Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce

V budově bývalé odpadní přádelny Karl Bienert jr. vzniklo a stále se rozrůstá Jizerskohorské technické muzeum. Jedná se o výjimečně zachovaný tovární areál s řadou autentických konstrukcí a zařízení z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vedle dřívějších expozic energetiky a letectví byla v roce 2020 dokončena expozice zaměřená na textilní výrobu a také rekonstrukce vstupního objektu se zázemím pro návštěvníky.

  • Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce

    Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce

Ladem ležící areál textilní továrny, jejíž počátky sahají do roku 1852, zakoupil Pavel Šercl s otcem Iljou v roce 2002. Iniciovali prohlášení celého komplexu kulturní památkou v roce 2011. V úzké spolupráci s orgány památkové péče přistoupili k postupné rehabilitaci továrny, sloužící dnes kromě výdělečné činnosti také jako Jizerskohorské technické muzeum.

Jedná se o výjimečně zachovaný tovární areál, který dodnes obsahuje řadu autentických konstrukcí a zařízení z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století (mj. funkčních parních kotlů z let 1884 a 1907). Současný vzhled je dán zejména přestavbou z roku 1913, jejímž autorem byl významný saský architekt průmyslových staveb Heinrich Zieger. Budovy mají dochováno typické konstrukční řešení s železobetonovým skeletem. Rozmístění jednotlivých budov a jejich půdorysný rozsah jsou zachovány již z doby založení přádelny a z této éry pochází i převážná část obvodového zdiva.

V loňském roce dokončená expozice textilních strojů se nachází v nejvyšším patře hlavní budovy a představuje stroje, které dlouhodobě zapůjčila katedra textilních technologií Technické univerzity v Liberci. Expozice zahrnuje i rozsáhlou sbírku šicích strojů sběratelky Pavlíny Cvrčkové. Své místo zde mají také relikty z okolních aplanovaných průmyslových areálů, vytvářející hodnotné industriální lapidárium. Stavební obnova probíhá striktně dle dochované původní stavební plánové dokumentace a v úzké spolupráci s odbornou organizací státní památkové péče. To je také případ památkové rehabilitace vstupního objektu, navráceného do stavu po dostavbě. Dnes se v něm nalézá kavárna a zázemí pro návštěvníky muzea.

Všemi prostorami muzea prostupuje duch „posledního pracovního dne“, dodávající muzeu a zároveň kulturní památce uvěřitelného ducha syrové autenticity. V areálu se koná řada doprovodných a kulturních programů, jejichž význam dalece přesahuje hranice obce. Památkový a edukativní potenciál objektu je mimořádně vysoký.

Za Liberecký kraj navrhlo územní odborné pracoviště v Liberci.

Na cenu NPÚ v kategorii V. Prezentace a popularizace je navržen Pavel Šercl, majitel památky.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.