Úvodem kurzu představil lektor Václav Holásek účastníkům principy konzervace a úpravy kovových povrchů na památkových objektech. Následovala komentovaná prohlídka expozice stavitelství s vedoucím centra Pavlem Koderou. Hlavní náplní kurzu však bylo seznámení se zámečnickou výrobou první republiky, která byla obohacena
o možnost vyrobit si zednickou lžíci. Do provozu byly uvedeny dílny a stroje především z první republiky, které jsou již samy o sobě muzejními exponáty.

Účastníci kurzu prošli celý výrobní proces, přesouvali se z dílny do dílny a některé operace si mohli sami vyzkoušet. Ve skladu hutního materiálu stříhali polotovary na různých pákových nůžkách: trojúhelné planžety ze svitků oceli a řezání okroužku z měděné trubky rámovou pilou. Tyto polotovary byly dále upravovány na kotoučové stojanové brusce z roku 1949. Bývala součástí čtyřgenerační dílny rodiny Fouskovy z Městce Králové, kterou Národní technické muzeum získalo do své expozice darem od Romany Fouskové. Rámová excentrická pila na železo, která byla také v provozu, zase pochází z vesnice Loza na Plzeňsku. V kovárně na kovadlině z plzeňské Škodovky byl zploštěn a ohýbán trn, spojující u zednické lžíce planžetu s topůrkem. Jedna z dílen byla upravena k výrobě topůrek a zde byla k vidění práce na vrtačkách a na soustruhu (s původními řemennými převody) s kopírovacím zařízením.

Zednická lžíce jako artefakt symbolicky odkazuje na zednického mistra a stavitele Ondřeje Kondela, který se jako polír podílel na výstavbě plaského kláštera a po smrti Santiniho dokončoval jeho stavby v Plasích a okolí. Účastníci kurzu si vlastnoručně vyrobenou lžíci budou moci vyzkoušet během zednické dílny plánované na podzim na státním zámku Vizovice.