Zveme vás – podzim 2023
Vydejte se na výlet na některý z objektů NPÚ, navštivte zajímavou akci, přednášku nebo se seznamte s celoročními projekty NPÚ.
- Patrimonium pro futuro 2023
- Hradozámecký advent 2023
- Konference SANTINI 2023
- Poválečná architektura jako památka
- Podzim na památkách
- Výstava Architektura 20. století v jižních Čechách
- Výstava Nečekané objevy
- Podzimní blok přednáškového cyklu ÚOP v Plzni – Minulostí kolem nás
- Přestavba/konverze Automatických mlýnů v Pardubicích
- Výstava fotografií Santiniho odkaz Plzeňsku
- Výlety s Ivou
Patrimonium pro futuro 2023
Zveme vás ke sledování předávání cen NPÚ Patrimonium pro futuro 28. 11. od 20:15 na ČT art. Večerem diváky opět provede moderátor Daniel Stach.
„Památkářského Oscara“ letos už podesáté dostanou ti, kdo se zasloužili o záchranu, obnovu, ale také prezentaci nebo správu památek. Národní památkový ústav oceňuje příkladné počiny, které si zaslouží si uznání široké veřejnosti. Letošní jubilejní ročník Patrimonia pro futuro bude opět v přímém přenosu vysílat Česká televize.
Laureáti převezmou skleněné sošky ve tvaru ruky symbolizující podanou ruku památkám. Stejný symbol se promítne také do scény a scénografie slavnostního předávání. Na realizaci galavečera pokračuje NPÚ ve spolupráci se sklářskou firmou Lasvit, která zajišťuje výrobu skleněných cen podle návrhu ak. soch. Kurta Gebauera a podílí se také svými skleněnými artefakty na dekoraci scény. Hudebně večer doprovodí Endru & JeN Hovorka & Dan Bárta.
Ceny budou letos uděleny v osmi hlavních kategoriích:
- Objev, nález roku
- Záchrana památky
- Příkladná správa památky
- Restaurování památky
- Památková konverze
- Obnova památky
- Prezentace a popularizace
- Osobnost památkové péče
- Mimořádné ocenění generální ředitelky NPÚ
- Památky děkují, o jehož vítězi rozhodla veřejnost v on-line hlasování
Cena Patrimonium pro futuro, kterou Národní památkový ústav vyhlašuje jako příspěvková organizace ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu na území České republiky, hodnotí pozitivní a úspěšné počiny v oblasti památkové péče dokončené v předešlém roce. Je vyhlašována od roku 2014 a za uplynulých devět ročníků bylo předáno celkem 77 ocenění.
Hradozámecký advent 2023
I když se to nezdá, Vánoce jsou za rohem. Zpříjemněte si se svými blízkými čekání na vánoční svátky a prožijte adventní čas v magické atmosféře hradů a zámků. Mnohé z památek ve správě NPÚ nezavírají brány ani v předvánoční a vánoční době. V adventním čase si památky připravily sváteční výzdobu a program pro děti i dospělé. Odpočiňte si od předvánočního shonu a vychutnejte si magickou atmosféru adventu.
Některé z památek se již oblékly do svátečního hávu a přivítají Hradozámecký advent.
Vánoční zámecký okruh ve Valticících se otvírá už 11. listopadu. Až do 23. prosince nabídne desítku tradičních vánoční stromků s bohatou výzdobou ručně malovaných foukaných skleněných ozdob. Okruh je bez průvodce.
Již 25. a 26. 11. se můžete těšit na Adventní trhy a Čertovské prohlídky na zámku Sychrov, Vánoční trhy v hospitálu Kuks, Advent a pohádku Betlémská hvězda na zámku Libochovice.
Naplno Hradozámecký advent začne v prosinci. Nabídne netradiční prohlídky po vánočně vyzdobených prostorách s kostýmovanými průvodci, výstavy betlémů, divadelní představení, koncerty, dílničky a soutěže. Na zámku Hrádek u Nechanic bude advent ve znamení harrachovského roku projektu Po stopách šlechtických rodů.
