloupu od M. B. Brauna v Teplicích".

Použitý kámen na sochařskou výzdobu a na vlastní pilíř, kde jde spíše o opuku, ztrácel od doby postavení statue své vlastnosti, k čemuž výrazně přispěly i v dobré víře používané prostředky, postupy a materiály v průběhu minulých oprav, které kameni spíše uškodily.

Kolektiv restaurátorů přistupoval k zásahu komplexně, kdy nebyly opomenuty žádné odborné postupy ovlivňující restaurování, plně akceptoval výsledky restaurátorského průzkumu a používal v současné době všechny dostupné metody a prostředky vhodné k restaurování. Restaurátorské zásahy restaurátoři konzultovali s odbornou komisí na pravidelných kontrolních dnech, kdy se projednávaly a schvalovaly takové postupy, které nepoškozovaly a nezhoršovaly současný stav statue v Poličce. Výsledkem je vysoká úroveň provedeného restaurování mariánského sloupu v Poličce.

Město Polička jako vlastník projevil velkou iniciativu nejen jmenováním odborné komise a jejího vedení, při sháněním finančních prostředků (restaurování bylo placeno z prostředků MK ČR – Program regenerace MPR a MPZ, ale i z peněz KÚ Pardubického kraje a z prostředků města), ale i při propagaci probíhajícího zásahu. V průběhu restaurátorského průzkumu i při restaurování proběhlo několik přednášek a besed pro veřejnost za účasti restaurátorů a odborných pracovníků organizace státní památkové péče, o probíhajícím zásahu byla informována i média. Některým radním a zastupitelům města byl při obnově sloupu přímo na lešení prezentován postup a vysvětlena problematika restaurování.

Restaurátorský průzkum a restaurování mariánského sloupu, bylo od samého počátku pojato jako modelový příklad restaurování takto hodnotných a významných památek. Úkolem bylo rovněž výrazně zpomalit další poškozování sloupu a jeho výzdoby, protože kámen za dobu svého vystavení na poličském náměstí je bohužel místy na hraně životnosti (kopie soch čtyř světců). To se bezezbytku podařilo, ale v průběhu času bude nutné s největší pravděpodobností přistoupit k dalším náhradám originálů, aby nedošlo k úplnému zániku ikonograficky mimořádně propracovaného a jedinečně sochařsky a architektonicky ztvárněného mariánského sloupu v Poličce.

Na ocenění byl mariánský sloup navržen ze strany NPÚ, ÚOP v Pardubicích. Ocenění veřejnosti je z našeho pohledu velice cenné také proto, že dokládá kladný vztah místních obyvatel k jejich kulturnímu dědictví. Fakt, že veřejnosti na vlastním kulturním dědictví záleží je prvním předpokladem k tomu, aby se kulturní památky dařilo chránit.