Archeologický odkryv gotické Horské brány a opevnění v Praze

V areálu Masarykova nádraží při Hybernské ulici byly odkryty a zdokumentovány součásti novoměstského gotického opevnění Prahy a základy Horské brány. Akce proběhla v rámci přípravy developerského projektu s plánem plochu zastavět. Památku se podařilo nejen identifikovat a zdokumentovat, ale také zakonzervovat pro budoucnost.

  • Horská brána - celkový pohled

    Horská brána - celkový pohled

Oblast Masarykova nádraží v posledních letech prochází rozsáhlou proměnou. Archaia Praha z. ú. zde situaci dlouhodobě sleduje a v roce 2018 provedli její pracovníci zjišťovací sondáž, jejímž cílem bylo ověřit přítomnost a stav dochování předpokládaných základových zdiv novoměstského opevnění. Odhaleno bylo zdivo jižní věže gotické brány a část bastionu barokního opevnění. V roce 2021 pak proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, který částečně odkryl základy gotické Horské brány a mnoho dalších objektů a situací včetně reliktů barokního bastionu č. XXIII sv. Mikuláše.

Středověké novoměstské opevnění bylo vybudováno v letech 1348–1350 Karlem IV. Základ opevnění tvořila masivní zeď z lomového kamene o síle 180–240 cm, bez parkánové zdi. Dosahovala průměrné výšky 10 m a z vnitřní strany byla zpevněna systémem dovnitř otevřených hranolových věží, které stály v nepravidelných rozestupech od sebe.

Jednou ze čtyř bran v systému opevnění byla Horská brána, jejíž základy byly v roce 2021 částečně odkryty a zdokumentovány. Tvořily ji dvě hranolové věže obdélného půdorysu a mezilehlý průjezd. Severní věž však neměla přísně pravoúhlý půdorys, ale spíše lichoběžníkový, se západním a východním obvodovým zdivem ukloněným k severovýchodu. Tím se poloha severní věže nejspíše přizpůsobovala dalšímu průběhu hradby. V nároží severní věže zůstal dochován jediný pískovcový kvádr – nejnižší nadzemní článek vnějšího ostění brány se stopami obrusu od kol projíždějících vozů. Od brány vedla ven z města kvalitně dlážděná silnice. Překvapujícím zjištěním byla absence hradebního příkopu v prostoru před vlastní bránou. Horská brána byla z větší části zničena v závěru třicetileté války (1648).

Na základě učiněných nálezů došlo za úzké spolupráce společnosti Archaia Praha z. ú., investora, NPÚ, ÚOP v Praze a Magistrátu hlavního města Prahy k úpravě chystaného developerského projektu, aby míra nevratných zásahů do dochovaných základových zdiv byla co nejvíce snížena. V průběhu výzkumu částečně odkrytá a zdokumentovaná zdiva tak byla posléze překryta ochrannou vrstvou a opět zahrnuta zeminou. Nadále tak zůstanou zachována pod základovou deskou novostavby a pod vozovkou přilehlé komunikace.

Ochrana dochovaných základů gotické Horské brány a v neposlední řadě i obezdění barokního bastionu sv. Mikuláše je příkladem dobré praxe archeologické památkové péče. Velmi úzká koordinace postupu s orgány památkové péče zde vyústila v zachování nálezů a v kompromisní řešení, které minimalizovalo zásahy do nejcennějších částí odkrytých pozůstatků novoměstských hradeb.

Za hl. m. Praha nominuje ÚOP v Praze.

Na cenu NPÚ v kategorii IV. Objev, nález roku jsou nominovány Archaia Praha z. ú., zastoupená Mgr. Vojtěchem Kašparem a Mgr. Martinem Vyšohlídem, a Penta Real Estate, s. r. o., zastoupená Ing. Rudolfem Vackem, Ing. Davidem Musilem, Ph.D., a Ing. Lubošem Bógou.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.