V kategorii obnova památky, restaurování je nominováno Židovské muzeum v Praze za příkladné provedení celkové obnovy a nové expozice Maiselovy synagogy, kulturní památky v pražském Josefově, kterou nechalo z vlastních zdrojů zrenovovat podle projektu Ing. arch. Hynka Fetterleho v letech 2013 až 2015. Původně renesanční synagoga dokončená roku 1592, na přelomu 19. a 20. století neogoticky přestavěná, byla pod pečlivým dohledem památkářů a za vzorné spolupráce všech zúčastněných obnovena do své neogotické architektonické podoby z roku 1905. Všechny nezbytné stavební práce se podařilo omezit pouze na zásahy, které neměly zásadní vliv na památkovou podstatu objektu. Nová moderní expozice Židé v českých zemích, 10.–18. století v prostorách, kterou jsou součástí expozice Židovského muzea, byla otevřena pro veřejnost 1. července 2015.

„Nominace je pro nás velkou poctou a výmluvnou vizitkou naší práce. Jsem přesvědčen, že pokračující přímá komunikace mezi stavebníkem a památkáři bude oboustranným přínosem, jakousi zpětnou vazbou za odvedenou spoluprací,“ potvrzuje Ing. Milan Lička z Židovského muzea.

Maiselova synagoga je s přilehlou bývalou židovskou obecnou školou vzácným pozůstatkem starší zástavby židovského města z konce 16. stol., a to jak z hlediska své nesporné architektonické a urbanistické hodnoty, tak vzhledem k historickému významu stavby, která unikla asanaci Josefova kolem roku 1900. Dokončena byla roku 1592 jako soukromá synagoga židovského obchodníka a mecenáše Mordechaje Maisela, který ji v závěti odkázal pražské Židovské obci. V době vzniku byla synagoga nejhonosnější a největší budovou židovského ghetta. Byla několikrát upravována, roku 1689 poničena požárem a následně při opravě výrazně redukována. Dalšími úpravami prošla v 19. století, naposledy byla přestavěna neogoticky podle projektu Alfreda Grotta v letech 1892–1894 a kolem roku 1900. V letech 1920–1942 sloužil tento dům jako židovská obecná škola.

Při opravě synagogy bylo třeba napravit špatný stavební stav budovy provedením komplexní stavební rekonstrukce a dále stabilizovat vnitřní klimatické parametry prostředí (vyřešit problém kolísající a prosakující vlhkosti nosných konstrukcí). Dosavadní stálá expozice z roku 1995 již nevyhovovala současným muzejním nárokům a musela být nahrazena. Projektant navrhl multifunkční veřejné auditorium včetně optimalizace akustického prostředí a vhodného umístění funkčního zázemí. Po odstranění některých negativních intervencí z posledních let byly postupně obnoveny fasády (včetně architektonizovaných štítů vedlejších domů čp. 76 a 62) a výraznou proměnou prošel i interiér stavby. Restaurátoři obnovili autentické uměleckořemeslné části a povrchy pocházející většinou z poslední novogotické přestavby, např. aron, vstupní portál, vitráže, ozdobné mříže, zábradlí a truhlářské prvky, a obnovení barevnosti stěn.

V prostoru synagogy byla vytvořena nová stálá expozice Dějiny Židů v českých zemích od počátků po emancipaci, 10.–18. století s využitím moderních technologií a postupů. V náročných prezentačních podmínkách v historickém neklimatizovaném objektu našli projektanti cestu, jak ve vitrínách s LED nasvícením nechat vyniknout exponátům, aniž ublížili krásné architektuře prostoru. Byly provedeny potřebné zásahy reflektující nároky moderního provozu – zřízení klimaticky odcloněného zádveří, toalet, zázemí pro účinkující atd., vše v bezbariérovém provedení.

V kategorii prezentace hodnot se ÚOP v Praze rozhodlo poslat do celostátního kola soutěže novou stálou expozici Příběh jednoho domu a jedné rodiny ve vile architekta Otto Rothmayera (1892–1966) v Břevnově, prohlášené v červnu roku 2010 i s vybraným inventářem za kulturní památku. Vila, nyní součást expozic Muzea hlavního města Prahy, byla postavena v letech 1928–1929 v duchu prosté klasicizující moderny. Kompletní obnovou exteriérů i interiérů vily a zahrady prošla v letech 2012 a 2013. Hlavním koncepčním záměrem obnovy bylo využití této původní unikátní historické vily a zahrady pro expoziční a výstavní činnost a pietní seznámení veřejnosti s dílem a životem významného architekta Otto Rothmayera a jeho manželky Boženy Hornekové. Dům, který byl upraven tak, jak vypadal na přelomu 50. a 60. let minulého století, patří ve své autenticitě k unikátním dokladům domácnosti, intelektuálního zázemí, pracovního a uměleckého prostředí a životního stylu významných osobností českého moderního umění. Vila a expozice byla zpřístupněna veřejnosti 30. září 2015.

