Stalo se – léto 2023
Seznamte se s aktuálním děním na půdě NPÚ, nově otevřenými okruhy, dokončenými obnovami či slavnostními zahájeními.
- Hlasování o cenu veřejnosti Památky děkují bylo spuštěno
- Kunětická hora – Divadlo na hradě i v podhradí
- Cisterciácký klášter Plasy – Obnova opatské rezidence
- Státní zámek Telč – Růže Vysočiny
- Obnova theatronu ve Valči
- Mezinárodní konference a otevření vyhlídkové terasy v Květné zahradě v Kroměříži
- Harrachovské akce na zámku Janovice u Rýmařova
- Víkend otevřených zahrad
- Noc kostelů na památkách
- Vojáci na Invalidovně
- Plzeňské dvorky
- Letní mezigenerační workshop na SZ Veltrusy
- Přednáška o historii Židů na Havlíčkobrodsku
- Stavební obnova SZ Uherčice v hledáčku památkových úředníků
- Příběh klášterní barokní jímky v Plasích
- V Brně se konala mezinárodní konference o osudech židovských domů a jejich majitelů
- Čeští památkáři vyrazili do Finska za kvalitním urbanismem architekturou
- Mezinárodní konference Iconic Houses
Hlasování o cenu veřejnosti Památky děkují bylo spuštěno
Národní památkový ústav každoročně v rámci ocenění Patrimonium pro futuro uděluje i cenu veřejnosti. Nyní můžete i vy rozhodnout, kdo se stane vítězem. Vybírat můžete z téměř tří desítek nominovaných.
Hlasovat můžete do 30. září 2023. Laureáti ocenění Patrimonium pro futuro včetně držitele ceny veřejnosti Památky děkují budou vyhlášeni 28. listopadu 2023 na slavnostním galavečeru z Nové scény Národního divadla v Praze v přímém přenosu České televize.
Kunětická hora – Divadlo na hradě i v podhradí
Na státním hradě Kunětická hora byla dokončena obnova hradního paláce. Díky nově vybudované tesařské konstrukci si nyní mohou návštěvníci vychutnat výhled do širokého okolí. Hradní expozice si můžete prohlédnout za zvukového doprovodu – šplouchání rybníka, zpěvu ptáků nebo chroptění slavného draka, který hrad nadále střeží.
Návštěvníkům státního hradu Kunětická hora se poprvé otevřelo i dosud nepřístupné severní křídlo hradního paláce. Díky nově vybudované dřevěné konstrukci si nyní můžete užít unikátní výhled na hrad a okolí. Hradní expozice je nově doplněna zvukovými efekty. Gigantický drak – chlouba hradu – na Kunětické hoře zůstává. Zásadními úpravami prošel palác díky projektu IROP-ITI „Kunětická hora – divadlo na hradě i v podhradí“, který byl slavnostně ukončen za přítomnosti generální ředitelky Nadi Goryczkové, hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a dalších významných hostů.
V letech 2021–2023 došlo k úpravě povrchů palácového nádvoří, obnově historických omítek jižního křídla paláce (během níž se např. odkrylo rudkové graffiti ještě z doby Pernštejnů), restaurování kamenických prvků, opravě elektrorozvodů a instalaci bezpečnostního osvětlení. Nově jsou také ozvučeny exteriéry a expoziční prostory.
Zásadními změnami prošlo severní křídlo hradního paláce. Díky nové dřevěné konstrukci se návštěvníci poprvé dostanou až do úrovně druhého patra, odkud budou mít jedinečný výhled na hrad a jeho široké okolí. Ve spodní části někdejšího královského sálu pak bude díky novému dřevěnému pódiu možné pořádání různorodých kulturních akcí.
Cisterciácký klášter Plasy – Obnova opatské rezidence
V areálu kláštera v Plasích skončila kompletní obnova opatské rezidence. Obnovena byla budova Starého opatství, Nová prelatura a část zahrad. Stavební část projektu začala 5. října 2020. Předcházel jí archeologický průzkum, který přinesl řadu nových objevů, například podzemní chodbu z 15. století na dvoře prelatury nebo 10 m hlubokou jímku, ukrývající více než stovku předmětů z nejrůznějších materiálů, které vypovídají o každodenním životě mnichů na přelomu 17. a 18. století. Areál plaského kláštera se vyvíjel od poloviny 12. století a jeho stavební vývoj je složitý. Jednotlivé stavby prošly řadou dílčích úprav a přestaveb, proto bylo nutné v počáteční fázi odstranit novodobé přístavby, vybourat druhotné vestavby v interiérech, odstranit konstrukce napadené dřevokaznými houbami.
