Česká republika vyslala do boje o titul označení Evropské dědictví státní zámek Kynžvart
Zámek Kynžvart se letos bude ucházet o titul Evropské unie označení Evropské dědictví. „Celoevropský význam pamětihodnosti tkví v roli Kynžvartu – místa, kde se hledala společná řešení evropských problémů za iniciativy kancléře Metternicha. Evropská rodina států a národů tak pokračovala v nastavování ponapoleonského systému prvních mezinárodních vztahů na základě mezinárodního práva. Evropa v kancléřových představách byla federativním uspořádáním národů sledujících společný prospěch“, uvedl k nominaci Ondřej Cink, kastelán státního zámku Kynžvart.
Národní porota složená ze zástupců Ministerstva kultury (Ing. Zdeněk Novák), Národního památkového ústavu (Ing. arch. Naděžda Goryczková), Národního filmového archivu (Vladimír Opěla), Památníku národního písemnictví (Mgr. Zdeněk Freisleben) a Národního ústavu lidové kultury (PhDr. Jan Krist) vybrala žádost Státní zámek Kynžvart – místo diplomatických setkávání jako jasného kandidáta za Českou republiku.
Pamětihodnosti titulované označení Evropské dědictví (European Heritage Label) lze definovat jako přírodní, podvodní, archeologické, průmyslové nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a také nehmotné dědictví, které sehrály významnou úlohu v dějinách Evropy a při ustavování EU. Pro evropský kontinent mají symbolickou hodnotu a jejich prostřednictvím lze upozornit na důležité momenty společného kulturního dědictví, historie, hodnot demokracie a lidských právech. „Označení se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví (jako jsou Seznam světového dědictví UNESCO, Úmluva UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo Evropské kulturní trasy Rady Evropy) především tím, že se nezaměřuje na ochranu pamětihodností, ale cílí na propagaci nejen jejich národního rozměru, ale především jejich evropského přesahu, na zpřístupnění co nejširší veřejnosti. Na zajištění vysoce kvalitních informačních, vzdělávacích a kulturních aktivit, které evropský přesah pamětihodnosti a roli v evropských dějinách a integraci vyzdvihují,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Kynžvartský kandidát zaujal členy národní poroty především kvalitně zpracovanou žádostí. Ocenili snahu žadatele nominační žádost zpracovat znovu poté, co v roce 2014 pamětihodnost se změnou kritérií označení Evropské dědictví, udělené jí v roce 2008, neobhájila. Porota většinově pozitivně přijala snahu reflektovat nejnovější výsledky bádání o době a díle kancléře Metternicha, záměr přiblížit Metternichovu úlohu v ponapoleonské době jako mírotvůrce. Byl to právě kancléřův Kynžvart, kde byl v srpnu 1840 sepsán projekt Ligy k zachování míru v Evropě, jenž se velmi podobá článkům zakládající smlouvy NATO z roku 1949.
Výběr pamětihodností pro označení Evropské dědictví se realizuje ve 2 fázích. Nejdříve je proveden předvýběr pamětihodností na národní úrovni. Výběr národní poroty se zasílá Evropské komisi do Bruselu. Zde provede panel 13 nezávislých odborníků, jenž je jmenován Evropským parlamentem, Evropskou radou, Evropskou komisí a Výborem regionů, konečný výběr. Od roku 2015 je možné za každý státu EU nominovat nejvýše dvě pamětihodnosti. Evropský panel odborníků posléze vybere pouze jednu pamětihodnost z každého členského státu.
