„Obraz řeky Vltavy“

Spojujícím tématem všech přednášek jarního běhu 34. přednáškového cyklu pro veřejnost bude řeka Vltava a její povodí. Přijďte se dozvědět více o její historii, kulturním a přírodním dědictví. "Ponořte" se do fascinujícího příběhu Vltavy – řeky, která po staletí formovala krajinu i životy lidí.

• 3. 3. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav

Srdce Vltavy – zmizelá krajina pod hladinou Lipna

V září 2021 vzbudila velkou pozornost zpráva o významném objevu vědců z Katedry geomatiky stavební fakulty ČVUT. Pomocí sonarového průzkumu se jim podařilo pod hladinou lipenského jezera mezi Horní Planou a Pihlovem zachytit meandr řeky, známý jako Srdce Vltavy. Tento objev nejen zjitřil nostalgii milovníků staré řeky, ale také znovu připomněl historický a kulturní význam tohoto místa. Krajina, která byla nejprve zasažena poválečným vysídlením německého obyvatelstva a následně fyzicky i vizuálně překryta vodní hladinou Lipna v roce 1959, tak opět vstoupila do veřejného povědomí. Srdce Vltavy však nebylo jen přírodním fenoménem – po staletí inspirovalo malíře a básníky, kteří v jeho klikatých zákrutech nacházeli jedinečnou krásu a symboliku plynutí času. Přijďte si poslechnout vyprávění Petra Pavelce o zmizelé krajině, její historii, uměleckém odkazu a paměti.

• 17. 3. 2025, Mgr. Jaromír Florian, Ph.D.

Plavení dřeva na Novohradsku ve světle meziválečných plavebních programů a reliktů dochovaných v krajině

Splavování dřeva mělo na Novohradsku staletou tradici. Dřevo z pohraničních lesních hvozdů bylo plaveno po místních vodotečích. Dřevoplavební osu tvořily Pohořský potok, říčka Černá a řeka Malše. Ve vyšších polohách ovšem pro tuto aktivitu nebyl dostatek vody ani příhodné profily toků. Majitelé panství – Buquoyové – tento problém vyřešili účelovým nadlepšováním průtoku podle projektu J. F. Riemera, který pomocí důmyslného systému vodních nádrží (klauz) a úprav toků umožnil splavování volného polenového dřeva i dlouhé kulatiny svázané do vorů, což z novohradské soustavy činí evropský unikát. Buquoyové tento technologicky vyspělý systém využívali od konce 18. století až do druhé světové války. Přednáška posluchačům představí plavební soustavu, organizaci plavení dřeva, primárně krátkého polenového, a stav zachování jednotlivých dřevoplavebních objektů.

• 31. 3. 2025, Ing. arch. Ondřej Ševců, Národní památkový ústav

Svatý Jan Nepomucký - český národní světec, patron plavců, mostů i gondoliérů. Legendy, mýty a skutečný příběh.

Sv. Jan Nepomucký je nejznámější a nejpopulárnější český národní světec, jehož sochy v typickém postoji můžeme najít nejen po celé Evropě, ale i v poměrně exotických končinách. Jeho skutečný život je bytostně spojen s obdobím vlády Václava IV. a jeho tragická smrt má úzkou souvislost s řekou Vltavou, Karlovým mostem a dalšími reáliemi. Jan z Nepomuku se stal legendou o hodně dříve, než proběhlo jeho svatořečení a jeho socha byla první, která v roce 1683 ozdobila zábradlí Karlova mostu. Co je pravda a co legenda a co všechno víme o tomto vpravdě národním světci?

• 14. 4. 2025, Michal Plavec, Národní technické muzeum v Praze

Vltava jako důležitá obchodní stezka

Vltava sloužila jako významná dopravní tepna již od 11. století, kdy se v Podskalí vybíralo mýto z vorů pro vyšehradskou kapitulu. Plavba dřeva z jižních Čech byla klíčová pro rozvoj pražských měst. S nástupem Habsburků na český trůn se změnily obchodní toky a po řece se začala dopravovat také sůl ze Solné komory. Na konci 20. let 19. století se přidala přeprava grafitu z jižních Čech po Labi a Vltavě až do Hamburku a Velké Británie, kde sloužil jako mazadlo parních strojů. Rozvoj říční dopravy však komplikovala špatná splavnost Vltavy směrem k Labi, což od roku 1841 omezovalo i osobní paroplavbu – cestující museli být přepraveni po souši až do Obříství. Teprve výstavba hořínsko-vraňanského kanálu v prvním desetiletí 20. století situaci výrazně zlepšila. Přednáška posluchačům přiblíží historický význam Vltavy jako obchodní stezky, vývoj hlavních přepravovaných komodit a technologické změny, které ovlivnily říční dopravu na počátku 20. století.

• 28. 4. 2025, Mgr. Dr. Phil. Viktor Velek, Ph.D., Ostravská univerzita Fakulta umění

„Řeka nám píseň bude hrát“ aneb Vltava hudbou zachycená

• 5. 5. 2025, Mgr. Petr Pavelec, Ph.D., Národní památkový ústav ČB

Počátky kláštera ve Vyšším Brodě - legenda a skutečnost

K založení kláštera ve Vyšším Brodě se vážou dvě legendy, které vysvětlují vznik tohoto významného místa. Jedna z nich vypráví o Vokovi z Rožmberka, který při přechodu vltavského brodu málem utonul. Druhá popisuje boj mezi dobrem a zlem, kdy se ďábel snažil zabránit výstavbě kláštera. V těchto příbězích se odrážejí střípky reálné historie, které ovlivnily kulturní a duchovní povědomí o vzniku kláštera. Promítly se nejen do lidového vyprávění, ale také do výtvarného umění. Kolik pravdy se však v těchto legendách skrývá a jaké byly skutečné počátky vyšebrodského kláštera, odhalí přednáška Petra Pavelce.

Kde: přednáškový sál Národního památkového ústavu - územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, Senovážné náměstí 6, České Budějovice

Vstup zdarma. 

Těšíme se na Vaši účast!

Přednáškový cyklus je součástí projektu Vltava slavná & splavná 2025.