Proběhlo první jednání komise pro stanovení koncepce restaurátorského zásahu pro románský portál v Plasích
Ve čtvrtek 5. prosince 2019 proběhlo v prvním adventním týdnu první jednání Komise pro stanovení koncepce restaurátorského zásahu na románském portále kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích. Jednání se zúčastnili odborníci různých pracovišť NPÚ, zástupkyně Plzeňského biskupství a zástupce Akademie věd ČR. Řada dalších odborníků z předních akademických a vzdělávacích institucí svou účast v daném termínu omluvila a zaslala na jednání své vyjádření a podněty.
Na závěr komise zformulovala vstupní teze, které mají vytvářet rámec koncepce restaurátorského zásahu. Na jejich základě pak komise doporučila konkrétní kroky restaurátorům, kterým byl zásah zadavateli svěřen (Akad. soch. Jan Bradna, Tomáš Váňa, Martin Tamchyna, Mgr. art. Jan Vojtěchovský, Ph.D.).
Jednání komise, která byla jmenována odborným náměstkem pro památkovou péči generálního ředitelství NPÚ, předcházelo dne 10. září 2019 jednání jiné jmenované komise, která určovala, zdali vůbec bude románský portál prezentován. Jednomyslně se tehdy odborníci vyslovili pro prezentaci nalezené památky, jejíž význam přesahuje rámec našeho regionu. Stávající a personálně rozšířenější komise má za úkol nejen formulovat základní koncepční rámec, ale také poskytovat v průběhu realizace odbornou pomoc a konzultace restaurátorům a dohlížet na úspěšné naplnění koncepce.
Vstupní teze pro formulaci koncepce restaurátorského zásahu:
- Portál není možné chápat jako izolovaný a solitérní artefakt. Portál je ve své vnější i vnitřní straně integrální součástí architektonického řešení.
- Historické omítky, a to včetně omítek barokních, je třeba chápat jako nedílnou součástí celku památky.
- Veškerá doplnění by měla být zdůvodněna nezbytností pro funkčnost či technický stav portálu. Komise doporučuje doplnit spárování mezi jednotlivými prvky portálu. Komise též souhlasí s možným lokálním doplněním kamene s ohledem na nezbytné statické zajištění.
- Nebude prováděno další snímání barokních omítkových vrstev do té doby, než bude provedeno jejich zaměření a klasifikace. Vzhledem k vstupní tezi komise, že barokní omítkové vrstvy jsou v současné fázi poznání z památkového hlediska hodnotné, je žádoucí provést jejich klasifikaci. Pro možnost dalšího postupu tedy komise požaduje grafické znázornění omítkových vrstev a stratigrafie. Vyhodnocení bude podkladem pro hledání finálního řešení. Předmětem zájmu v interiéru jsou omítky ve špaletách dveřního prostoru a po stranách špalet až po polopilíře, shora je plocha vymezena klenbou tribuny.
- Pokud to stav malby umožní, tak komise doporučuje odhalení malby z vnitřní strany tympanonu. Integrální součást celku je i malba na vnitřní, interiérové straně tympanonu. V současné fázi byla identifikována jako První oběť. Námět patrně zobrazuje předobraz oběti, tzn. oběť Kaina a Ábela (dva obětní oltáře a v současnosti zčásti zakrytý medailon s Pravicí Páně /Dextera Dei/?). Z formálního hlediska tvoří malba analogii k sochařské části tympanonu. Námět je pojat v precizní „strohé“ grafické stylizaci, kterou – stejně jako reliéf – můžeme chápat jako minimalistickou, korespondující s cisterciáckým požadavkem po umělecké strohosti, prostory a jednoduchosti. Z uměleckohistorického hlediska se v našem prostředí jedná o unikátní objev, který – pokud tomu nebudou bránit dílčí skutečnosti – by měl být pro svou jedinečnost, symbolický význam a uměleckou kvalitu prezentován.