V přízemí vzniklo nové návštěvnické centrum s pokladnami, ve sklepních prostorách bude expozice o stavebně-historickém vývoji kláštera a archeologickém výzkumu. Nová prohlídková trasa věnovaná šlechtické rodině Metternichů je navíc jedinečná v tom, že je bez průvodce. Každý si tak může zámecké pokoje projít vlastním tempem.
Státní zámek Telč – Růže Vysočiny
Hlavním cílem projektu je zachování, ochrana a rozvoj národní kulturní památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě památkové obnovy státního zámku Telč formou zefektivnění prezentace a ochrany kulturního dědictví došlo i ke zkvalitnění služeb návštěvníkům a rozšíření možnosti zpřístupnění objektu.
Obnova theatronu ve Valči
Tříletá obnova architektonické krajinářské stavby, která v zámeckém parku sloužila jako amfiteátr a tvořila s největší pravděpodobností hlavní centrum parku, odhalila v průběhu archeologických a restaurátorských prací vzácné kamenné sochy, terakotové prvky nebo drahé kameny na třech terasách.
Výzkumné a stavební práce na obnově theatronu v zámeckém parku ve Valči začaly v roce 2021. Rekonstrukci provázel archeologický výzkum a restaurátorské práce zaměřené na sochařskou výzdobu. K průzkumu před zahájením vlastních stavebních prací bylo využito leteckého laserového skenování v kombinaci s geodetickým zaměřením, snímání z dronu nebo detailního průzkumu zdiva a souvisejících terénů.
Theatron je tzv. protoromantickou stavbou z období baroka. Vznikla v letech 1675–1726 během působení italských architektů F. Barelliho, později od roku 1701 vystřídaného G. A. Biana Rossou. Pravděpodobně jde o inspiraci některou z italských zahrad (např. Teatro Maximo z roku 1671 na ostrově Isola Bella). O významu svědčí to, že naproti theatronu byla umístěna první a nejvýznamnější valečská socha z dílny M. B. Brauna Apoteóza hraběte Šporka upomínající na Šporkovu návštěvu Valče v roce 1733.
Ve valečském lapidáriu se můžete pokochat mistrnými díly barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Schválně, jestli poznáte alegorie lidských vlastností a postavy z řecké mytologie.
Mezinárodní konference a otevření vyhlídkové terasy v Květné zahradě v Kroměříži
Květná zahrada v Kroměříži oslavila 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. K této slavnostní příležitosti se znovu otevřela vyhlídková terasa na kolonádě Květné zahrady. Toto významné výročí jsme si připomněli na Mezinárodní konferenci Historické zahrady Kroměříž, která proběhla 25.–26. 5. 2023 v Arcibiskupském zámku v Kroměříži.
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květná zahrada byla spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem v Kroměříži v roce 1998 zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Již zmiňovaná arkádová galerie – kolonáda byla postavena podle projektu Giovanniho Pietra Tencally a dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stranu Květnice. Plnila nejen funkci vstupního objektu, který v kompozici zahrady částečně nahrazoval chybějící budovu šlechtického sídla, ale zároveň byla koncipována jako galerie soch. V osmdesátých letech 20. století byla na střeše kolonády vybudována lávka, která návštěvníkům umožňuje přehlédnout z výšky výsadbu květin na tzv. Janákově parteru. Nyní se může projít po nově obnovené lávce, která ještě voní čerstvým dřevem.
Harrachovské akce na zámku Janovice u Rýmařova
Státní zámek Janovice u Rýmařova je vedle zámku Hrádek u Nechanic hlavním objektem roku Harrachů. Ti byli po více než dvě stě let majiteli janovického zámku. Na počest tohoto šlechtického rodu se za účasti generální ředitelky NPÚ konalo požehnání nově vysazeného stromořadí na nádvoří zámku, které provedl rýmařovský děkan pan Zehnal. Odpoledne pak navazoval koncert souboru Plaisirs de Musique v zámecké knihovně z cyklu Musica Harrachiana.
