Záchrana pivovaru v Lobči se datuje od roku 2007, kdy zdevastovaný areál zakoupil současný vlastník – architektonická platforma RIOFRIO. Postupně zde probíhá příkladná stavební obnova a oživování pivovaru jako turistické atraktivity Kokořínska. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH).

Záchranu areálu v uplynulých letech podpořilo Ministerstvo kultury, Středočeský kraj, MAS Vyhlídky a EU (SZIF). Znovuobnovený pivovar byl slavnostně požehnán v sobotu 30. května 2015.

Parostrojní pivovar v Lobči u Mšena je velmi hodnotnou industriální stavbou s dlouhou a složitou historií. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní způsob výroby piva se v řemeslném vrchnostenském pivovaru rodu Věžníků dochoval až do 90. let 19. století, kdy byla tehdejším vlastníkem, JUDr. Rudolfem Cicvárkem, provedena zásadní přestavba na parostrojní pivovar. Proměnu, která dala areálu jeho dnešní podobu, realizoval známý pivovarský inženýr Josef Rosenberg. Až do počátku 20. století sdílel osudy velkostatku Mšeno-Lobeč, z něhož byl roku 1902 vyčleněn. Vrcholné období rozvoje pivovaru lze datovat do let 1905-1921, dále následovala již jen stagnace.

            Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně. K zastavení výroby došlo v roce 1943. Po znárodnění byl pivovar roku 1949 jako výrobní podnik zrušen, ale ještě počátkem roku 1951 byla na nějakou dobu v provozu podkováňská stáčírna. Většina budov byla využívána jako skladovací prostory různých státních podniků, následně zde dlouhá léta hospodařil státní statek. Stavební stav se rychle zhoršoval. Kritické období pak nastalo na počátku 90. let 20. století, kdy byl areál pivovaru novým soukromým vlastníkem ponechán devastaci, která jej přivedla na pokraj zániku.

            V roce 2007 zakoupilo zchátralý areál společenství mladých architektů, které zahájilo neodkladně přípravy na zajištění nejohroženějších částí areálu a následnou celkovou obnovu. Zadal zpracovat kvalitní stavebně historický průzkum, který odhalil do té doby nepoznanou historickou a památkovou hodnotu lobečského pivovaru a přispěl k jeho prohlášení za kulturní památku.

Vlastní práce na postupné obnově byly zahájeny v roce 2009. Během pěti let se podařilo obnovit krovy a střechy všech budov v areálu a obnovit chybějící vnitřní konstrukce sýpek včetně stropů, provést rekonstrukci prostoru bývalé varny a dalších částí areálu do té míry, že v dubnu tohoto roku mohla být po sedmdesáti dvou letech obnovena v prostoru bývalé stáčírny a malých sklepů výroba piva. Hlavní budova se sladovnou slouží jako pivovarské muzeum, objekt je zpřístupněn veřejnosti, jsou zde pořádány pravidelně happeningy a kulturní akce.

V rámci slavnostního večera byla dále udělena řada ocenění prestižních českých i zahraničních institucí. Výroční Cenu Jože Plečnika 2019 za celoživotní přínos v oblasti ochrany českého kulturního dědictví získal PhDr. Jiří Langer, CSc., jehož publikaci Lidová architektura v ČR vydalo středočeské územní odborné pracoviště NPÚ v roce 2018.