Dvoupatrová rodinná vila architekta Otto Rothmayera (1892–1966) a jeho ženy Boženy Rothmayerové, rozené Hornekové, textilní výtvarnice a propagátorky moderního životního stylu (1899–1984), byla postavena podle jeho vlastních plánů firmou Josefa Kubra v letech 1928–1929. Projekt byl silně ovlivněn v návrhu a realizaci dílem Rothmayerova učitele a velkého vzoru Josipa Plečnika. Důležitým článkem projektu byla i zahrada, architektem postupně vybavovaná artefakty pocházejícími z Pražského hradu, Šumavy a dalších míst. Zahrada získala proslulost zejména díky fotografiím Josefa Sudka, publikovaným souborně pod názvem Kouzelná zahrádka. Do roku 2007 byl dům architekta Rothmayera v majetku jeho syna Ing. Jana Rothmayera, který v něm bydlel. Míra nepůvodních prvků a dodatečných stavebních zásahů byla minimální, především díky úctě a pietě, kterou dílu svého otce, a tedy i domu samotnému a jeho interiérům věnoval jeho syn, od něhož byla vila odkoupena městem Prahou s podmínkou zřízení paměťové instituce typu „hausmuseum“. Magistrát svěřil správu domu Galerii hlavního města Prahy, která vybrala projektanta památkové obnovy vily a zahrady. Rothmayerova vila byla v červnu roku 2010 prohlášena za kulturní památku (vila, zahrada s bazénkem a vybraných 15 prvků původního zařízení vily). Kompletní obnova exteriérů i interiérů vily a zahrady byla zahájena na počátku roku 2012 a ukončena na konci roku 2013, a to včetně restaurátorských prací zahrnujících restaurování sanitární keramiky, truhlářských, kovových a štukových prvků, fasád, omítek, kamenných prvků a kachlových kamen a artefaktů v zahradě.

V květnu roku 2014 získalo vilu do své správy Muzeum hlavního města Prahy, které záhy zahájilo práce na přípravě expozice s názvem Příběh jednoho domu a jedné rodiny. Zásadním důvodem pro svěření domu do správy Muzea hlavního města Prahy byly jeho lety prověřené zkušenosti s obnovou a provozem nedaleké Müllerovy vily od světoznámého architekta Adolfa Loose. Právě spojení obou vil, ať už tematické nebo i čistě provozní, bylo dalším pádným argumentem pro tento krok.

Období, v němž měl být dům obnoven, bylo určeno přelomem 50. a 60. let minulého století. Dům byl vybaven autentickými předměty, jednak zanechanými po prodeji na místě, jednak zapůjčenými z galerijních a muzejních sbírek, do nichž se dostaly během života architekta nebo později z rodiny. Nosným pilířem expozice je právě rekonstrukce původního zařízení interiérů, které svým stylem odbočuje od trendů funkcionalismu 20. a 30. let.  Architekt zvolil spíše lidový styl prostě vyhlížejícího nábytku a jako materiál pro jeho výrobu použil domácí borovici nebo smrk. Pokoje domu spíše připomínají jednoduché světničky vesnických stavení, které byly malebné ve své prostotě a jednoduchosti. Příjemnou atmosféru jednotlivých místností dotvářela umělecká díla, která Rothmayer dostal od svých přátel nebo je sám vytvořil. Visely zde zarámované fotografie Josefa Sudka, skleněné objekty manželů Roubíčkových nebo sádrové odlitky architektonických detailů, soch a reliéfů.

Expozice se věnuje nejen dílu Otto Rothmayera a jeho ženy, ale také uměleckým a kulturním hodnotám, vytvořeným jejich tehdejšími přáteli a návštěvníky. Kromě zázemí pro ostrahu a návštěvnický provoz byly všechny místnosti v domě rekonstruovány do co možná nejautentičtější podoby. Dlouhodobá koncepce obnáší akce nejrůznějšího druhu (vzdělávací, kulturní), které budou probíhat ve spojení s připravovaným Studijním a dokumentačním centrem. V nejbližší době připravuje muzeum setkání pamětníků Rothmayerových, při kterém chce načerpat další autentické informace o domě a životě jeho obyvatel.

Návštěvnický provoz Rothmayerovy vily je propojen s nedalekou Müllerovou vilou a funguje formou komentovaných prohlídek pro skupiny nejvýše sedmi osob. Zájem veřejnosti o návštěvu vily muzeum příjemně překvapil, i v zimních měsících zaznamenali návštěvnost mezi 300 až 400 osobami za měsíc.

Úkolem Muzea hl. m. Prahy je nyní vytvoření tzv. trojúhelníku moderního umění a architektury, do něhož budou začleněny nejen Müllerova a Rothmayerova vila, ale i právě připravované Studijní a dokumentační centrum, které se nachází v jejich blízkosti.

Své favority na cenu NPÚ letos opět může podpořit i veřejnost; od 15. července 2016 mohou lidé hlasovat ve veřejné anketě on-line. Na základě výsledků hlasování bude při slavnostním vyhlášení a předávání Ceny NPÚ Patrimonium pro futuro uděleno i ocenění Památky děkují. Obě nominace za kraj Praha i jejich „soupeře“ z ostatních krajů představuje Národní památkový ústav na svých webových stránkách www.npu.cz.