Název kamenného kříže z roku 1852 připomíná jeho pořizovatele Antona a Josefu Schwarzerovi, kteří si jej přímo před svou usedlostí nechali postavit. Kompozičně je příkladem ustáleného ikonografického typu Kalvárie či Ukřižování, který byl ve volné krajině i v obcích umisťován již od středověku. Kříž se také poměrně významným způsobem uplatňuje v krajině, jeho pohledové vazby na klášter Hora Matky Boží u Králík si nelze nevšimnout. Zmíněný klášter byl v letošním roce nově prohlášen za národní kulturní památku. Kříž odkazuje na místní německou národnostní komunitu, postiženou odsunem po 2. světové válce a dokládá religiozitu místních obyvatel.

V roce 2014 proběhlo zásadní restaurování. „Jeho stav, když jsem ho poprvé viděl v roce 2012, byl velmi špatný, až havarijní, zarostlý v křovinách, chyběla postava sv. Jana Evangelisty. Postupně jsme odstranili nálety, udělali fotodokumentaci, sekali trávu, zajímali se o historii tohoto kříže. Jednal jsem s vlastníkem Městem Králíky o jeho opravě. Zásadním zlomem bylo získání grantu od Pardubického kraje na opravu pro vlastníka. Tato důležitá restaurace kříže proběhla v roce 2014. Dále jsme se zajímali o jeho osud a udržovali okolní pozemek.“ říká JUDr. Jan Brčák za spolek Gostiwar z. s. Praha, který prohlášení za kulturní památku vnímá jako velmi dobrý krok. Spolek Gostiwar se velmi významně angažuje v udržování a popularizaci této památky. V letošním roce dokonce vlastním nákladem vydali popularizační leták, ve kterém nalezneme kunsthistorický popis a historii kříže. Z pozice odborné organizace státní památkové péče takovou aktivitu vítáme a považujeme ji za velmi záslužnou.

Funerální soubor na městském hřbitově, který byl taktéž Ministerstvem kultury ČR prohlášen za kulturní památku, se skládá z několika movitých a nemovitých věcí. Je to vstupní budova č. p. 390 (obřadní síň), ústřední litinový krucifix, náhrobek Franze Wanieka s postavou ženy – plačky a čtyři hrobky. Hrobka rodiny Rotter byla prohlášena za kulturní památku včetně svého movitého vybavení, tedy oltáře, dvou kusů párových lavic a lustru. Dále byly oceněny památkové hodnoty dvou hrobek rodiny Walter, přičemž jedna je vystavěna v historizujícím slohu a druhá v secesním. Dalšími jsou hrobka rodiny Wagner a hrobka rodiny Kretschmer. Soubor představuje výběr nejcennějších funerálních děl a staveb, reprezentující významné historické období od konce devatenáctého století do třicátých let století dvacátého. V tomto období došlo díky průmyslové revoluci a zejména přičiněním místních textilních podnikatelů k významnému rozkvětu města. Doba prosperity se pak pochopitelně odrazila i na funerálních dílech, patřících nejvýznamnějším osobnostem města, které odkazují na minulost spojenou s německým obyvatelstvem tohoto pohraničního regionu.