V rámci projektu Děti památkám, památky dětem se na janovickém zámku představila také výstava dětských prací na téma rodu Harrachů. Při příležitosti vernisáže výstavy se konal tradiční jarmark s bohatým doprovodným programem. Návštěvníci mohli zhlédnout vystoupení dětských souborů, divadelní a taneční představení, ukázku sokolnictví nebo večerní koncert.
Ve spolupráci s Městským muzeem Rýmařov byla zahájena výstava Janovičtí Harrachové ze sbírek Městského muzea Rýmařov. V rámci výstavy můžete zhlédnout sbírku historických předmětů, fotografií a dokumentů vážících se k tomuto slavnému šlechtickému rodu. Výstava je k vidění v komorním prostoru Galerie Pranýř a ve stálé expozici muzea od 1. 7. do 27. 8. 2023.
Víkend otevřených zahrad
V červnu se uskutečnil již třináctý ročník oblíbené akce otevřených zahrad, která se koná po celé České republice. V rámci Víkendu otevřených zahrad se návštěvníkům otevřely jindy nepřístupné parky a zahrady, konaly se netradiční prohlídky, hudební vystoupení nebo mohli návštěvníci jen tak relaxovat v krásném prostředí.
Komentované prohlídky parků a oranžerií se uskutečnily například na státních zámcích Manětín, Velké Březno, Opočno, Krásný Dvůr, Lemberk nebo Buchlovice. Na zámku Kozel si návštěvníci mohli vyrobit svou vlastní mechovou kokedamu. V hospitálu Kuks si prohlédli bylinkovou zahradu a na zámku Stekník se mohli projít terasovitými zahradami s kvetoucími popínavými růžemi. Na Novém Hrádku u Lukova byly nejen pro přírodovědné nadšence připraveny prohlídky zaměřené na zajímavosti z rostlinného a živočišného světa. Ve vile Stiassni se naopak polehávalo na piknikových dekách a lehátcích.
Noc kostelů na památkách
Na začátku června jste se již po patnácté mohli zúčastnit Noci kostelů. Říkáte si, jak to souvisí s hrady a zámky? V rámci této akce jste totiž mohli navštívit hradní či zámecké kaple, hrobky, kostely, kláštery a další sakrální památky ve správě Národního památkového ústavu. Ve vybraném seznamu památek byl například hrad Bouzov, hrad Grabštejn, zámek Lemberk, klášter Kladruby, hrad Švihov, kostel sv. Floriána v Krásném Březně nebo kostel Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích.
Vojáci na Invalidovně
O červnovém víkendu Invalidovna ožila historií z dob napoleonských válek. Díky spolkům nadšenců zabývajících se rekonstrukcí francouzských a rakouských jednotek se Invalidovna na chvíli navrátila do bouřlivé doby přelomu 18. a 19. století.
Program byl skutečně bohatý. Zaměřoval se i na děti, které si mohly vyzkoušet dobové uniformy nebo projít výcvikem v dobovém ležení a zjistit, co obnášela práce napoleonského vojáka. Ve večerních hodinách proběhl storytelling. Nad ohněm si návštěvníci Invalidovny povídali s vojáky Napoleonovy armády, o boji, o zbraních, o zemích, kudy vojáci pochodovali, ale i o lásce. Podmanivou atmosféru potemnělého nádvoří Invalidovny se slavnostním večerním nástupem dokresloval svou hrou na klavír pianista Ondřej Tomášek.
Další den pokračoval ukázkami výcviku vojáků, nabíjení, střelby a práce s výzbrojí. To vše v kulisách dobového polního ležení s vojenskou kantýnou. Velkou pozornost poutala vojenská ambulance s raněnými vojáky, ta se v letošním roce přesunula do větších prostor refektáře. Krom dobových lékařských nástrojů a pomůcek byla v ambulanci připravena hojně navštěvovaná ukázka péče o zraněného vojáka včetně operace. Návštěvníci se mohli seznámit s dobovým životem vojáků, rovněž si mohli detailně prohlédnout zbraně a výstroj vojáků. Vrcholem programu byl večerní slavnostní nástup vojáků, který nepřerušila ani silná bouřka, jež nástupu dodala působivou atmosféru.