Půlnoční bohoslužbu 24. prosince nebo varhanní koncert 26. prosince bude možné navštívit v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Některé z památek se otevřou i na Silvestra a na Nový rok 2024.
Konference SANTINI 2023
V letošním roce si připomínáme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santini‑Aichela (1677–1723), českého architekta italského původu působícího v Čechách a na Moravě v první čtvrtině 18. století. Jeho jméno spojujeme s barokní gotikou, stylem důvtipně prolínajícím monumentální gotiku s barokní dynamičností. Přijďte se o tomto géniovi dozvědět více na konferenci SANTINI 2023, která se koná 7. 12. v Pražské křižovatce na Praze 1. Více o konferenci se dozvíte programu konference.
V rámci konference máte možnost navštívit 8. 12. komentovanou prohlídku výstavy SANTINI a svět jeho architektury v Národním technickém muzeu.
Poválečná architektura jako památka
Galerie Jaroslava Fragnera a Národní památkový ústav představují novou výstavu. Výstava „Poválečná architektura jako památka“ se zaměří na proměny pražských staveb z období 1945–1989. Jak chránit poválečné stavby v Praze a zachovat jejich výtvarné kvality? Nyní máte poslední možnost výstavu navštívit, bude přístupná v Galerii Jaroslava Fragnera už jen do 26. 11.
Podzim na památkách
Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu se rozzářily podzimními barvami. Řada z nich zůstává otevřená, byť v omezené míře, většinou během víkendů a svátků. Nabízí základní návštěvnické okruhy a otvírají se zimní prohlídkové trasy.
Díky příznivému počasí mohou letos na podzim návštěvníci během listopadových víkendů a státního svátku zavítat také do hospitálu Kuks nebo na hrad Bezděz. V listopadu a prosinci pozve k návštěvě také dvacítka celoročně zpřístupněných památek. Nově se mezi ně řadí také státní zámek Telč a klášter Plasy otevřené po obnově.
Výstava Architektura 20. století v jižních Čechách
6. 11. – 17. 12. 2023, ÚOP České Budějovice
Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích vás zve na výstavu Architektura 20. století v jižních Čechách s podtitulem Čeho si ceníme na cenných stavbách. Výstava vznikla v rámci výzkumné oblasti Moderní architektura 20. století financované z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO). Výstava je přístupná od 6. 11. do 17. 12. v Galerii Národního památkového ústavu na Senovážném náměstí 6 v Českých Budějovicích.
Tato výstava je tak trochu „komiks“, který má diváka v krátkém čase seznámit s architekturou celého 20. století v jižních Čechách. Každý panel je věnovaný určité kategorii staveb a na čtyřech vybraných domech vysvětluje, co je nejdůležitější pro pochopení jejich hodnoty. Protože pochopení hodnot může přispět i k jejich uchování a zacházení s nimi s respektem.
Za výstavou stojí tým kolegů, jmenovitě pak:
Texty: Eva Erbanová
Fotografie: Archiv NPÚ, Hugo Moc, Daniel Kovář, Martin Augustin
Dobové fotografie: Archiv fotoateliéru Šechtl &Voseček, sbírka Milana Bindera, Státní okresní archiv České Budějovice
Grafická úprava: Daniel Dědek
Redakční spolupráce: Martin Gaži
Produkce výstavy: Eva Neprašová
Výstava Nečekané objevy
11. 9. – 22. 12. 2023, zámek Krásné Březno
Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem si pro vás připravilo výstavu s názvem Nečekané objevy, která vznikla k příležitosti dvacetiletého výročí vzniku NPÚ. Výstava byla slavnostně zahájena 11. září v atriu zámku Krásné Březno v Ústí nad Labem. Do konce roku si mohou návštěvníci prohlédnout patnáct velkoformátových fotografií o rozměrech 1×1,5 metru, a jak název výstavy napovídá, k vidění na nich jsou objevy, které kolegové z ústeckého pracoviště učinili v poslední době při své práci v terénu.
