Závěrečné dvoučíslo jubilejního 80. ročníku Zpráv památkové péče přináší řadu podnětných studií věnovaných štukatérskému umění raného novověku, ke kterému, jako k „art minor“, naše uměnověda přistupuje spíše s macešským odstupem. Příspěvky představují žeň z první fáze projektu MK ČR programu NAKI II „Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě“, který má zmapovat památkový fundus štukatur 16. století a prvních decenií 17. století. Jsou pojaty interdisciplinárně a zahrnují vedle uměnovědných analýz i výsledky technologických restaurátorských průzkumů i metodologické podněty či návrhy na restaurování.

Úvodní příspěvky se věnují obecnějším otázkám fenoménu renesančního štuku, jeho postavení v hierarchii raně novověkých uměleckých disciplín, zkoumají unikátní skripta ze začátku 19. století zachycující receptury štukatérského umění, pojednávají o ikonografických programech štukové výzdoby či její typologii. Dílčí studie věnované uměleckohistorické, technologické a metodologické problematice konkrétních památek štukového umění přinášejí nejenom překvapující objevy získané in situ restaurátorským a technologickým výzkumem anebo archivními rešeršemi, ale zároveň umožňují poznatky o zkoumaných památkách včlenit do širších souvislostí.