Plzeňské dvorky
Tradiční akce Plzeňské dvorky nabídla k návštěvě opět řadu zajímavých veřejnosti běžně skrytých prostor. Akci doprovázely komentované prohlídky a bohatý kulturní program. Pracoviště ÚOP v Plzni se k akci připojilo již pošesté a umožnilo návštěvníkům vstup i do historického sklepení.
Archeologické léto v Telči
Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči se letos zapojilo do akce Archeologické léto. Naplánovalo vycházku po Telči, kde zájemci společně s archeologem Stanislavem Vohryzkem odhalí počátky formování vrcholně středověkého města.
První vycházka se uskutečnila již 17. července a další proběhne 14. srpna. Kam se zájemci podívají? Prvním zastavením bude okolí kostela sv. Ducha, kde archeologické výzkumy doložily vrcholně středověké pohřebiště. Po prezentaci objevu hradby v ulici Na Můstku se bude pokračovat podél severní strany náměstí. Následuje státní zámek Telč, kde budou prezentovány výsledky výzkumu v prostoru zahrady, malého dvorku, hlavního nádvoří a hospodářského dvora. Posledním bodem vycházky bude radnice na náměstí Zachariáše z Hradce. Přednášející zde podá informace o výzkumu při rekonstrukci tohoto objektu a představí zdejší archeologickou expozici.
Letní mezigenerační workshop na SZ Veltrusy
V pořadí třetí mezigenerační aktivitu uvedl do života odbor edukace a dalšího vzdělávání GŘ v rámci realizace Památkové akademie třetího věku. Program byl zasazen do atraktivního prostředí veltruského zámeckého parku ve dnech 10.–11. 7. 2023 a probíhal ve spolupráci se Vzdělávacím centrem Schola naturalis.
Mezigenerační workshopy jsou jednou z dalších forem vzdělávání, kterým od roku 2022 věnujeme pozornost a jimiž chceme přispět k posílení zájmu veřejnosti o kulturní dědictví. Vztahy budované v rámci rodiny jsou nejintimnější a nejintenzivnější mezigenerační vazbou, do které jedinci vstupují, avšak nejsou zdaleka jedinou. V moderních společnostech se stále častěji hledají nové cesty, jak mezigenerační sdílení pozitivně stimulovat i mimo dosah rodiny. Obecně o těchto aktivitách hovoříme jako o mezigeneračních programech, prostřednictvím kterých probíhá vzájemné učení a obohacování mezi starší a mladší generací (senior × vnoučata), což je prospěšné jak pro jedince, tak pro společnost.
Přednáška o historii Židů na Havlíčkobrodsku
Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči uspořádalo v rámci přednáškového cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás na konci května 2023 přednášku Historie Židů na Havlíčkobrodsku.
Přednášející Mgr. Alena Jindrová z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod představila dějiny Židů přes konkrétní osudy, konkrétní jména a události. Na příkladu Havlíčkobrodska připomněla významné rodiny, památky a události, běžný život Židů na pomezí Čech a Moravy v průběhu věků i tragédii 20. století. Židovské obce sdružovaly na počátku 20. století stovky obyvatel v Německém Brodě, Ledči nad Sázavou, Světlé nad Sázavou, Golčově Jeníkově, Habrech a Chotěboři. Po roce 1945 nebyla obnovena ani jedna z nich…
Stavební obnova SZ Uherčice v hledáčku památkových úředníků
V červnu proběhl v pořadí již šestý prakticky zaměřený workshop, uspořádaný v rámci akreditovaného vzdělávacího kurzu „Památkové kompetence v praxi úředníka“. Workshop pro úředníky „Předprojektová a projektová obnova velkých areálů“ byl zaměřen na zámek Uherčice na Znojemsku, který leží těsně u hranice s Rakouskem. Tento klenot renesanční architektury nedávno doslova vstal z popela a z ruiny odsouzené k zániku se opět mění na reprezentativní šlechtické sídlo. V Uherčicích bylo spolu s památkářskými kolegy z měst a obcí možné sledovat krok za krokem tento napínavý a náročný proces obnovy zámku a přemýšlet nad jednotlivými fázemi předprojektové a projektové přípravy, která nutně předcházela znovuvzkříšení historického objektu.
