Knihovna má téměř 40 tisíc položek a její fond je dále doplňován nákupy, výměnami a dary. Roční přírůstek knihovny činí zhruba 800 položek.

V knihovně generálního ředitelství NPÚ jsou shromážděny fondy, které začaly vznikat po zřízení Státního památkového úřadu v roce 1918. Knihovna byla budována a doplňována nákupy, dary i pozůstalostmi. Po roce 1946 do ní byla převedena část fondu zrušené knihovny německého památkového ústavu v Liberci a v roce 1951 převzala fondy ze Státního fotoměřického ústavu. V letech 1958–1990 byla součástí Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, od roku 1991 Státního ústavu památkové péče (fondy zaměřené na ochranu přírody převzala nově vzniklá Agentura ochrany přírody a krajiny). Od ledna 2003 je knihovna součástí ústředního pracoviště, respektive generálního ředitelství NPÚ (od ledna 2013). V evidenci Ministerstva kultury ČR je zapsána podle zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb pod evidenčním číslem 4556/2003, sigla ABE320.

Významnou část fondu knihovny tvoří soupisy historických a uměleckých památek a sbírky periodik (viz seznam všech českých časopisů ve fondu knihovny v PDF, seznam všech zahraničních časopisů ve fondu knihovny v PDF, seznam českých a zahraničních časopisů odebíraných v současnosti). Fond knihovny rovněž zahrnuje regionální literaturu včetně té vydávané v 19. století, průvodcovské a metodické texty, závěrečné práce z pomaturitního studia památkové péče, publikace týkající se údržby a ochrany památek, zprávy a studie, materiály z konferencí, sympozií a odborných seminářů.

Knihovna disponuje lístkovými katalogy – časopisů, jmenným a předmětovým, jež jsou aktuální do konce roku 2009; skenovaná replika jmenného lístkového katalogu je přístupná on-line. Obsahuje přes 21 tisíc lístků zahrnujících monografie, opakovaně vydávané sborníky a ročenky, jež knihovna získala do konce roku 2001. Katalog není aktualizován, nezohledňují se v něm případné ztráty či odpisy. Dostupnost konkrétního titulu si proto prosím ověřte na e-mailové adrese gnr.knihovna@npu.cz.

Elektronický katalog obsahuje asi 60 procent fondu knihovny – všechny přírůstky od roku 2004 a zahraniční periodika. V letech 2003–2011 byl fond zpracováván v knihovnickém systému T-Series, od roku 2012 probíhá katalogizace a rekatalogizace v systému Tritius. V elektronickém katalogu je přístupná datová základna ročenek Bibliografie památkové péče od ročníku 1994, od ročníku 2004 se zpracovává jen článková bibliografie. Efektivní vyhledávání nabízí Carmen – hlavní katalog, kde lze nalézt i články z jiných územních pracovišť NPÚ.

Ročenky Bibliografie památkové péče vycházejí od roku 1966 a oborovou bibliografii sledují od roku 1961. Postupně vycházely svazky za léta 1961/1962, 1963/1964, 1965, 1966, 1967, 1978, 1979, 1980/1981, 1982 až 1986. Bibliografie za rok 1992 byla zpracována formou podílu na České uměleckohistorické bibliografii vydávané Ústavem dějin umění AV ČR; v následujících letech vyšly ve spolupráci s redakcí časopisu Zprávy památkové péče ročníky Bibliografie památkové péče za léta 1993 až 2007, další ročníky se průběžně zpracovávají. Článková část (od roku 1994) je přístupná on-line v katalogu Carmen.

Základem sbírky fotografické dokumentace generálního ředitelství NPÚ je sbírka Státního fotoměřického ústavu (založen roku 1919), který systematicky dokumentoval památkový fond a celé kulturní dědictví, a sbírky Státního památkového úřadu a Národní kulturní komise, jež byly roku 1953 sloučeny v Státní památkovou správu. Sbírka fotografické dokumentace se postupně rozrůstala zásluhou Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody (existoval od roku 1958), Státního ústavu památkové péče (vznikl v roce 1991) a Národního památkového ústavu (od roku 2003).

