Letošní Hradozámeckou noc 25. srpna hostí západočeský zámek Kynžvart, letní sídlo předního evropského diplomata – knížete Metternicha. Poprvé návštěvníci uvidí evropsky unikátní zlacené nástolní ozdoby na slavnostní banketové tabuli. Setkají se s představiteli české šlechty, která hrála v evropské diplomacii významnou úlohu. Na Kdyby tisíc klarinetů zavzpomíná Pavlína Filipovská a uvaří šéfkuchař pražského Alcronu.
Bezmála stovka památek po celé České republice otevře v noci z 25. na 26. srpna své brány. Letošního, devátého ročníku Hradozámecké noci, kterou každoročně pořádá Národní památkový ústav, se zúčastní celkem 68 památek ve správě NPÚ a 30 partnerských památek. Ve srovnání s předchozími ročníky jde o rekordní počet. Na návštěvníky čekají kromě neopakovatelné noční atmosféry kostýmované prohlídky, divadelní představení, koncerty a další pestrý program. Cílem Hradozámecké noci je představit památky v netradiční době a s netradičním programem jako místa neustále živá, na která má smysl se vracet. Centrem devátého ročníku je letní sídlo kancléře Metternicha, zámek Kynžvart.
Hradozámecká noc na státním zámku Kynžvart představí slavnostní tabuli s unikátní zlacenou stolní soupravou symbolizující olympskou hostinu. Jedná se o ojedinělý projekt. V Evropě není nikde vystaven takto plně vystrojený nástolník k příležitosti banketu na knížecím, královském nebo císařském dvoře. Tímto získává Kynžvart evropské prvenství. Podobnou nástolní ozdobu najdeme jen ve vídeňském Hofburgu, ale nevystrojenou. Letos vůbec poprvé, právě na Kynžvartu, budou moci návštěvníci vidět, k čemu takový nástolník byl a jak vypadal ve své plné kráse ozdoben živými květinami, ovocem a cukrovinkami na stole ve společenském sále. A to vše jen při svitu svící.
Noční komentované prohlídky zámku s podtitulem Hostem u knížete Metternicha představí unikátní nástolní ozdoby, které kancléř a jeho syn Richard dostali od francouzského krále Ludvíka Filippa (1836), od měst Bruselu (1851) a Paříže (1870). Seznámí se stolováním na knížecím dvoře v 19. století a dají možnost ochutnat servírované nápoje a pokrmy. Budou probíhat od 20.00 každou půlhodinu až do půlnoci. Maximální kapacita jedné prohlídky je 25 návštěvníků, celková kapacita je omezená. Pořídit vstupenku lze online na webu státního zámku Kynžvart www.zamek-kynzvart.eu.
„Ve společenském sále zámku bude instalována banketní tabule pro 24 osob s bronzovou zlacenou stolní soupravou, která symbolizuje zlatou tabuli olympské hostiny. 10. září 1835 se totiž na Kynžvartu konal honorární banket Jeho Veličenstva císaře Ferdinanda V., který hostil státní kancléř Metternich. Po více než 180 letech návštěvníkům přiblížíme jedinečnou atmosféru místa, kterou zažívali účastníci vrcholných diplomatických událostí nebo významných šlechtických sňatků.“ uvádí kastelán zámku Ondřej Cink. Historická instalace banketu s vystrojenou zlacenou stolní soupravou zůstane součástí stálé expozice zámku Kynžvart.
Program Hradozámecké noci na Kynžvartu je rozdělen na dvě části. Na zpoplatněné komentované prohlídky zámku a volně přístupný celovečerní open-air program na čestném dvoře zámku, kde vystoupí umělci a další osobnosti.
