Nález románské kamenné střešní krytiny na rotundě Nalezení sv. Kříže na Starém Městě

Rotunda sv. Kříže, celkový pohled na odkrytou románskou opukovou krytinu na západní části střechy lodi, 22. 7. 2022

Ne každý den mají památkáři možnost podívat se do struktury, doslova do útrob jedné z nejstarších pražských staveb. Tato možnost se jim naskytla u příležitosti obnovy střešního pláště románské rotundy Nalezení sv. Kříže, nejstarší dosud stojící sakrální stavby na Starém Městě, datované do 12. století, jejíž záchrana před zbouráním v 19. století je spojena i s počátky památkové péče v českých zemích. Od 60. let 19. století se rotunda nachází v majetku hlavního města Prahy, které je investorem současné renovace. Památkáři-dokumentátoři se při ní dočkali opravdu velkého překvapení v podobě původní středověké opukové krytiny, jakou dnes můžeme vidět jen na stavbách v jihoevropských zemích.

V dubnu až červenci 2022 dokumentátoři z pražského územního pracoviště NPÚ kontinuálně sledovali a dokumentovali vrstvy kamene a malty odhalované při postupné výměně stávající střešní prejzové krytiny na románské rotundě Nalezení sv. Kříže (neboli sv. Kříže Menšího) na rohu ulic Konviktská a Karoliny Světlé na Starém Městě. Prováděcí firma od konce roku 2021 po částech snímala krytinu z 90. let 20. století, do níž již mohutně dlouhodobě zatékalo, a nahrazovala ji novými prejzy. Přitom v daleko větší míře osekávala a očišťovala zvětralou vnitřní plochu střechy od novodobých vrstev a dostávala se hlouběji k  vrstvě nejstarší. Po odkrytí a opětovné pokládce několika polí na apsidě a posléze na válcové lodi rotundy bylo stále zřetelnější, že nejspodnější dokumentovaná historická konstrukce není jen mladším navrstvením hmot, ale skutečně původní románskou kamennou krytinou. Přečkala staletí, doložené požáry, barokní přestavbu i časté výměny střešního keramického pláště.

Tato kamenná krytina, obdivuhodně zachovaná ve velkém rozsahu na většině pláště lodi a apsidy, je tvořena pravidelnými obdélnými deskami z opuky (cca 20–50 mm silné, cca 150–300 mm široké). Desky byly skládány do kruhového řádkování od spodního okraje kleneb (u římsy) po zdivo vrcholové lucerny ve zmenšujících a zužujících se kruzích do kvalitní vápenné malty nanesené přímo na rub románské klenby. Malta těsní i spáry na styku kamenných desek.
Tímto způsobem byla původně kryta podle všeho také lucerna, na níž současné práce začínaly, tam však původní zastřešení zaniklo v 60. letech 19. století. Datace této románské opukové krytiny je dost obtížná, nejpozději však pochází z 12. století, pravděpodobně přímo z doby stavby rotundy. Po vyhodnocení významu učiněného objevu byla upravena technologie postupu zakrytí pro případnou možnost budoucího prezentování této unikátní krytiny.
Opuku známe z mnoha pražských staveb jako zdivo, ale jako střešní krytinu ji prakticky nepotkáme, protože opuka je sice dobře opracovatelná, ale velmi citlivá k povětrnostním vlivům, mrazům a srážkám. Tímto způsobem se však běžně pokrývaly stavby v jižní Evropě a ve Středomoří, odkud k nám románský sloh přišel. V Praze 12. století, byť klima bylo podle všeho mírnější než v pozdějších staletích, se po několika desetiletích muselo ukázat, že tento způsob pokrytí není optimální, a rotunda byla pravděpodobně záhy překryta jiným, zřejmě páleným materiálem.

Památkáři, historici architektury a další odborníci si nyní pochopitelně kladou spoustu nových otázek (např. proč o krytině nevíme z dřívějších stavebních úprav) a čeká je vyhodnocování nových zjištění a hledání analogií a souvislostí. Je známo, že i další české rotundy skrývají ojedinělé zbytky kamenné krytiny, v tomto rozsahu na celé ploše střechy (kromě lucerny) a v kvalitě zachování však žádný jiný takový případ v Praze dosud nebyl objeven.

Doc. Milena Hauserová, která připravuje k publikaci příklady původního zastřešení z dalších českých rotund, o objevené krytině napsala: „Nález představuje svým rozsahem na našem území objev zcela unikátní. Dovoluje nám věrohodně vykreslit představu původní podoby stavby, která musela upoutávat svým neobvyklým celokamenným zjevem. Klenutá sakrální stavba s kamennou krytinou byla stavebním podnikem, který reprezentoval svého stavebníka, svědčil o jeho možnostech i nadregionálním rozhledu.“

Rotunda sv. Kříže je samozřejmě pozoruhodná v mnoha dalších směrech, kupříkladu originálními pískovcovými sdruženými okny v lucerně, tzv. ozvučnicemi – dvěma keramickými nádobami zabudovanými za kruhovými mřížkami nad kněžištěm, které zlepšovaly akustické vlastnosti prostoru, relikty gotických a barokních nástěnných maleb v lodi nebo plotovou mříží od Josefa Mánesa.

Objevů z epochy pražské románské architektury 11. až 13. století stále přibývá, přesto právě tyto z doby přemyslovských knížat a prvních králů patří k těm stále jedinečným a nesmírně vzácným.

 

Do prostoru rotundy lze nahlédnou prostřednictvím televizní reportáže magazínu Z metropole natočené v březnu 2022 (objev románské krytiny bude v jejím brzkém pokračování).
Objev je významnou událostí i pro investora, Magistrát hlavního města Prahy, zpráva zde.

Ladislav Bartoš, Tereza Rubešová, Andrea Holasová