Fotosbírka se rovněž rozrůstala nákupy, odkazy a dary. Díky tomu byly do sbírek včleněny cenné soubory negativů a unikátních fotokopií od profesionálních fotografů, osobností působících v památkové péči a organizací souvisejících s památkovou péčí. Součástí sbírky jsou tedy například kolekce originálních fotografií Jindřicha Eckerta a Brunera–Dvořáka, negativy nakladatelství Orbis, architektů Schulze a Hilberta, fotografů Vojty, Vavrouška a Jaksche. V posledních letech byl zakoupen soukromý archiv dlouholetého pracovníka ústavu, fotografa Vladimíra Hyhlíka. V roce 2015 získal NPÚ jako dar i soukromý archiv význačného českého historika umění Jaroslava Herouta.

V roce 2015 byly v rámci projektu Digitalizace fondů NPÚ naskenovány všechny náhledové karty fotosbírky a nyní probíhá jejich náročná revize.

Sbírka obsahuje také  fotografie, ikonografickou dokumentaci, mapy a územně plánovací dokumentaci a zpřístupněno je zhruba 900 bm z 1000 bm metráže. Těžiště rozsáhlého fondu tvoří dokumentace od konce 19. století do současnosti, stovky dokumentů z doby od konce 18. století do konce 19. století, několik položek představuje unikátní dokumentaci k baroknímu stavitelství. Zdroje dokumentů: Státní fotoměřický ústav (1919–1954), Státní památkový úřad (1920–1950), Státní památkový ústav (1950–1951), Státní památková správa (SPS, 1952–1958), Státní ústav památkové péče a ochrany přírody (SÚPPOP, 1958–1990), Státní ústav památkové péče (SÚPP, 1990–2002), Národní památkový ústav (NPÚ, od 2003), Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO, 1954–1992), Státní restaurátorské ateliéry (StRA, 1980–1992).

Podle možností a kapacity pracovníků nabízí technologická laboratoř metodickou a poradenskou pomoc při průzkumech, při hledání možných příčin poškození, stanovení míry poškození, respektive dochování historických materiálů, výběru vhodných technologií obnovy a restaurování a stanovení možností preventivní péče o historické materiály. Ceny poskytovaných služeb jsou stanoveny v závislosti na náročnosti prací.

Žádosti o dotace mohou podávat příspěvkové organizace, galerie, muzea, školy, knihovny, archivy, městské a krajské úřady anebo občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace, společnosti s ručením omezením, akciové společnosti apod. činné v oblasti kultury pouze v rámci vypisovaných výzev. Při hodnocení žádostí se hodnotí:

• Relevance
  Jak projekt naplňuje priority programu?
• Kvalita obsahu a aktivit
  Jaká je kvalita koncepce projektu? Existují konkrétní a dobře definované výstupy? Existuje přesvědčivá a jasně definovaná strategie pro rozvoj publika? Jak zkušený je tým, který projekt realizuje? Jak vhodné je rozdělení rozpočtu a lidských zdrojů s činnostmi prováděnými v rámci projektu?
• Komunikační strategie a šíření výsledků
  Existuje vhodná komunikační strategie informující o činnosti partnerů, cílových skupinách, použitých kanálech, médiích, dopadu a načasování?
• Kvalita partnerství
  Jak je nadefinováno partnerství? Bude pokračovat i po skončení projektu? Do jaké míry jde partnerství nad rámec přímých geografických sousedů, tedy zda začleňuje partnery z jiných částí Evropy?

Vyhlášení příští výzvy: pravděpodobně v červenci 2016, uzávěrka v říjnu 2016.
Více informací: www.kreativnievropa.cz nebo http://eacea.ec.europa.eu/creative-europe_en.