Na diplomatické služby svých šlechtických rodin zavzpomínají Jana Germenis-Hildprandt, spolumajitelka zámku v Blatné a prezidentka Asociace majitelů hradů a zámků, jejíž dědeček byl prvorepublikovým československým velvyslancem ve Spojených státech amerických, a Hugo Mensdorff-Pouilly, spolumajitel zámku v Boskovicích, jehož rodina byla v diplomatických službách rakousko-uherského císaře, Československé republiky a sám Hugo Mensdorff-Pouilly byl československých diplomatem ve Francii v 90. letech minulého století.
Do roku 1964, kdy se na zámku Kynžvart natáčel film Kdyby tisíc klarinetů, nás přenese hlavní host večera Pavlína Filipovská. Vedle skladeb z tohoto muzikálu zazpívá i hity zlaté éry Divadla Semafor. Zájemci budou moci zhlédnout filmový muzikál podle scénáře Jiřího Suchého v režii Jána Roháče a Vladimíra Svitáčka s písničkami Jiřího Šlitra s hereckými a pěveckými výkony Evy Pilarové, Waldemara Matušky, Hany Hegerové, Karla Gotta a dalších v interiéru zámku.
Své kuchařské mistrovství předvede šéfkuchař pětihvězdičkové pražské restaurace Alcron Jakub Černý. Doplní ho someliér Jaroslav Procházka, který seznámí publikum se vším, co souvisí s podáváním pravého šampaňského nebo francouzského koňaku. Zvěřinové speciality bude možné ochutnat v průběhu celého večera, a to z rukou šéfkuchaře Michala Váni z pražské restaurace U Modré kachničky. Chybět nebude pivo Metternich z Knížecího pivovaru v Plasech. Kynžvartský zámek bude celý den obležen pravým napoleonským ležením. Vojáci v dobových uniformách předvedou každou celou hodinu vojenskou parádu. K vidění budou zbraně a uniformy armád 19. století.
Program Hradozámecké noci je určen i dětem. Mezi 15. a 19. hodinou jsou připraveny herní aktivity na stanovištích vedených lektory Národního památkového ústavu. Vedle pohádkových prohlídek zámku a okolí budou moci malí návštěvníci vyrobit dárek do Metternichova kabinetu kuriozit nebo podepsat zprávu kancléře Metternicha pravým husím brkem. Pomocí kukátka do minulosti nahlédnou a odhalí, jaké události proběhly od časů kancléře Metternicha. Odměnou všem hravým dětem bude vyznamenání, tzv. Metternichův metál.
Hradozámecká noc 2018 na státním zámku Kynžvart se koná za podpory Ministerstva kultury a pod záštitou hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové. Pořadatelem je Národní památkový ústav. Hlavními partnery jsou Karlovarský kraj, Město Lázně Kynžvart, Léčebné lázně – Lázně Kynžvart, Ing. Petr Potůček, Asociace majitelů hradů a zámků, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, EUTIT a ApoSTAV. Mediálními partnery jsou Česká televize, Český rozhlas a Český rozhlas Dvojka.
Bližší informace jsou k dispozici na www.zamek-kynzvart.eu, www.hradozameckanoc.cz nebo www.npu.cz.
O státním zámku Kynžvart ve zkratce
Zámek Kynžvart je jednou z nejvýznamnějších památek ve správě Národního památkového ústavu. Zámecký areál patří se svými 245 hektary mezi největší v České republice a jeho nejvýznamnější část má statut národní kulturní památky. Je držitelem ceny Europa nostra. Nesmírně cenné jsou dochované sbírky původních majitelů. Nejznámějším představitelem je rakouský kancléř kníže Klemens Václav Lothar Metternich-Winneburg. Kancléř na zámku založil jedno z prvních muzeí v Evropě. Dodnes na zámku můžeme obdivovat cenná umělecká díla Antonia Canovy, Bernarda Strigela, kolekci antických mincí, daguerrotypií, grafik a zbraní. Na zámku se nachází třetí největší egyptologická sbírka v České republice. Významná je v evropském kontextu kynžvartská knihovna se svoji sbírkou rukopisů (nejstarší dílo je z 8.–9. století). Oblíbeným cílem návštěvníků je i kabinet kuriozit.