Uherčice jsou jedním z řady velkých zámeckých areálů, v minulosti trestuhodně opomíjených, které nyní v režii NPÚ zažívají znovuvzkříšení a za pomoci dotací z IROP se postupně otevírají veřejnosti tento rok například Karlštejn, Kunětická hora, Telč nebo klášter Plasy. Tak obrovskou práci by ani jiná nežli strukturovaná velká státní instituce s širokým odborným zázemím nemohla zvládnout.
Pro úředníky z magistrátů a zvláště menších obcí, kterým byl workshop určen, není vůbec typické vstupovat do rozhodovacích procesů obnovy tak velkých areálů. Snad právě proto ale měli v Uherčicích možnost nahlédnout na problematiku památkové péče z jiného úhlu – dlouhodobého procesu obnovy – a poznat, že v základě jde stále o tytéž technické a technologické kompetence, jen rozdělené do mnoha na sebe navazujících dílčích kroků. Po celé tři dny mohli diskutovat s projektanty, zástupci technického dozoru a týmem restaurátorů, rozebírat s nimi konkrétní nálezové situace a zvolené rekonstrukční metody přímo na místě.
Příběh klášterní barokní jímky v Plasích
Co má společného psí obojek, záchodová mísa, karafa či vavřín? V sídle Územního odborného pracoviště v Plzni bylo až do července možné navštívit výstavu o výzkumu barokní jímky v Plasích. K vidění byla i řada exponátů a replika ve fragmentech nalezené obuvi. Autorka výstavy nabídla zájemcům odborný výklad o výzkumu a artefaktech, které byly z jímky získány. Na stejné téma proběhla také přednáška v rámci jarního přednáškového cyklu pracoviště Minulostí kolem nás. V rámci tohoto cyklu se mohli návštěvníci dozvědět více o husitském obléhání Plzně, vydat se za záhadnými archeologickými lokalitami na horní Berounce, dozvědět se o dopadech spojeneckých náletů na plzeňský domovní fond, poslechnout si o proměnách středověké módy nebo se dozvědět více o možnostech prezentace archeologických lokalit.
V Brně se konala mezinárodní konference o osudech židovských domů a jejich majitelů
ÚOP v Brně společně s Univerzitou v Oxfordu a Univerzitou v Cardiffu uspořádaly mezinárodní konferenci věnující se osudu židovských domů a jejich majitelů. Diskutovalo se o tom, jak tyto stavby chránit, udržovat a jak vyprávět pohnuté osudy, které se v nich udály. Konference proběhla v rámci širšího projektu „Jewish Country Houses: Objects, Networks, People“ (Židovské zámky: objekty, sítě, lidé), který vede profesorka Abigail Green z Univerzity v Oxfordu. Tento projekt dlouhodobě propojuje výzkumníky a správce zpřístupněných židovských památek po celém světě. V Evropě takto vznikla například stezka nazvaná „Paláce, vily a zámky“ podporovaná Evropskou asociací pro ochranu a propagaci židovského dědictví (AEPJ).
Hlavním cílem konference bylo zkoumání problémů souvisejících s holocaustem, jak je uložen v dějinách a paměti národů. Tento přístup by měl přispět k pochopení širšího kontextu, hledání cest, jak odhalit, prezentovat, vystavovat a zkoumat pomocí různých interpretačních nástrojů sociální, kulturní, kreativní a politickou historii tvůrců, uživatelů a vlastníků původně židovských staveb. Zvláštní panel byl věnován českému dědictví, kde byly prezentovány například osudy brněnských rodin Tugendhat, Löw-Beer a Stiassni a jejich domů. Do Brna zavítali i někteří z potomků, například Daniel Löw-Beer nebo Daria Martin, vnučka Susi Stiassné.
Konference se konala od 10. do 12. května v Centru obnovy památek architektury 20. století v areálu vily Stiassni.
Čeští památkáři vyrazili do Finska za kvalitním urbanismem architekturou
Stáž ve finských Helsinkách, která proběhla ve dnech 2.–6. května, se zaměřila na problematiku urbanismu, ochrany moderní architektury a interakce novodobé architektury s historickým prostředím.
