Komplexní obnova tří barokních pláten zachycujících dějiny mikulovské kapituly navrátila historický lesk dílům Josefa Winterhaldera ml. a jeho následovníka. Precizní restaurátorský zásah spojený s novým uměleckohistorickým průzkumem zachránil unikátní soubor před degradací a potvrdil jeho vysokou autenticitu.
Darování privilegií mikulovské kapitule Josefem II. po restaurování
Předmětem restaurování je soubor tří pláten zachycujících klíčové události z dějin mikulovské kolegiátní kapituly. Soubor, původně připisovaný Josefu Winterhalderovi ml., byl na základě nejnovějších uměleckohistorických průzkumů nově interpretován. První dvě plátna z let 1773–1775 jsou skutečně dílem Winterhaldera ml., nejvýznamnějšího moravského pozdně barokního malíře a žáka F. A. Maulbertsche. Zobrazují založení kapituly kardinálem z Dietrichsteinu v roce 1622 a takzvané druhé založení v roce 1773 spojené se schválením nových stanov. Třetí obraz, reflektující udělení insignií císařem Františkem II. roku 1794, vznikl s dvacetiletým odstupem. Jeho autorem je neznámý umělec ovlivněný vídeňskou akademií, který sice stylově navázal na starší dvojici, ale vnesl do díla chladnější neoklasicistní rukopis. Tato kolekce je unikátním dokladem pronikání progresivních uměleckých forem do rezidenčního města knížat z Dietrichsteinu v období osvícenství.
Komplexní restaurátorský zásah byl nezbytný pro pozastavení degradačních procesů a odstranění negativních dopadů neodborných oprav z 19. století. Hlavní problém představovala degradace barevné vrstvy a nevhodné konstrukční řešení napínacích rámů, k nimž byla plátna pevně přilepena klihem, což způsobovalo poškození maleb v okrajových partiích. Restaurátorské práce zahrnovaly celkovou rentoaláž všech tří obrazů a jejich osazení na nové, konstrukčně stabilní napínací rámy. Průzkum potvrdil vysokou míru autenticity maleb bez rozsáhlejších sekundárních přemaleb, což plně odhalilo mistrovský rukopis a kvalitu originální materie.
Paralelně s obrazy byly restaurovány i jednotné klasicistní zlacené rámy, které byly očištěny od silných depozitů prachu a mechanicky zpevněny při zachování přirozené patiny. Výsledná rehabilitace celého souboru navrátila dílům jejich historický lesk a umožnila přesné autorské i slohové zhodnocení. Úspěšná obnova těchto umělecky i historicky cenných pláten je příkladem precizní odborné práce, která zachránila významný prvek moravského církevního dědictví a podtrhla význam Mikulova jako kulturního centra 18. století. Nominace vyzdvihuje profesionální přístup, díky němuž byla zajištěna dlouhodobá stabilita děl a jejich opětovná prezentace v původním prostředí.
Nominuje NPÚ, ÚOP v Brně.
Na cenu NPÚ v kategorii Restaurování 2026 jsou navrženi ak. mal. Antoaneta Temenugová a P. Mgr. Pavel Pacner.
