Historie Označení Evropské dědictví sahá do roku 2006, kdy vzniklo jako mezivládní iniciativa 17 evropských států. O pět let později byla původní iniciativa přijata rozhodnutím Rady Evropy a Evropského parlamentu pod názvem Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) s cílem propagovat evropský rozměr pamětihodností, jejich zpřístupnění co nejširší veřejnosti a zajištění kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které vyzdvihují úlohu a místo pamětihodnosti v evropských dějinách. V roce 2015 proběhlo první řádné výběrové řízení, jehož se zúčastnila i Česká republika. Prvním českým statkem, který byl na prestižní seznam zapsán, se stal Přemyslovský hrad a Arcidiecézní muzeum v Olomouci.

Definice pamětihodnosti

Definice pamětihodnosti, která se chce ucházet o Označení Evropské dědictví, zahrnuje přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské památky, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, významné události, jež se váží k určitému místu. Řadí se do jedné z 3 kategorií:

1. samostatná pamětihodnost
2. národní tematicky vázaná pamětihodnost
3. nadnárodní tematicky vázaná pamětihodnost

Kritéria pro zápis

1. symbolická hodnota pamětihodnosti pro Evropu – musí být prokázána alespoň jedna z těchto skutečností:
   
   ✓ přeshraniční nebo celoevropský charakter
   ✓ úloha v evropských dějinách a její spojitost s klíčovými evropskými událostmi
   ✓ úloha při rozvoji a prosazování společných hodnot, na nichž je založena evropská integrace
2. kvalita navrhovaného projektu – u pamětihodností ucházejících se o označení musí být předložen projekt propagující její evropský rozměr; v rámci projektu:
   
   ✓ mají být pořádány vzdělávací aktivity
   ✓ má být podporována mnohojazyčnost
   ✓ památka by se měla účastnit činností sítí pamětihodností, kterým bylo označení již uděleno
   ✓památka by se měla více zviditelnit v celoevropském měřítku
3. operační kapacita – správa pamětihodnosti musí deklarovat:
   
   ✓ zajištění řádné správy
   ✓ zajištění ochrany dané pamětihodnosti a jejího zachování pro budoucí generace
   ✓ zajištění kvality zařízení pro příjímání návštěvníků
   ✓ věnování zvláštní pozornosti mladým lidem
   ✓ propagace jako udržitelné turistické destinace
   ✓ zajištění co nejekologičtější správy dané pamětihodnosti

Výběr

pamětihodnosti probíhá v první fázi na národní úrovni. Za tento předběžný výběr zodpovídají jednotlivé členské státy. Každý členský stát může jednou za dva roky provést výběr nejvýše dvou pamětihodností (počínaje rokem 2015) a zaslat jej Evropské komisi do 1. března roku konání výběrového řízení. V České republice je ustanovena komise ministra kultury složená z 5 odborníků z různých kulturních sektorů, která za národní výběr odpovídá. Příští národní kolo se uskuteční na podzim 2018.

Předvýběr se zasílá Evropské komisi do Bruselu, kde panel 13 nezávislých expertů uskuteční konečný výběr (panel jmenuje Evropský parlament, rada, komise a výbor regionů). Pamětihodnosti, kterým se označení udělí, určí komise, přičemž řádně zohlední doporučení evropského panelu odborníků. Označení se uděluje na dobu neomezenou a vždy pouze jednomu kandidátovi z dané země.

Monitoring

Každá pamětihodnost, jíž je uděleno Označení Evropské dědictví, je pravidelně monitorována. Členské státy jsou povinny jednou za čtyři roky vypracovat monitorovací zprávu. Označení může být pamětihodnosti odejmuto, pokud není dodržován projekt nebo operační kapacita, které byly předloženy v žádosti, a pokud pamětihodnost neučiní opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. Označení je možné se kdykoli vzdát. Příští monitoring je naplánován na rok 2020.

Financování

Pamětihodnosti, které obdrží označení, nejsou přímo financovány. Evropská komise pravidelně vypisuje výzvy na financování kulturních projektů určené zvláště pro držitele Označení Evropské dědictví.