V případě Masaryk Centre 1 se jedná o stavbu, proti jejímuž hmotovému konceptu se Národní památkový ústav od počátku opakovaně vymezoval. Již v roce 2018 doporučovala Vědecká rada generální ředitelky NPÚ projekt upravit a objekt snížit o dvě podlaží. Investor po výzvě laické i odborné veřejnosti výšku skutečně redukoval, avšak jen nevýznamně – o dva metry. Největší kritice ovšem čelil západní výškový akcent. Jeho přizpůsobení měřítku okolní zástavby žádala mimo jiné i monitorovací mise UNESCO/ICOMOS v roce 2019. Právě nejvyšší část budovy má být nyní ještě zvýšena o nástavbu v úrovni desátého podlaží.

Nyní je v reálu možné vidět negativní dopady stavby, a to nejen na blízké okolí (areál Masarykova nádraží), ale i na celé historické centrum Prahy. Mohutná solitérní stavba dvousetmetrové délky, po naléhání NPÚ pouze rozdělená do dvou bloků, gradující od východu na západ, nijak nereflektuje jemnější a dosud poměrně harmonickou strukturu hmot této části Pražské památkové rezervace. Devítipodlažní závěr zakončený věžovitou dominantou obrácenou k centru města vstoupil do výškové úrovně, v níž se pohybují nevýznamnější dominanty historické Prahy. Ty však mají zcela odlišný charakter a především jiné dimenze.

Bohužel ani tento ohromný objem a výška stavby nejsou pro investora dostatečné. Nově požaduje v  nejvyšší západní části objektu umístit nástavbu desátého podlaží.  Objem, který má k obrovské stavbě přidat dalších více než 200 m2 a čtyři metry výšky, je prezentován jako příležitost pro vyhlídkovou kavárnu. Netřeba zdůrazňovat, že tak stavba ještě výrazněji zasáhne do blízkých i dálkových pohledů.

Navzdory opětovnému nesouhlasu NPÚ s požadovanou nástavbou se i k tomuto záměru Odbor památkové péče Magistrátu hl. města Prahy postavil kladně. V závazném stanovisku se však vůbec nezabývá vlivem na panorama Prahy a obhajuje nástavbu tvrzením, že završí kompozici budovy. Připomíná, že původně povolil transparentní nárožní akcent s tím, že „nepředstavoval neprostupnou optickou bariéru“. Nyní však OPP MHMP tvrdí, že tento akcent postrádal „hlubší důvod“ a nástavba příznivě potlačí „sémantické gesto převýšených lamel směrem k promyšlenější celistvé architektonické kompozici“.

Dokončená stavba nerespektuje měřítko a výškovou hladinu historické zástavby jádra Prahy. Připravovaná nástavba negativní působení objektu ještě posílí, a to v nejcitlivějším místě, v jeho výškové dominantě.

Zdenka Poliačiková, Robert Gája, Jan Holeček