Nevyhovující výpravní budovu rozšířil v roce 1908 architekt Gustav Kulhavý, narozený 27. listopadu 1875, z oddělení pozemních staveb Ministerstva železnic, který se podílel na stavbě nádražních budov v Českých Budějovicích, Plzni, Mariánských Lázních, Praze. Ze západu k ní připojil krytým vchodem o něco větší budovu s čekárnami a z druhé strany rozlehlou letní verandu s navazujícím služebním objektem, původně lampárny. Všechny části propojuje na kolejové straně nástupištní veranda kovové konstrukce. Jednotlivé objekty vizuálně sjednocuje elegantní secesní okrová fasáda geometrizujícího charakteru.

Objekty staniční budovy s čekárnami, krytá chodba a nástupištní veranda jsou nejzachovalejší jejím členěním i základní dispozicí. Současný stav je negativně ovlivněn dlouhodobým zanedbáním. V interiéru se zachovaly původní podlahy, výmalba i štuková výzdoba stěn a dokonce i suché záchody. Drobnými úpravami prošla sousední výpravní budova vlivem modernizace železniční dopravy a s ní spojeným provozem. Strážní domek prošel úpravou všech tři vstupů, prostřední byl částečně zazděn do podoby menšího okna. Zbylé dva prošly modernizací nově typizovanými dveřními výplněmi. Vodárna ztratila své využití s ukončením parostrojního provozu, ke kterému oficiálně došlo v roce 1980. Z technického vybavení nezůstalo kromě objemné kovové vodní nádrže nic dochováno. Celkově jsou všechny objekty zachovány ve své hmotě, jejích členěním i základní dispozici.

Památková hodnota nádražního komplexu, který se dochoval ve vysoké míře autenticity, spočívá v jeho architektonickém pojetí a je dokladem vývoje železniční dopravy. V současné době slouží z menší části pro potřeby řízení železničního provozu. Bytová jednotka v prvním patře výpravní budovy je obydlená a zbylé prostory, včetně vodárny, která je v současnosti nabízena k prodeji, jsou momentálně bez využití. V místní části obce Hluboček se jedná o uměleckohistoricky nejhodnotnější objekt, který může vytvářet vstupní bránu do turisticky oživované lokality.