Tématem pražské konference byl přínos archeologie pro veřejnost. Dvacet příspěvků poskytlo pohled na téma z různých zemí, pojmenovalo cesty jeho poznávání a prezentace, které nebudou dědictví skryté v zemi nadměrně ohrožovat, učiní z něj naopak neopominutelnou hodnotu. Turistika a cestovní ruch jsou velmi důležitou položkou, která má být pro archeologické dědictví benefitem, nikoliv ohrožením.

V České republice se nyní vede zásadní diskuze spojená s přípravou nové stavební legislativy, která archeologickou a obecně památkovou péči zásadně ovlivní. Pozitivní pohledy zahraniční praxe by měly být reflektovány i v praxi naší země. Svým dílem k tomu přispěje jistě i tato akce.

Zasedání organizoval Národní památkový ústav za podpory Národního muzea, v jehož Nové budově, tedy v budově bývalého Federálního shromáždění, událost proběhla.

V roce 2020 uběhne 25 let o chvíle, kdy vstoupila v platnost evropská Konvence o ochraně archeologického dědictví Evropy a je to také 20 let od doby, kdy je platná v České republice. Její důraz na ochranu archeologického dědictví jako součásti kolektivní paměti je aktuální i dnes. Archeologické kulturní dědictví, jako součást památkového fondu Evropy, je vytěžitelné a konečné. Jeho ochrana v rámci péče o krajinu i životní prostředí je zásadní položkou pro uchování evropské kulturní krajiny, jejíž základní hodnoty by měly zůstat zachovány pro další generace.