Obnova Jurkovičova paláce a dalších částí hradu Kunětická hora

Kunětická hora je příkladem zdařilé komplexní obnovy vybrané části památky. Hrad pocházející z druhé poloviny 14. století po dobití Švédy od poloviny 17. století chátral. K obnově zříceniny byl ve druhém desetiletí 20. století přizván architekt Dušan Jurkovič. Jeho vstupy nyní v letech 2016–2021 prošly celkovou obnovou.

  • Kunětická hora po obnově šesté brány

    Kunětická hora po obnově šesté brány

Jurkovič hrad výrazně dostavěl a upravil. Jeho úpravy při zachování památkových hodnot umožnily nové využití hradních prostor. Některé prostory hradu byly opět zastřešeny, do proluky vedle šesté brány Jurkovič navrhl dřevěnou stavbu, do přilehlého paláce vložil vestavbu nového obytného objektu. V současnosti je celý hradní areál prohlášen národní kulturní památkou a za jednu z důležitých hodnot jsou považovány právě, ve své době kritizované, stavební úpravy realizované Dušanem Jurkovičem. Ty se nyní staly předmětem obnovy.

Nad venkovním schodištěm byla obnovena střecha nesená sloupy, pro něž se vzorem staly dochované kusy původních sloupů. Dále se uskutečnila hmotová rekonstrukce dřevostavby vedle šesté brány, volná replika na základě dokumentů. Restaurovaly se veškeré původní dřevěné prvky v saloncích a schodišťové hale, vyráběly se kopie nábytku a lustrů podle historických fotek a dochovaných původních nákresů.

Jurkovičův palác před obnovou Jurkovičův palác po obnově

Nejzásadnější rozhodnutí padlo u přilehlého Jurkovičova paláce, kde v minulosti stála dřevěná vestavba, sloužící jako zázemí pro výletní restauraci. Jelikož zde byl v 70. letech minulého století proveden nový masivní železobetonový strop nad přízemím, nebylo možné provést přesnou rekonstrukci původní podoby. Nová vestavba je hmotově řešena stejně jako původní Jurkovičova, tvoří ji ale ocelová konstrukce s betonovými stropy, která stojí samovolně na novodobém betonovém stropu, bez kotvení do historických zdí.

Od záchrany původní zříceniny do současné podoby hradu docházelo během 20. století k výrazným stavebním zásahům, které vycházely z provozních hledisek, a každá doba přinášela svůj soudobý vklad. Proto je legitimní připustit i v 21. století soudobý architektonický vklad. Tento metodický přístup nelze uplatňovat na každou torzální architekturu, je to ale jeden z možných postupů, který zde byl nastaven již historicky, a bylo v něm proto pokračováno. Příklad Kunětické hory dokládá trvalou nutnost individuálního přístupu a posuzování zásahů na každé památce.

Nominuje Generální ředitelství NPÚ v Praze.

Na cenu NPÚ v kategorii I. Obnova památky je nominován Bc. Miloš Jiroušek, kastelán SH Kunětická hora.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.