V souvislosti s výstavbou Janáčkova kulturního centra v Brně proběhl záchranný archeologický výzkum, během kterého bylo odhaleno torzo raně gotického měšťanského domu z poloviny 13. století. Jde o mimořádný objev, který významně rozšiřuje naše poznání nejstarší městské architektury v českých zemích.
Šikmý pohled na torzo domu od severozápadu
K odkrytí stavby došlo v rámci druhé etapy rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu, jemuž předcházela systematická příprava směřující k detailnímu poznání území. Přesto byl nález jedné z nejstarších staveb v dané lokalitě překvapením. Dochované torzo představuje zadní část měšťanského domu – tzv. komoru, původně patrně patrovou, zděnou z kamene na maltu. Na ni směrem k Veselé ulici navazovala dřevohliněná část obytného stavení, která je dnes patrná už jen v archeologických situacích. Vznik domu lze klást do období kolem poloviny 13. století, přičemž analogie k tomuto typu staveb nacházíme již od 12. století v německých zemích. Vedle vymykajícího se prostředí měšťanské zástavby s typickými románskými domy v Praze jde o jeden z nejstarších archeologicky odkrytých měšťanských domů na území České republiky.
Poznání počátků stavební podoby českých a moravských měst je obecně velmi obtížné, protože kromě výjimečných staveb byla podstatná většina zástavby zhotovena ze dřeva a hlíny a zpravidla nebývá zachovaná. Zbytky domu tak v rámci historického jádra Brna představují zcela ojedinělý nález. Hodnota stavby tkví v dochované nadzemní části, stejně jako v návaznosti prozkoumaných archeologických souvrství, díky níž bylo možné dům datovat a interpretovat. Výjimečný je také rozsah dochované archeologické situace, bez výraznějšího narušení mladšími zásahy. Unikátní je i nález zděné záchodové jímky v návaznosti na dispozici objektu, pro který je v našich zemích jen nemnoho analogií.
Archeologický výzkum, financovaný investorem stavby, přinesl zásadní poznatky o podobě nejstarší městské zástavby, jejíž rekonstrukce je obecně obtížná kvůli torzovitosti zachování a charakteru materiálu s převahou zaniklých dřevohliněných konstrukcí. Odborný tým dokázal ve složité terénní situaci středověkého města odhalit, prozkoumat a kvalitně interpretovat jeden z nejzásadnějších nálezů měšťanské architektury 13. století, který se stane důležitým zdrojem vědeckého bádání k tomuto tématu. Současně probíhají kroky k zachování torza jako artefaktu s vysokou kulturně-historickou hodnotou.
Nominuje NPÚ, ÚOP v Brně.
Na cenu NPÚ v kategorii Objev, nález 2026 je navrženo Muzeum města Brna, zastoupené vedoucím archeologického výzkumu Mgr. Alešem Navrátilem, a Archaia Brno, z. ú., zastoupená archeologem Mgr. Antonínem Zůbkem.
