Ohrožené archeologické památky: aktuální starost pražských památkářů

Ohroženými památkami se nemusí stát jen chátrající historické domy a paláce v centrech měst, industriální areály v okrajových částech, usedlosti, tvrze, opevnění nebo nádraží, ale i památky "pod zemí" či takové, které v terénu běžný návštevník skoro nepostřehne, a tak možná ani neví, že je může lehce ohrozit.

Jedním z úkolů pracovní náplně Odboru archeologie NPÚ, ÚOP v Praze je sledování stavu archeologických památek na území hlavního města Prahy. K těmto památkám patří jak pozůstatky objektů, které jsou dodnes uchovány pod povrchem, mnohé přímo v centru města pod dlažbami ulic a dvorů nebo podlahami a sklepy budov, tak i areály zaniklých sídlišť a opevněných hradišť na okrajích metropole. Všechny tyto památky jsou prostorově identifikovány a zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek. Pravidelné prohlídky pak sledují a dokumentují, jaký je jejich aktuální stav. Někdy je potřeba sledovat vývoj situace na archeologické památce častěji, především když se na ní začne dít něco, co ji může ovlivnit. Je až s podivem, kolik různých činností přímo v prostoru takových památek nebo v jejich bezprostředním okolí probíhá. Jsou to hlavně zemědělské, stavební a lesnické činnosti, ale i nevhodný návštěvnický provoz. Některé z těchto činností stav památek negativně mění, ba i ohrožují.

Archeologické památky v periferních částech Prahy jsou často součástí přírodních areálů, jež jsou využívány k rekreačním a sportovním aktivitám. Rozsah těchto aktivit v poslední době narůstá v souvislosti se zvyšujícím se počtem obyvatel těchto okrajových obcí hlavního města.

Velmi závažnou se ukazuje problematika cyklistického provozu v areálech chráněných archeologických památek. Značná část cyklistických jízd vede po cyklostezkách nebo zpevněných cestách a zde většinou k žádným problémům nedochází. Potíže však nastávají při aktivitách tzv. bikerů, kteří vyhledávají rychlou jízdu v náročném terénu.
 

Kunratice: jízda bikerů přes val husitského tábora (2019)


Zachované pozůstatky opevněných hradišť mají podobu valů, příkopů nebo terénních prohlubní. Prostor některých památek je také výrazně výškově rozčleněn. A právě tento typ terénu v lokalitách chráněných památek bikery láká. Jezdí přes koruny valů a přes příkopy, sjíždějí strmé svahy mimo upravené cesty. Kombinací rychlé jízdy a prudkého brždění dochází k narušování povrchu terénu. Náročnost přírodních překážek si navíc ještě rozšiřují tvorbou překážek umělých, často tvořených částmi kmenů kombinovanými s nasypanou zeminou. Aktivity cyklistů se v tomto případě dostávají do přímého konfliktu se zákonem o památkové péči a lesním zákonem – porušují ustanovení o vjezdu mimo vyznačené cesty, zásazích do terénu, poškozování nemovité kulturní památky apod.
 

Závist-Šance: poškozená koruna valu se stopami pneumatik (2019)


Situace zde popsané lze již delší dobu pozorovat v Kunratickém lese v prostoru Nového hradu u Kunratic a přilehlého husitského obléhacího tábora a na národní kulturní památce keltské oppidum Závist. Z této památky patří k hlavnímu městu Praze část zvaná Šance a zbývající, větší část oppida leží ve Středočeském kraji. Tvorba umělých překážek se objevila i na hradišti Hostivař. Do prostoru národní kulturní památky Hradiště Šárka je oproti tomu vjezd cyklistům zakázán. S nájezdy, pro změnu motocyklistů, se potýká i nájemce zemědělských pozemků na hradišti Zámka na okraji Bohnic.
 

Hradiště Hostivař: uměle vytvořené překážky pro terénní cyklistiku (2019)


Nejdále zatím dospěla snaha o ochranu památky před ničivými aktivitami bikerů v Kunraticích. Po náročné rekonstrukci pozůstatků Nového hradu krále Václava IV. bylo potřeba ochránit i do dnešní doby vzácně zachovalé terénní pozůstatky husitského obléhacího tábora. Národní památkový ústav ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy se snažil zabránit dalšímu poškozování lokality instalací dřevěných zábran. Ty neměly bránit vstupu na památku pěším, pouze měly vymezit chráněný prostor. Zábrany však byly, pravděpodobně bikery, téměř úplně zlikvidovány. Protože však jízdy bikerů ohrožovaly i lesní prostředí, použil podnik Lesy hl. m. Prahy jako další zábrany silné pokácené kmeny stromů.
 

Kunratice: dřevěné zábrany podél hlavní cesty v prostoru husitského tábora (2019)


Z uvedených příkladů vyplývá, že ochrana životního prostředí je zájmem nejen orgánů památkové péče, ale i dalších institucí a uživatelů. Je potěšující, že na neblahé zásahy do stavu památek několikrát upozornili i místní občané, kterým není lhostejný stav jejich okolí.

Snahou orgánů památkové péče a dalších institucí a organizací tedy není návštěvnický provoz na památkách omezovat, nebo dokonce zakazovat. Snahou je pouze památky chránit a zabraňovat činnostem, které je ohrožují a poškozují.

Vladimír Gut, odbor archeologie NPÚ, ÚOP v Praze

MAPA PRAHY - lokality ohrožených archeologických památek