Plány pro postavení Nové radnice, která je evidovanou nemovitou kulturní památkou a vytváří pohledovou dominantu hlavního náměstí i celého města, vznikly v letech 1909 – 1911. Jejich autorem je brněnský architekt Karel Hugo Kepka. Stavba započala v roce 1911 a dokončena byla o tři roky později. Celé dílo vzniklo rozhod­nutím městského zastupitelstva za přispění především prostějov­ských stavitelů Rudolfa Koneč­ného, Josefa Nedělníka a sochaře Josefa Bernauera, autorem štukové výzdoby je Vladimír Pleský. Jedná se o monumentální dvoupatrovou stavbu s asymetricky umístěnou čtyřhrannou věží dosahující výšky téměř sedmdesáti metrů, která v sobě mísí prvky historizmu a secese. Interiéry, ale i exteriéry radnice jsou bohatě zdobeny omítkářskou, štukatérskou, kovotepeckou, sochařskou a malířskou výzdobou. Nová radnice je svou vnější podobou, vlastní hmotou, architektonickým ztvárněním a též zejména díky dochované výzdobě interiérů, včetně dobového mobiliáře a dalších stavebních konstrukcí, pozoruhodným a velmi cenným dokladem stavebního a uměleckého řemesla počátku 20. století přesahujícím rámec regionu Prostějovska.

Jednotlivé konstrukce budovy a zejména její vnější plášť vykazovaly rozsáhlá poškození, která bylo nezbytné řešit komplexním zásahem. Rozsáhlá obnova prostějovské radnice probíhala od roku 2011, kdy došlo k rekonstrukci a zpřístupnění radniční věže, na což navázala obnova interiérů prvního patra radniční budovy v letech 2012–2013 a rekonstrukce obou částí nádvoří. Obnova vnějšího pláště objektu byla zahájena v roce 2014. V průběhu stavby, po po­stavení lešení, byly objeveny závady, které nebyly podchyceny v projektové dokumentaci, například závažná statická porucha bal­konů v osmém nadzemním podlaží. Po prozkoumání svrchní vrstvy fasády se zjistilo, že mezi cihlovým podkladem a samonosnou vrstvou umělého kamene je nahromaděno značné množství krystalů vodorozpustných solí, tlačících se ven z uzavřeného prostoru skrze praskliny. Systém větších i menších trhlin takzvaného střepu umělého kamene se vyskytoval na celém povrchu pláště, v největší míře na plášti věže. Z tohoto důvodu byl rozšířen rozsah díla a změněn termín plnění.

Restaurování se týkalo kamenosochařských prvků čelní fasády zhotovených z pískovce z Podhorního Újezdu, přístupového schodiště ve dvorním traktu z broušeného teraca, oken včetně původních kování, vitráží oken a dveří, poškozených partií střechy a její doplnění z patinovaného měděného plechu a ploch fasády z umělého kamene. Značně narušenou hmotu kamene restaurátor podrobil opakované hloubkové konsolidaci. Po provedení čištění vytipoval místa pro aplikaci záchytných trnů pro fixaci rozpraskaných ker pohledových vrstev z umělého kamene.

V poslední čtvrtině loňského roku byla dokončena komplexní a citlivá konzervační obnova vnějšího pláště památky moderní architektury v souladu s jejím autentickým architektonickým řešením, a to z velké části realizovaná restaurátorskými postupy.

Ve věži, ze které se nabízí úžasný výhled na Prostějov a široké okolí, nalezneme expozici z historie a současnosti radnice, unikátní hodinový stroj a orloj – jeden ze čtyř v republice. Na vrcholu se nachází pozlacená makovice, do které byly vloženy vzkazy příštím generacím.

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje Národní památkový ústav letos čtvrtým rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. V každém kraji vybrala komise odborníků z řady akcí či projektů dokončených v roce 2016 maximálně dvě nejzajímavější a jako vítěze krajského kola je nominovala do celostátního kola v jedné ze čtyř kategorií (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky). Celostátní hodnocení bude probíhat v několika fázích a výsledky budou zveřejněny při slavnostním vyhlášení a předání cen. Za mimořádný přínos může být navíc uděleno ocenění významné osobnosti v oblasti památkové péče.

Do hodnocení se může zapojit také veřejnost. Formou on-line hlasování na stránkách NPÚ vybírají účastníci z nominovaných počinů ten, který je nejvíce zaujal. Při slavnostním udílení potom získává cenu veřejnosti Památky děkují. O termínu spuštění on-line hlasování budeme informovat samostatnou tiskovou zprávou.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Územní odborné pracoviště v Olomouci zajišťuje činnost NPÚ s působností v Olomouckém kraji (okr. Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk).