Knižní tipy Národního památkového ústavu: památky, umění, architektura
Dali jste si v novém roce předsevzetí, že budete více číst? Objevte zajímavé knižní novinky i oblíbené stálice z produkce Národního památkového ústavu. Ať už jste milovníky památek, historie, umění či architektury, zpříjemněte si sychravé zimní večery dobrou knihou.
Vzácná návštěva - Renesanční sochařské portréty ze sbírky rodu Clam-Gallas
Šárka Radostová a kol.
Tato kniha přibližuje fascinující příběh z dějin umění – znovuobjevení čtveřice renesančních sochařských portrétů evropských panovníků. Každé z těchto děl má odlišný osud, společně pak ukazují, jak dramaticky se „druhý život“ uměleckého díla může vyvíjet.
Sochy byly svědky náboženských nepokojů, konfiskací, ztráty identity i pokusů o zničení. Busta Markéty Rakouské, kdysi mylně považovaná za Petrarkovu Lauru i hraběnku Markétu Tyrolskou zv.„Pyskatá“, a busta jejího manžela Filiberta II. Savojského, vytvořené z nejlepšího carrarského mramoru významným renesančním sochařem Conratem Meitem, patřily k nejslavnějším dílům své doby – přesto byly po staletí považovány za ztracené.
Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli
Veronika Cinková
Výpravná publikace je první ucelenou monografií zabývající se tímto objektem. Věnuje se dějinám stavby i veškerého interiérového vybavení, vlastnickým vztahům, ale i historii oprav v 20. a 21. století. Zvláštní pozornost se zaměřuje na léta 2011–2015, kdy zde probíhala kompletní obnova. Kniha přináší nové poznatky z průzkumů, které doplňují fotografie z postupné proměny kostela i restaurátorských ateliérů.
Harrachové. Vznešenost zavazuje
Jan Luštinec | Petr Nosek | Adam Rejha
Kolektiv tří autorů monograficky představuje rod Harrachů. Čtenáře kniha s rodem seznamuje skrze šestnáct kapitol pojatých vesměs jako medailony těch členů rodu, kteří se významně zapsali do dějin českých zemí. Skrze osudy jednotlivců může čtenář nahlížet, jak se v průběhu času projevovala starobylá šlechtická zásada „vznešenost zavazuje“.
V 16. století se rod konstituoval jako (horno)rakouský se silně nadregionálním významem. Na zakladatelskou roli navázaly další generace, které začaly přesouvat svoji činnost do Čech a na Moravu, zastávaly vysoké úřady a do konce 18. století zastávaly vysoké diplomatické i církevní pozice (Karel, Arnošt Vojtěch, Alois Tomáš Raimund, Bedřich August). V 19. století se potom zaměřili na hospodářství, nicméně zůstali též veřejně činnými v národnostních sporech ve prospěch české věci (Jan Nepomuk). Opomenuti nejsou ani poslední majitelé zámků Jilemnice a Hrádku u Nechanic (Jan Nepomuk Antonín), zámku Janovice u Rýmařova (František Maria) a kniha připomíná i poslední harrachovskou majitelku zámku Kunín (Marie Walburga).
Hrady, zámky a další památky ve správě Národního památkového ústavu
Karel Kuča a kol.
Publikace pojednává o památkách ve správě Národního památkového ústavu, které jsou ve většině případů zpřístupněné veřejnosti. Autor představuje abecedně řazené hrady, zámky, církevní objekty, vesnické stavby, dále také ostravský kamenouhelný důl Michal, palácové zahrady pod Pražským hradem nebo soubor skalních skulptur Betlém v blízkosti Kuksu.
Text shrnuje základní historii objektů, uvádí historické osobnosti a rody, které objekty vlastnili a významné události, které po stránce architektonické utvářely současnou podobu objektů. U známých zámeckých areálů (Lednicko-valtický areál) nebo zahradních kompozic (Kroměříž) pak nastiňuje jejich původní podobu a upozorňuje, jakými proměnami až do současnosti prošly.
Portrét stínu. Fenomén portrétních siluet v dlouhém 19. století
Anežka Mikulcová
Kniha je věnována portrétním siluetám – svéráznému typu portrétu, který byl neobyčejně populární napříč společenskými vrstvami od konce 18. do začátku 20. století a který v částečně transformované podobě nachází své uplatnění i dnes.
Tento fenomén formovaly různorodé kulturně-společenské jevy, jako jsou stínohry, fotografie, umění vystřihování, obrázkové reklamy, karikatury, antikizující móda, divadelní představení zvaná fantasmagorie nebo fyziognomie (nauka o rozpoznávání charakteru člověka podle jeho tváře). Bohatý obrazový doprovod publikace čerpající z početných domácích muzejních, galerijních i zámeckých sbírek ilustruje technickou a výtvarnou pestrost siluetových portrétů i jejich formální proměny.
Ploskovice a Zákupy. Česká sídla Habsburků
Vladimír Tregl
Severočeské zámky Ploskovice a Zákupy spojuje stejná historie od roku 1663, kdy se staly vlastnictvím jednoho majitele. Významným pro obě sídla bylo období, kdy patřila Anně Marii Františce velkovévodkyni Toskánské. Tato činorodá šlechtična nechala přestavět zákupský zámek ve velkolepý barokní areál, v Ploskovicích pak v blízkosti staršího objektu vybudovala zámek zcela nový.
Na počátku 19. století nastává pro oba objekty nejvýznamnější etapa jejich dějin, a to, když se dostaly do vlastnictví panovnického rodu Habsburků. V roce 1818 se Zákupy i Ploskovice staly součástí vévodství Zákupského, uděleného Napoleonovu synovi Orlíkovi. Zásadní pro oba zámky byl rok 1848, kdy rakouský císař a poslední korunovaný český král Ferdinand Dobrotivý předal vládu svému synovci Františku Josefovi I. Ferdinand a jeho manželka Marie Anna Karolína si následně za svou rezidenci zvolili Pražský hrad a zámky v Ploskovicích a v Zákupech začali využívat jako svá venkovská sídla.
Z populární řady průvodců po památkách vám doporučujeme loňské novinky:
Zámek Hradec nad Moravicí, Zámek Uherčice a Zámek Velké Losiny
Prohlédnout kategorii průvodců
Řadu dalších publikací naleznete na e-shopu NPÚ, nebo navštivte naše kamenné knihkupectví v Praze. |
