Projekt má za cíl upozornit na kvalitu a promyšlenost Loosových dochovaných budov a interiérů v Čechách i na Moravě a obrátit zájem veřejnosti k jeho ohroženým nebo dosud nedoceněným stavbám i neuskutečněným projektům.

„Brněnský rodák Adolf Loos je považován za průkopníka moderní architektury. Jeho české realizace patří k tomu nejcennějšímu z památkového fondu 1. poloviny 20. století u nás. Připojení k oslavám 150. výročí Loosova narození proto považuji za samozřejmost i profesní povinnost. Naše Metodické centrum moderní architektury v Brně připraví v rámci roku unikátní výstavu s modely jeho realizací, věnovat se budeme i Loosovým následovníkům, například Heinrichu Kulkovi nebo Rudolfu Welsovi, a řadou přednášek připomeneme i příkladné památkové obnovy Loosových staveb a interiérů,“ přibližuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Adolf Loos se narodil v Brně v rodině kamenosochaře 10. prosince 1870. Studoval na Královské státní průmyslové škole v Liberci, dále pak na Vysoké škole technické v Drážďanech, odkud po třech letech odešel do Spojených států. Po návratu zpět do Evropy získal práci v ateliéru architekta Carla Mayredera a v roce 1897 si ve Vídni založil vlastní ateliér. Ve Vídni strávil převážnou část svého života, byl třikrát ženatý, stanul v čele modernistického hnutí a založil vlastní školu architektury, v níž učil zásadám projektování v duchu modernismu. Na sklonku svého života se odstěhoval do Československa, kde mu bylo v roce 1930 prezidentem republiky uděleno čestné občanství. Adolf Loos zemřel v Kalksburgu u Vídně 23. srpna 1933.

Architekt Adolf Loos je řazen mezi nejvýznamnější osobnosti architektonické moderny, tedy po bok Franka Lloyda Wrighta, Le Corbusiera a Ludwiga Miese van der Rohe. Své teoretické postoje zformuloval již před první světovou válkou ve Vídni. Jeho esej Ornament a zločin z roku 1908 je považován za nejvýznamnější architektonický esej 20. století. Mezi nejdůležitější Loosovy stavby patří obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni (1910–1911), dům básníka Tristana Tzary v Paříži (1926), nerealizovaný projekt vily pro Josephinu Bakerovou a Müllerova vila v Praze (1929–1930), která je považována za Loosovo nejvyspělejší dílo. V českých zemích vytvořil Adolf Loos řadu realizací. Nadvakrát působil v Plzni (v letech 1907–1908 a v letech 1928–1933), kde navrhoval bytové interiéry, v letech 1914–1932 realizoval několik projektů a staveb v Brně a Praze.

V rámci vyhlášení Roku Adolfa Loose 2020 bylo představeno též unikátní logo, které bude spojovat řadu kulturních a vzdělávacích akcí pořádaných v průběhu roku 2020 Národním památkovým ústavem a Muzeem hl. m. Prahy. Do projektu jsou zapojeny i další instituce: Muzeum města Brna, Loosova rodného města, Národní technické muzeum a Magistrát města Plzně, která se pyšní významnými Loosovými interiéry. Záměrem doprovodných akcí, jako jsou výstavy, konference, přednášky, publikace, vycházky, komentované prohlídky a exkurze, je přiblížit život, dílo a místa působení Adolfa Loose, jednoho ze zakladatelů moderní architektury.

V rámci Roku Adolfa Loose 2020 se pro letošní rok připravují kromě jiného tyto akce:

• červen–září 2020
  Výstava Adolf Loos, na které budou vystaveny modely jeho nejznámějších realizovaných i nerealizovaných staveb, vila Stiassni v Brně, pořádá Národní památkový ústav
• červen–prosinec 2020
  Výstava Evropan Adolf Loos: (nejen) brněnské stopy Adolfa Loose, pořádá Muzeum města Brna
• říjen 2020
  Konference Adolf Loos: patnáct let obnovy kulturního dědictví, pořádá Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Národním památkovým ústavem 
• říjen 2020
  Mezinárodní odborné symposium v Brně o Adolfovi Loosovi a jeho následovnících, garantem  je Národní památkový ústav
• říjen–prosinec 2020
  Výstava Následovníci Adolfa Loose ve vile Stiassni v Brně, která představí např. Heinricha Kulku, Karla Lhotu, Kurta Ungera, Paula Engelmanna či Rudolfa Welse, pořádá Národní památkový ústav
• prosinec 2020 – květen 2021
  Výstava Světoobčan Adolf Loos, pořádá Muzeum hl. m. Prahy ve spolupráci s Národním technickým muzeem