Stavební sanace zříceniny Nový hrad u Kunratic a přemostění hradního příkopu

Nový hrad u Kunratic, který se skrývá pod korunami stromů Kunratického lesa na ostrožně nad pravým břehem Kunratického potoka, oblíbený hrad krále Václava IV., byl zachráněn před zánikem díky obnově a celkové revitalizaci jeho okolí financované Magistrátem hl. m. Prahy během let 2012 a 2013.

Nový hrad u Kunratic, jediná hradní zřícenina na území hlavního města Prahy, je pozůstatkem původně královského gotického hradu budovaného z podnětu Václava IV. od roku 1411. Jde o významnou památku z doby lucemburské, kde se nadto odehrály důležité kapitoly českých středověkých dějin. Právě zde postihl krále Václava IV. po vyslechnutí zprávy o první pražské defenestraci záchvat mozkové mrtvice nebo epilepsie, na jehož následky tu 16. srpna 1419 zemřel. V lednu 1421 byl hrad dobyt a vypálen husitskými vojsky a poté se už jen postupně měnil ve zříceninu. Ještě na sklonku 19. století zde byly k vidění rozměrnější zbytky palácových staveb, které tehdejší majitelé nechali zbořit. V roce 1923 se stal majetkem hlavního města a v té době zde také začal jeden z prvních archeologických výzkumů na českých hradech, který však nebyl nikdy dokončen. Stav hradního areálu na počátku 21. století byl katastrofální a některým stavebním částem hrozil definitivní zánik.

Situaci zvrátil záměr provést přemostění příkopu stavební sanaci zříceniny Nového hradu, iniciovaný pracovníky dnešního odboru městské zeleně a odpadového hospodářství Magistrátu hl. m. Prahy (někdejšího odboru rozvoje veřejného prostoru), financovaný hlavním městem. Projekční a přípravné práce probíhaly v letech 2009 až 2012, stavební realizace během let 2012 a 2013. Odborný památkový dohled zajišťovali pracovníci NPÚ, ÚOP v Praze, kteří provedli rozsahem nevelký záchranný archeologický výzkum zaměřený na komplexní památkovou dokumentaci hradní zříceniny a zbytků obléhacího tábora husitských vojsk.

Kulturní památce se dostalo šetrné konzervace všech dochovaných autentických konstrukcí hradu, byly odstraněny náletové dřeviny, opraveny narušené zdi a zajištěny koruny zdiva. Nově byl vybudován dřevěný most přes hradní příkop s bezbariérovým přístupem a bezpečnostní ohrazení v místech hradního sklepa a brány. Hlavní město Praha investovalo do obnovy hradního areálu 2,9 milionu korun, nově instalovaný informační systém v podobě panelů stál kolem 500 tisíc korun a stavba mostu 2,7 milionu korun. Během celé akce probíhala příkladná spolupráce všech zúčastněných subjektů, díky níž je možné konstatovat, že jediná zřícenina hradu na území Prahy nezanikne, protože pomyslně chytila druhý dech.

Vlastník, investor: hl. město Praha
Na Cenu NPÚ Patrimonium pro futuro za rok 2013 v kategorii obnova památky, restaurování byli nominováni odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl. m. Prahy (dříve odbor rozvoje veřejného prostoru), pověřený pracovník Ing. arch. Anna Anděrová

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Nález fortifikace v jižní a západní části plochy, pohled od jihu

Na podzim roku 2016 se při záchranném archeologickém výzkumu ve Vidicích podařilo odkrýt středověké opevnění zaniklé tvrze. Nález přináší nové poznatky o historii a...

Bronzový poklad z Mezirolí po konzervaci (foto Jan Přibilský)

Bronzový poklad z Mezirolí tvoří unikátně dochovaný soubor osmnácti šperků z doby bronzové. Okolnosti, za nichž byl objeven, mohou přitom sloužit jako vzorový příklad...

Výstava, kterou v opavském Obecním domě pořádala Opavská kulturní organizace ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Slezským zemským muzeem, zveřejnila dlouholetý...