Příkladná obnova střech zámku v Čechách pod Kosířem navrací památce její starší podobu

Od loňského roku prochází střechy všech pěti křídel zámku v Čechách pod Kosířem celkovou obnovou. Jedná se o výjimečnou akci, která se již od fáze předprojektové přípravy vymyká běžným standardům. Památce se v současnosti navrací podoba střech z doby její zásadní přestavby ve druhé čtvrtině 19. století, obnova ale také plně respektuje veškeré dochované památkové hodnoty cenných krovů a zohledňuje nejnovější postupy opravy těchto historických stavebních konstrukcí.

Zámek v Čechách pod Kosířem je objektem se složitějším vývojem. Ve své hmotě uchovává nejen pozůstatky starší tvrzi, snad již ze 14. století, ale také v renesanci a baroku přebudovávaného sídla. Zásadní proměnu odrážející se v jeho současné podobě prodělal až na přelomu třicátých a čtyřicátých let 19. století za šlechtického rodu Silva-Tarouců, kdy byl přebudován podle plánů vícero stavitelů, z nichž jako nejvýznamnějšího lze uvést mladého pruského architekta Julia Eduarda Zerneckeho. Z této doby také pochází střechy jednotlivých zámeckých křídel, včetně krovových konstrukcí.

Zámecký areál v Čechách pod Kosířem prochází již několik let postupnou obnovou. Za nejvýznamnější výsledek dosavadních obnovných prací je možné považovat otevření nových výstavních prostorů a instalovaného prohlídkového okruhu, navracející interiérům zámku alespoň část ze ztraceného lesku doby posledních šlechtických majitelů této stavební památky. Další neméně podstatná, avšak ne tolik k prezentaci vděčná etapa obnovy byla zahájena v loňském roce a týká se střech všech zámeckých křídel. Její výjimečnost tkví ve zvoleném, ne příliš obvyklém přístupu investora, kterým je Olomoucký kraj, projektantů a realizační firmy k celé akci.

Jako výchozí podklad pro návrh konstrukční sanace krovů posloužil stavebně-technický průzkum, vyhotovený Ing. Michalem Kloibrem, Ph.D. Jeho cílem bylo přesně zdokumentovat podobu a rozsah poškození jednotlivých dřevěných prvků, jinými slovy určit rozsah zachování autentického materiálu. Pro identifikaci poškození a poruch byly využity vizuální a speciální přístrojové nedestruktivní a semidestruktivní diagnostické metody (blíže k metodice takových průzkumů a k jejich výsledkům vizte Michal Kloiber, Miloš Drdácký, Diagnostika dřevěných konstrukcí. Praha 2015). Na základě výsledků uvedeného průzkumu byl kanceláří ateliér-r, s. r. o. vypracován podrobný, staticky podložený projekt konstrukční sanace krovů. Jeho základním východiskem bylo zachovat konstrukční systém krovů, zachovat co nejvíce původního materiálu a zároveň do jisté míry zohlednit v současné době pomalu se prosazující přístupy obnovy, které upřednostňují tradiční řemeslnou práci. I když projekt počítal s výměnou celých poškozených prvků a ve zcela ojedinělých případech například i s posilováním některých poddimenzovaných částí konstrukcí příložkami, v převážené většině poškozených partií dřevěných prvků bylo navrženo protézování, přičemž se upřednostňovaly zejména celodřevěné plátové spoje. K ověření správnosti navržení těchto speciálních spojů projektanti využili možnosti přímé spolupráce s autory metodiky Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí (Jiří Kunecký a kolektiv, Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí. Praha 2015).

Součástí předprojektové přípravy bylo i doplnění standardního a revizního nedestruktivního stavebněhistorického průzkumu o tuto část památky, tedy o krovové konstrukce nad jednotlivými zámeckými křídly, jelikož jim nebyla věnována v předchozích průzkumech žádná pozornost. Právě rozšíření stavebněhistorického průzkumu o krovy, spojené s vyhodnocením bohatých archivních písemných i ikonografických pramenů, které byly ve stavebněhistorických průzkumech opomenuty, a s vyhodnocením údajů získaných dendrochronologickým datování dřevěných konstrukčních prvků krovů, přineslo zásadní poznatky k upřesnění stavebního vývoje českokosířského zámku. Z důvodu jisté výlučnosti předmětných krovových konstrukcí provádí v průběhu jejich obnovy olomoucké územní pracoviště Národního památkového ústavu i podrobnější operativní průzkum a dokumentaci.

Obnovou neprochází pouze krovy střech nad jednotlivými zámeckými křídly, ale proměnu doznává rovněž střešní plášť. Na objekt se navrací původní typ břidlicové krytiny, kterou byly jeho střechy opatřeny po svém vztyčení a úpravách ve druhé třetině 19. století, ta byla v průběhu poslední třetiny 20. století nahrazena z důvodu nedostupnosti kvalitní břidlicové krytiny osinkocementovou krytinou.

Obnova krovů a pokrytí střech zámku v Čechách pod Kosířem má shodně jako řada jiných rekonstrukcí památek svoje problematická místa, přesto celou akci je třeba již teď hodnotit jako svým způsobem výjimečnou. Výjimečná byla příprava obnovy, kdy byly dodrženy téměř veškeré kroky, které péče o historické dřevěné krovové konstrukce vyžaduje, avšak které bývají z nejrůznějších důvodů opomíjeny, což ve výsledku vede často k nenahraditelným ztrátám na památkovém fondu. Příkladná je i vlastní realizace obnovy, alespoň na krovech tří zámeckých křídel, které prošly obnovou v roce 2018 a byly realizovány firmami ARCHATT PAMÁTKY spol. s r. o., HOCHTIEF CZ a. s. a H & B delta s. r. o. Ke shodnému výsledku by měly dospět i letošní práce při obnově střech nad východním a severním zámeckým křídlem.

Fotografie ke stažení

Soubory ke stažení

TZ Cechy pod Kosirem.docx
DOCX (143,84 KB)

Související kontakty

Nepodléhá CC

Mgr. Ondřej Belšík

  • vedoucí odboru
  • 585 204 126, 725 712 358
  • Horní náměstí 410/25, Olomouc

Vlastimil Staněk

  • redaktor
  • 585 204 134, 725 718 061
  • Horní náměstí 410/25, Olomouc