V sobotu 6. července 2019 přibyly na Seznam světového dědictví UNESCO dvě české památky. Stalo se tak poprvé po 16 letech. Zápis Krajiny pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je radostnou a poněkud překvapivou zprávou. Překvapivou z toho důvodu, že na jaře letošního roku Mezinárodní výbor pro ochranu památek a sídel (ICOMOS) doporučil návrh na zápis v několika bodech upřesnit. Obecně se tedy soudilo, že o zapsání Krajiny pro chov koní v Kladrubech se bude hlasovat až v příštím roce. Výbor pro světové dědictví však tento návrh zařadil již na letošní zasedání v ázerbajdžánském Baku. Pardubický kraj se tedy může pyšnit už druhou památkou na tomto prestižním seznamu. Spolu s hřebčínem na tento prestižní seznam přibyl také Hornický region Krušnohoří.
Při zvažování zápisu každé památky na seznam UNESCO je základním rozhodujícím faktorem skutečnost, zda naplňuje obecná kritéria pro přiznání tzv. vynikající univerzální hodnoty. Jinými slovy se jedná o mimořádný význam, který přesahuje národní hranice. Je nutné, aby tato hodnota byla v nominačních dokumentech slovně popsána a doložena v písemných, grafických a dalších obrazových přílohách. Seznam světového dědictví je zejména reprezentativním seznamem vynikajících výtvorů lidstva a přírody. Zapsané kulturní statky částečně symbolicky zastupují určitý typ daného období v určitém širším regionu. Cílem není zahrnout všechny hodnotné památky světa, ale pouze ty nejvýznamnější.
Je důležité si uvědomit, že na seznam UNESCO nebyl zapsán pouze samotný hřebčín, ale jeho kulturní krajina jako celek. Reprezentuje totiž významný fenomén lidské civilizace, kterým byl po staletí umělý chov koní pro reprezentativní, společenské, hospodářské i vojenské účely. Hřebčín v Kladrubech nad Labem je významný specializovaným chovem ceremoniálních, reprezentativních koní. Znalosti o optimálním ustájení koní zde dospěly do typizace tohoto druhu staveb. Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem je vynikajícím spojením díla přírody a člověka. Tento výjimečný historický stavební a krajinný komplex byl po staletí kontinuálně utvářen pro optimální podmínky chovu a výcviku ušlechtilých plemen koní pod patronací rodu Habsburků. Krajina kolem hřebčína nebyla narušena ekonomickými a hospodářskými změnami moderní doby a zůstala tedy ve své předindustriální podobě. Spolu se samotným hřebčínem si plně uchovala svou hospodářskou funkci. Vyváženou kvalitu pastvin pomáhají udržovat i uměle zbudované vodní kanály. Stavební areály jsou ve volné krajině propojeny přímými komunikacemi lemovanými alejemi. Dochovaný rozsah hřebčína byl po staletí prakticky stejný. Nadále slouží k chovu tzv. starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.
