Obnova lázeňské kolonády s halou Vincentka v Luhačovicích

Centrem Lázeňského náměstí i dění v Luhačovicích jsou Malá a Velká kolonáda s prameny a halou Vincentka. Současnou podobu areálu vtiskl pozdně funkcionalistický návrh architekta Oskara Pořísky. Kompletní obnova v letech 2018–2019 vrátila komplexu kolonády původní funkcionalistickou čistotu, vzdušnost, světlost a propojení s přírodou.

  • Lázeňská kolonáda Luhačovice po

    Lázeňská kolonáda Luhačovice po

Kulturní památku na Lázeňském náměstí v Luhačovicích tvoří komplex Velké kolonády s pramenem Amandka, haly Vincentka a Malé kolonády s výstavní síní. Objekty urbanisticky dotvářejí prostor východní části náměstí. Dílo brněnského architekta Oskara Pořísky koncipované v duchu pozdního funkcionalismu představuje poslední realizaci modernistického směru meziválečné architektury. Návrh zvítězil v soutěži v roce 1940, realizován byl v letech 1947–1951. Pořískovu strohou architekturu kolonády dekorativně dotváří mozaiková výzdoba, na které spolupracovali sochař Stanislav Mikuláštík a malíři Josef Kousal a Jan Kobzáň.

Po téměř sedmi desetiletích si stav objektů vyžádal komplexní obnovu. Práce započaly v září 2018. Sanačními zásahy prošly hlavní nosné prvky, které se působením agresivních minerálních vod ocitly mnohdy v havarijním stavu, poškozené původní mozaikové dlažby byly nahrazeny replikou, navrácena byla historická podoba osvětlení. Ve zpřístupněných atriích Velké kolonády vznikly odpočinkové zóny, včetně nové informační zastávky u obnovené původní studny Vincentky. Hala Vincentka, zastřešující nejznámější luhačovický pramen, se vrátila do podoby z roku 1947.

Lázeňská kolonáda Luhačovice před Lázeňská kolonáda Luhačovice po

Při obnově původního strohého, ale účinného funkcionalistického stylu dostaly jedinou výjimku dvě mozaiky a reliéf v atriu, které do haly přinesl budovatelský socialismus. Ve druhém patře haly byla připravena interaktivní expozice o vzniku a významu luhačovických minerálních vod. Na své místo byl po přeleštění znovu vrácen původní výdejní pult z kubánského mramoru i původní pítko pramene. K restaurátorské i stavební obnově dochovaných materiálů, povrchových úprav a barevného řešení bylo přistupováno s maximální zodpovědností. Mezi halou Vincentka a galerií vznikl otevřený průchod do klidové zóny.

Luhačovická kolonáda byla vzorovým způsobem citlivě obnovena do téměř původního stavu a stala se tak opět reprezentativní součástí centrálního lázeňského prostoru. Obnovou byl zhodnocen a prezentován původní architektonický koncept architekta Oskara Pořísky. Jedná se o výjimečnou akci obnovy památky moderní architektury ve Zlínském kraji.

Za Zlínský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Kroměříži

Na cenu NPÚ v kategorii obnova památky, restaurování byly navrženy společnosti Lázně Luhačovice, a. s., zastoupená MUDr. Eduardem Bláhou, S-projekt plus, a. s., zastoupená Ing. arch. Mirkou Chmelařovou, a 3V & H, s. r. o., zastoupená Petrem Bartkem, DiS.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Křížová cesta před a po restaurování

V roce 2001 zahájilo Muzeum umění Olomouc výstavou Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci sérii tzv. restaurátorských výstav Arcidiecézního muzea Olomouc. Ty si kladou za...

Vrcholová socha Panny Marie po restaurování

V roce 2018 byl v Liberci restaurován mariánský sloup, připisovaný Matyáši Bernardu Braunovi a jeho dílně. Jednalo se o náročný úkol, při němž bylo třeba postupovat...

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc

Necitlivá rekonstrukce bývalé kanovnické rezidence ve Wurmově ulici se stala v prosinci 2007 jedním z podnětů vzniku sdružení, jež se věnuje osvětové a popularizační...