Podzimní blok přednáškového cyklu ÚOP v Plzni – Minulostí kolem nás
4. 12. a 18. 12. 2023, ÚOP v Plzni
Přednáškový cyklus Minulostí kolem nás byl zahájen jarním blokem v letošním roce a bude nyní pokračovat souborem přednášek na podzim. Jeho cílem je seznámit odbornou i laickou veřejnost s naším kulturním dědictvím v jeho různorodosti, a to napříč dějinnými obdobími a oblastmi činností památkové péče. Složení přednášek je proto tematicky pestré. Posluchačům bude umožněno nahlédnout „pod pokličku“ a dozvědět se, jaké bádání stojí za výsledky konkrétního zjištění. Přednášet budou odborní pracovníci NPÚ z Plzně, Prahy a středních Čech.
Přednášky budou probíhat ve středověkém sklepení domu U Zlatého slunce, sídla ÚOP v Plzni, v Prešovské ul. 7, pravidelně první a třetí pondělí v měsíci až do konce kalendářního roku. Začátek přednášek bude od 16 hodin, vstup volný.
Nadcházející přednášky
- 4. prosince 2023
PhDr. Jiří Chmelenský | K PANTÁTOVI VEDOU DRÁTY ANEB PROCES ELEKTRIFIKACE PLZEŇSKA POHLEDEM PAMÁTKOVÉ PÉČE
Na území dnešního plzeňského kraje působily celkem čtyři elektrárenské svazy provádějící soustavnou elektrifikaci kraje. Prvním svazem byl Západočeský elektrářský svaz Plzeň, s. r. o., ze kterého se vyvinul svaz Západočeských elektráren Plzeň, a. s., západně a severně od Plzně elektrifikoval Elektrárenský svaz severopošumavských okresů v Tachově, s. r. o. a Elektrárenský svaz Františka Haniky v Plané, s. r. o. Přednáška představí problematiku a typologii potenciálních památek energetiky s vybranými reprezentativními příklady včetně zjištěné archivní dokumentace. Jde o výstup výzkumu DKRVO Industriální dědictví, oborového výzkumu „energetika“.
- 18. prosince 2023
Mgr. Martin Cikán | KOUT NA ŠUMAVĚ – LESK A BÍDA PRŮMYSLOVÉ VSI
Obec Kout na Šumavě byla v novodobé historii významným ekonomickým centrem panství Stadionů. Rozkvět v období 19. století zanechal poměrně rozsáhlý velkostatek s pivovarem, který tvoří unikátní urbanistický celek. Vzestup obce ukončil vývoj po roce 1945, po němž následovala stagnace a následný úpadek, který se projevuje zejména v posledních deseti letech. V rámci příspěvku bude prezentována historie velkostatku Kout na Šumavě včetně doloženého stavebního vývoje. Dále bude věnována pozornost problematice vztahů současné památkové péče a obce v kontextu s možnými vizemi do budoucna.
V poslední době se velmi často mluví o nedávno dokončené obnově Automatických mlýnů v Pardubicích. Už jste se na ně jeli podívat? Rozhodně neváhejte, v současnosti objekt spravuje Galerie města Pardubice, Gočárova galerie Pardubického kraje a inovativní vzdělávací centrum Sféra. Jak to ale bylo s obnovou a jaká cesta vedla ke současnému stavu?
Areál bývalých Winternitzových mlýnu v Pardubicích nahradil v roce 1911 řadu starších pardubických mlýnů, z nichž většina zanikla společně s jezy po regulaci Chrudimky. Stavba byla provedená podle moderního návrhu arch. Josefa Gočára, kterému v té době bylo teprve 30 let. Stavba se stala novou dominantou rozvíjející se oblasti na pravém břehu regulované řeky Chrudimky zpřístupněným ocelovým mostem nýtované konstrukce s příhradovými nosníky z roku 1909. Nejmodernější strojní zařízení tedy 10 válcových stolic, pracujících automaticky, dodala pardubická továrna Josef Prokop a synové. Po požáru v roce 1919 byl mlýn obnoven a dle návrhu arch. Gočára bylo přistavěno shodně vysoké obilní silo propojené s mlýnem dopravníkovým mostem na klenutém oblouku. Vznikla tak originální architektura asociující slavnostní bránu s historizujícím odkazem (umocněnou ještě v roce 1920 přidáním betonových „vlaštovčích ocasů“ na vrcholové římsy), který lze charakterizovat i slovy Le Courbusiera jako stavbu monumentálního asyrského charakteru. Mlýn pak sloužil svému účelu sto let do roku 2013, kdy firma Good Mills ukončila výrobu.
