Kladská byla prohlášena novou krajinnou památkovou zónou

Novou krajinnou památkovou zónou v Karlovarském kraji se od 22. prosince 2020 stává území někdejšího loveckého revíru Kladská v nejvyšších partiích Slavkovského lesa. Rozhodlo o tom ministerstvo kultury s ohledem na vysoké kulturně historické i přírodní hodnoty, jež toto území vykazuje. Krajinná památková zóna Kladská byla vyhlášena k ochraně kulturní krajiny, která si dosud zachovává charakter loveckého revíru, jehož tradice se bez přerušení odvíjí od 70. let 19. století.

Předmětem ochrany v nové krajinné památkové zóně je především areál bývalé lovecké obory Kladská včetně souvisejících krajinářských úprav, ojedinělý soubor historické architektury ve švýcarsko-alpském stylu ze 70. let 19. století stylově doplněný v průběhu stavebního vývoje osady, lesní hrobka prince Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga na úpatí vrchu Lysina, a jako součást nehmotného dědictví také lovecká tradice spojená s jedním z největších honebních revírů v Čechách. Dále to je montánní krajina v okolí Kladské s řadou pozůstatků prospekce, exploatace a zpracovávání těžených cínových a stříbronosných rud, objekty vodního hospodářství a krajinářsky významné prvky kulturní krajiny vzniklé pro následné hospodářské využití lesů a rybníků.

Loveckou tradici rozvíjeli na Kladské od roku 1873 noví majitelé panství z rodu Schönburg-Waldenburg, kteří zde postupně vybudovali druhou největší jelení honitbu v Čechách a také ojedinělý soubor historické architektury ve švýcarsko-alpském stylu. Princ Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg (1866–1936) z Kladské učinil dokonce centrum svého panství, v roce 1936 zde i zemřel a pochován byl v hrobce nedaleko loveckého zámečku. Jeho vdova zde žila až do roku 1945, kdy byl majetek zkonfiskován.

Nejvýznamnější součástí areálu je lovecký zámeček postavený v letech 1877–1878. Inspirací pro jeho výstavbu se staly exponáty představené na národopisné části Světové výstavy ve Vídni roku 1873. Stavbu zhotovila švýcarská firma Parquet- & Chalet-Fabrik Interlaken specializující se na dodávku dřevěných montovaných srubů. Dřevěné části stavby byly dovezeny ve 22 vagonech až ze Švýcarska a švýcarští řemeslníci na Kladské následně celý zámeček zkompletovali. Jižně od zámečku je výletní restaurace U Tetřeva, od 80. let 19. století oblíbený cíl lázeňských hostů z Mariánských Lázní. S řadou původních řemeslných prvků jako jsou okenní výplně s kruhovými tabulkami, vyřezávané sloupky, rámování oken či dřevěné šupiny pokrývající fasádu patří objekt k vůbec nejautentičtěji dochovaným stavbám celé osady. Počátkem 20. století přibyly ještě ve shodném švýcarském stylu tři sruby, budova rentovního úřadu a fořtovna. Soubor staveb na Kladské si zachoval až do současnosti svůj architektonický vzhled i původní urbanistickou strukturu. Bezprostřední okolí loveckého zámečku bylo upraveno jako romantický park navazující na rozsáhlá rašeliniště s vodní hladinou rybníka. Hojné zastoupení cizokrajných dřevin dodává celému prostoru vzhled arboreta.

Stylovým pojetím vycházejí všechny stavby z alpského stylu švýcarsko-tyrolských chat s naznačeným roubením a nízkými sedlovými střechami, doplněnými dlouhými balkony a bohatě vyřezávanými štíty. Nechyběly ani takové detaily, jako kameny zatěžující krytinu na střechách. Celý soubor loveckých chat knížecí obory je možno charakterizovat jako jedinečný komplex zástavby lesních staveb, od obytných po užitkové a správní, který ve své rozsáhlosti, ucelenosti, integritě i autenticitě nemá v České republice obdoby.

Vedle zmíněných kulturních hodnot se území vyznačuje i bohatými hodnotami přírodními. Kromě parkových úprav a arboreta to jsou významné aleje a stromořadí, například u Lazů či obce Prameny. Nacházejí se zde rozsáhlá vrchoviště s blatkovými porosty i zbytky zonálních bučin. Krajinářsky vysoce hodnotná je soustava vodních nádrží a luk.  Území památkové zóny je součástí CHKO Slavkovský les a částečně i NPR Kladské rašeliny, jež zde byla vyhlášena i díky princi Sigismundovi již v roce 1933.

Krajinná památková zóna je specifickým typem chráněného území, které vykazuje jak přírodní, tak kulturně historické hodnoty, jejichž význam je pro vyhlášení ochrany daného území rozhodující. V Karlovarském kraji je nyní pět krajinných památkových zón – kromě Kladské to jsou Valečsko, Bečovsko, a dále Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar a Hornická kulturní krajina Jáchymov. Dvě posledně jmenované jsou od loňska součástí Hornického regionu Krušnohoří/Erzgebirge, zapsaného na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

 

 

Fotografie ke stažení