S problematikou konverze průmyslových areálů seznámil účastníky architekt, který úzce spolupracuje s urbanistickým oddělením města Helsinek. Provedl návštěvníky areálem bývalé továrny Pasilan Konepaja, kde v těsné blízkosti chráněných vagonových dep vzniká moderní obytná čtvrť podle nejnovějších standardů občanské vybavenosti a bydlení. Bylo možné obdivovat včlenění industriálního dědictví do nově vznikající městské struktury, která je mnohovrstevnatá a vzniká již několik desítek let systematicky podle předem propracovaného územního plánu. Automobilový provoz a veřejná doprava jsou například důsledně svedeny pod zem, aby jimi nebyl rušen veřejný uliční prostor s mnoha pobytovými a relaxačními zónami.
Prostor byl věnován i ikonické osobnosti světové moderní architektury a designu Alvaru Aaltovi. Účastníci navštívili dva objekty ve správě Aaltovy nadace: starší architektův vlastní rodinný dům ze třicátých let 20. století a mladší architektonické studio vzniklé v letech šedesátých. Provázel je mimo jiné i architekt Jonas Malmberg, který osvětlil i mnoho ze zákulisí rekonstrukce objektů a jejich správy v rámci nadace. S architektem Malmbergem se někteří z našich kolegů setkali o týden později znovu, a to v Brně na konferenci Iconic Houses, pořádané tento rok MCMA ve vile Stiassni. Dalšího z místních expertů na aaltovskou architekturu, architekta Tapani Mustonena, který se podílel na rekonstrukci Aaltova domu i studia, bylo možné si již před nějakým časem poslechnout v rámci online semináře.
Čas byl věnován i dvěma architektonicky a urbanisticky mimořádným lokalitám – kampusu technické univerzity v Otaniemi a experimentálnímu sídlišti Tapiola. V areálu univerzity během komentované prohlídky vedené samotnými studenty architektury a designu viděli návštěvníci nejen nejstarší Aaltovské části campusu, včetně slavné auly, ale také mimořádnou, expresionisticky laděnou architekturu Studentského domu Dipoli a lesní kapli v areálu kolejí z konce šedesátých let.
Mezinárodní konference Iconic Houses
ICONIC HOUSES je mezinárodní síť spojující architektonicky významné domy a ateliéry umělců 20. století, které jsou přístupné veřejnosti jako domácí muzea. Platforma se zaměřuje také na ochranu, správu, politiku a spolupráci.
Mezinárodní konference věnující se tomuto souboru staveb proběhla koncem května. Teoretická část a přednášky se konaly v pražské Národní technické knihovně. Exkurze po Praze pak návštěvníky zavedla například do Müllerovy, Rothmayerovy, Bílkovy nebo Winternitzovy vily. Následovala exkurze do Plzně v jejímž rámci účastníci konference navštívili Brummelův dům, byt Viléma a Gertrudy Krausových či Semlerovu rezidenci. V Brně pak navštívili vilu Tugendhat, vilu Stiassni nebo dům Dušana Jurkoviče. Následovala zahraniční cesta za architekturou do Vídně a poté do Lublaně. Bližší informace naleznete v programu konference.
ICONIC HOUSES zahrnuje v České republice jedenáct krásných moderních domů-muzeí, mezi nimiž samozřejmě nechybí Müllerova vila v Praze a vila Tugendhat v Brně. Kromě návštěvy 16 ikonických domů, včetně řady Loosových interiérů v Plzni, se můžete těšit také na přednášky předního odborníka na českou architekturu profesora Vladimíra Šlapety a specialisty na Adolfa Loose profesora Burkhardta Rukschcia a dalších 16 krátkých prezentací o různých muzeích domů, mistrovských dílech a skrytých skvostech. Pro individuální členy a dárce Ikonických domů je připravena exkluzivní pokonferenční exkurze přes Vídeň do slovinské Lublaně, kde se obšírně seznámí s dílem Jože Plečnika, zakončená v Benátkách, kde bude možno z vlastní iniciativy navštívit Bienále architektury.
Více o českých Iconic Houses se dozvíte v našem Podcastle NPÚ.