Areál byl v roce 1983 prohlášen kulturní památkou. V té době byl mlýn už provozován s novým opět nejmodernějším vybavením včetně celoskleněného dopravního potrubí, které v 60. letech 20. století dodal národní podnik Továrny mlýnských strojů. Větší část tohoto vybavení byla demontována ještě před prodejem objektu v roce 2016. Areál tak zůstal prázdnou a nevyužitou monumentální stavbou, která však díky kvalitní architektuře exteriéru a blízkosti centra města Pardubice byla předurčena k novému využití a konverzi ve stylu evropských „kulturfabrik“. A to zejména proto, že kvůli dřevěnoocelové konstrukci stropů a čtyřpatrové dispozici hlavní budovy nebylo vzhledem k bezpečnostním regulacím takřka možné využít stavbu pro cokoli jiného než galerii. Přestavět ji na byty, kanceláře nebo obchody nešlo kvůli protipožárním standardům a také z důvodu památkové ochrany staveb, která se v roce 2014 změnila ve vyšší titul ochrany jako národní kulturní památka. Společnost Good Mills nakonec v roce 2016 celý areál prodala manželům Smetanovým, hlavní budovu, dnešní Gočárovu galerii, koupil následně Pardubický kraj a severní sklady pak město Pardubice, které zde v novostavbě umístilo Centrální polytechnické dílny a galerii města. Obě části však manželé prodávali už s hotovým projektem, v němž jednotlivé návrhy svěřili různým renomovaným architektům, což velmi pomohlo společně s navrhovaným využitím chráněných budov pro zachování co nejvíce původních konstrukcí a zároveň citlivému doplnění okolí této památky.
Tímto směrem se ubíral i návrh přestavby a vedení stavby samotné, kdy byl hlavní důraz z hlediska orgánu státní památkové péče kladen především na „pietní“ přístup a snahu o maximální dochování autentické materie vnějších fasád a plné zachování jejich vnějšího vzhledu bez novodobých rušících prvků, a to i vzhledem k tomu, že nyní po konverzi interiéru je architektura exteriéru staveb hlavním nositelem památkových hodnot. Probíhalo tedy pečlivé vzorkování materiálů, kterými byla fasáda doplňována a okenní výplně byly vytvořeny jako repliky. Rozvržení a využití vnitřních prostor se tak částečně muselo přizpůsobit vnějšímu plášti, aby při pohledu z venku nebylo zjevné, že interiér prošel kompletní přestavbou. Jediným novotvarem se staly nástřešní světlíky odkazující svým tvarem na zakončení říms a nástavby výtahových šachet. Instalace těchto nutných nezbytných novodobých prvků byla vyvážena odstraněním mladších utilitárních přístaveb před průčelím objektu a rehabilitací parteru fasád, čímž byla znovu očištěna a zvýrazněna monumentalita průčelí tvořícího pomyslnou bránu do nově vznikajícího náměstí. V interiérech se pozornost památkové péče soustředila na zachování charakteru prostředí tvořeném především po demontáži technologie soustavou dřevěných trámových stropů na litinových sloupech a historickými výplněmi dveří. Tyto konstrukce se podařilo zachovat, i když v případě stropů je bylo nutno celé rozebrat a po doplnění potřebných instalací znovu složit a některé dveře přesunout na nové pozice. Některé z dochovaných artefaktů strojního a provozního vybavení byly opětovně využity jako „umělecké“ objekty doplňující prostředí. V odůvodněných případech došlo i ke změnám ve strukturování vnitřních dispozic nebo vybudováním nových konstrukcí, nicméně díky dobré spolupráci autora návrhu Ing. arch. Petra Všetečky s orgány státní památkové péče a zhotovitelem prací se podařilo zachovat celkový historický výraz stavby včetně základních charakteristik v interiéru. Přestavba Gočárovy galerie je aktuálně nominovaná na Národní cenu architektů Grand Prix Architektury i na Českou cenu za architekturu.
