Stavební obnova divadelního sálu spočívala zejména ve výměně nosníků eliptické kopule, poškozených částí krovu a dřevěného bednění. Byly doplněny chybějící části balkonu při obvodu divadelního sálu, restaurovány byly poškozené části okenních výplní, včetně sklopných žaluzií, provedena byla nová elektroinstalace sálu a rekonstrukce dubové podlahy v přízemí a v patře. V rámci obnovy byly přímo na místě nebo v restaurátorských dílnách odborně zrenovovány původní uměleckořemeslné prvky. „Rozsáhlá těžba uhlí na Mostecku zdevastovala krajinu i samotný zámek. Když objekt v polovině 90. let přebíral stát do správy, nacházel se v havarijním stavu. Památka má díky postupným opravám nové střechy, krovy, komíny a stropy a od dnešního dne i obnovený divadelní sál. Široké veřejnosti tak můžeme v rámci komentovaných prohlídek představit místo, kde v roce 1804 zazněla v premiéře Beethovenova třetí symfonie Eroica“, dodává kastelánka zámku Hana Krejčová.

Koncertní sál, nazývaný v minulosti též jako divadelní či divadlo, je nejreprezentativnějším prostorem celé zámecké budovy. Dvoupatrový sál s galerií je situován do jižního traktu zámku a díky tomu poskytuje jedinečný panoramatický výhled do okolní krajiny. Již v prvních doložených popisech zámecké budovy z 2. poloviny 17. století je zmiňován jako nádherný sál či také sál předků zdobený bohatou štukaturou a sloupy s maskarony. Byl hlavním akcentem tzv. piana nobile a sloužil k reprezentaci, zábavě a provozování hudby.

První zmínky o provozování hudby na Jezeří jsou spojeny s hrabětem Oldřichem Felixem z Lobkowicz z Jezeřsko-novosedlické rodové linie, pro kterou bylo Jezeří rodovým sídlem. Nejvýznamnější hudební období je však spojeno s knížetem Josefem Františkem Maxmiliánem z Lobkowicz, který učinil z Jezeří vyhlášenou rezidenci využívanou k reprezentaci, k níž neodmyslitelně patřily i hudební produkce. K tomuto účelu dal kníže přestavět zmiňovaný sál předků na koncertní sál, uváděný též jako divadlo. Přestavba proběhla na začátku 19. století a byla provedena tak, aby splňovala parametry odpovídající požadavkům hostů z řad nejvyšší šlechty, kteří byli na Jezeří častými hosty. Z dobových materiálů se dozvídáme, že kromě komorní hudby se zde prováděla i díla větších forem, jako jsou oratoria, symfonie a opery.

„To, čeho jsme dnes svědky, je výsledkem první části rehabilitace divadla. Na stavební obnovu navážou v blízké budoucnosti práce, které povedou k využití prostoru pro divadelní a hudební představení“, uzavírá kastelánka Hana Krejčová.

Celkové náklady na obnovu divadelního sálu zámku Jezeří ve výši 26,6 mil. Kč byly hrazeny z rozpočtových zdrojů Ministerstva kultury. Za stavební práce se vydalo 25,7 mil. Kč. Zbylá částka odpovídá nákladům za přípravu a řízení projektu.

Zámek Jezeří patří k nejvýznamnějším památkám v České republice. Zahrnuje v sobě vše, s čím se můžete setkat na ostatních zámcích, ale zároveň se od nich, vinou pohnutého osudu, zcela odlišuje. Má za sebou jak velkolepou slavnou minulost s přepychem a nádherou hodnou knížecího sídla, tak bohužel i období zmaru a zapomnění. V roce 1996 se stal průkopníkem nezvyklé prezentace – prezentace neopravené památky, kdy je návštěvník svědkem její postupné proměny.

Jako první česká památka se zámek dostal na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který v roce 2020 zveřejnila organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Program Sedm nejohroženějších památek v Evropě má za cíl upozornit na tyto památky veřejnost i soukromé subjekty, usilovat o jejich záchranu a zajistit těmto památkám udržitelnou budoucnost.