Monitoring pozůstatků Juditina mostu a vltavského dna v jeho okolí

Potápěčský průzkum dna Vltavy u Karlova mostu 21. února 2016

Ve dnech 14.–16. 1. 2019 proběhne s využitím moderní potápěčské techniky a archeologických dokumentačních postupů monitoring dna řeky Vltavy v bezprostředním okolí gotického Karlova mostu (2. polovina 14. století) a jeho předchůdce, románského Juditina mostu (3. čtvrtina 12. století). V souvislosti s rozvojem turismu narůstá právě v okolí zmíněné památky v městské památkové rezervaci, zapsané na seznamu UNESCO, intenzita lodní dopravy, a je proto důležité co nejpřesněji zdokumentovat její okolí. Akce proběhne pod vedením pracovníků pražského Archeologického ústavu, ve spolupráci s kolegy z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze a Muzea hlavního města Prahy.

Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století. Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu (zanikl během povodně v roce 1342), severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky. Podstatně méně informací máme o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě. Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jedná se především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu.


Situace trasy zaniklého Juditina mostu (černě) v severním sousedství Karlova mostu (červeně)

Důvody pro uskutečnění této organizačně náročné akce jsou nasnadě: „Říční koryto je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech,“ konstatuje Jan Mařík, ředitel ARÚ Praha a garant projektu.

Video České televize

Cílem celé akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu. Podle vedoucí potápěčského týmu Barbory Machové z ARÚ Praha půjde v našem prostředí o unikátní propojení specializovaných potápěčů a odborníků, většinou archeologů a historiků, z výše zmíněných institucí. Jak dodává J. Mařík: „V letošním roce uplyne přesně sto let od vzniku Archeologického ústavu, jehož posláním je výzkum, dokumentace a ochrana archeologického dědictví. Hledání a testování nových metod práce považuji za jeden z hlavních úkolů našeho ústavu.“


Pilíř Juditina mostu pod vodou při malostranském břehu v roce 1940 (podle J. Čarek: Románská Praha, 1947, obr. 44)

Třídenní archeologický potápěčský výzkum navazuje na průzkumy z ledna 2014 a února 2016, které přinesly řadu nálezů unikátních artefaktů a během nichž se podařilo lokalizovat základ druhého pilíře Juditina mostu. Vybrané nalezené předměty ze dna Vltavy byly umístěny do expozice Mysterium věže ve Staroměstské mostecké věži, kterou Muzeum hlavního města Prahy pro návštěvníky otevřelo 1. dubna 2016.

Právě v zimních měsících, pokud přeje počasí, je pod hladinou Vltavy nejlepší viditelnost a nejvhodnější podmínky pro tak náročný projekt, kterým podvodní archeologie nepochybně je. V průběhu následujících tří dnů bude tým archeologů a potápěčů postupně referovat o postupu výzkumu a jeho výsledcích.