Současně s přestavbou hlavní mlýnské budovy a její konverzí v sídlo Východočeské galerie probíhala i přestavba a adaptace budovy sila, která zůstala v majetku manželů Smetanových. V silu se architekti snažili ponechat co nejvíce původních prvků, včetně dvanácti násypek ve spodní části. Uvnitř vysoké stavby se pak skrývá labyrint místností vzniklý prořezáním železobetonových zdí mezi násypkami, prosvětlených skrze pochozí mřížky na podlaze a luxferový strop, který osmnáct metrů nad násypkami zároveň tvoří podlahu multifunkčního sálu v pátém patře. Vzhledem k utilitárnímu pojetí technického interiéru bez architektonických detailů byla pozornost památkové péče soustředěna především na dochování historického a autentického vzhledu pláště objektu s jedinou výjimkou, a to otevřením parteru stavby, podmíněným novým společenským využitím dříve výhradně technického objektu a také instalací výtahové šachty na střechu budovy, která byla potřeba k bezbariérovému zpřístupnění střechy.
Závěrem lze konstatovat, že status národní kulturní památky pomohl areál Automatických mlýnů zachránit pro budoucnost v historické podobě jednak zajištěním potřebného financování na celkové znovuvyužití stavby a za druhé možností výrazně promlouvat do přípravy projektové dokumentace a stavby samotné z hlediska ochrany památkových hodnot a eliminovat tak stavební a architektonické „extrémy“ a větší destruktivní práce, ke kterým by nepochybně při konverzi tohoto areálu bez památkové ochrany došlo. Přestavbu Automatických mlýnů nelze ale jednostranně vnímat jako vzorovou památkovou obnovu autenticky dochované stavby, ale spíše jako rozumný a vhodný kompromis mezi zájmy památkové péče a novým využitím objektu, bez nějž by bylo obtížné v dlouhodobém horizontu do budoucna zajistit dochování památkových hodnoty stavby. Celou věc je tak třeba vnímat jako citlivou konverzi památkově chráněného industriální areálu bez přílišného lpění na předpokládaném požadavku konzervace stavby v době, kdy byla vyhlášena národní kulturní památkou, obzvláště když se nepodařilo zachovat funkční provoz a zajistit i samotnou existenci vnitřního technologického vybavení, bez kterého nebylo možné a ani myslitelné objekt využívat v původním kontextu nebo např. k prezentaci mlynářského řemesla v průběhu 20. století.
Výstava fotografií Santiniho odkaz Plzeňsku
18. 9. 2023 – 30. 11. 2023, ÚOP v Plzni
Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí úmrtí Jana Blažeje Santiniho-Aichela, architekta barokní gotiky. Tento mimořádný umělec se svým jedinečným rukopisem zapsal do podoby řady významných, především církevních staveb. Na Plzeňsku stojí za jejich vznikem dva někdejší významné kláštery: benediktinské Kladruby a cisterciácké Plasy.
Panelová výstava prezentuje snímky z cenného fotoarchivu plzeňského územního pracoviště NPÚ, a to včetně několika nejstarších, pocházejících z roku 1960. Černobílé fotografie doplňují současné snímky.
Autory výstavy jsou Tomáš Karel a Jaroslava Kováčová, ve spolupráci s Karlem Foudem.
Výlety s Ivou
Miluju vůni kafe po ránu, jaro, hudbu na vinylu a snídaně do postele.
Nesnáším zvuk budíku, přetvářku a ponožky v sandálech.
Ve zkratce já. Teda hodně stručně.
Kromě toho už od dětství ráda cestuju. Podle toho, jak čas i finance dovolí. První cesty jsem podnikala s rodinou Škodou 120 a pak Favoritem, hlavně po krásách Čech a Moravy.