Archeologický odkryv základů raně středověkého kostela v Praze na Vyšehradě

V létě 2014 pokračoval výzkum Archeologického ústavu v Praze v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě, která byla opakovaně zkoumána v minulých desetiletích. Od výzkumu ve 20. letech 20. století, který byl ale proveden jen částečně a bez možnosti jasnější interpretace, byly známy i relikty předchůdce baziliky, Výzkum nejenže potvrdil existenci starší stavby, zachované jen v základech, ale doložil, že byla vystavěna na neobvyklém půdorysu čtverce se třemi apsidami a je rozměrově srovnatelná s biskupskou rotundou sv. Víta a sv. Václava na Pražském hradě.

V červenci a srpnu 2014 vyvrcholil na pražském Vyšehradě dlouhodobější systematický výzkum Archeologického ústavu v Praze soustředěný na otázku stavebního předchůdce zaniklé baziliky sv. Vavřince v jižní části areálu. Svou povahou revizní akce staršího nálezu pod románskou bazilikou přinesla zcela nové informace a odkryv dosud neznámých částí starší kostelní stavby, zachované jen v základech. Stavba byla vystavěna na v tehdejších Čechách neobvyklém půdorysu čtverce se třemi apsidami (tzv. trikoncha) a na délku měří úctyhodných 25 metrů. Svou užitnou plochou přesahuje o 40% plochu dosud největší známé raně středověké stavby centrálního půdorysu v Čechách a jedné z největších na území Západních Slovanů, a to rotundu sv. Víta a sv. Václava na Pražském hradě. Na základě terénního zjištění ji lze datovat do období 2. poloviny 10. století až do 1. poloviny 11. století. Stavební předlohy uvedené stavby mohou pocházet ze západoevropského i byzantského prostředí. Ukazují to analogie obdobných staveb např. ve Franci, severní Itálii, na Balkáně a ve východním Středomoří, které se vyznačují vertikálním uspořádáním stavební hmoty a završením kopulí. Podle těchto analogií můžeme předpokládat, že vyšehradský kostel měl být vysoký okolo 20 metrů.

O existenci takto rozsáhlého kostela s centrální dispozicí na Vyšehradě neměli vědci dosud ani tušení. Tento objev, který bezpečně pozmění představu nejen o počátcích Vyšehradu, ale i o vývoji nejstarší české architektury, je vyvrcholením několik desítek let trvajícího úsilí a zájmu Archeologického ústavu AVČR v Praze o prostředí Vyšehradu, jmenovitě PhDr. Bořivoje Nechvátala, CSc. a v posledních více než deseti letech také Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D. Nepochybně se jedná o nejstarší fyzicky známý vyšehradský kostel a jeho objevení podle odborníků přináší zcela nové podněty do diskuse o počátcích tzv. raného českého státu a o úloze Vyšehradu jako jeho druhého nejvýznamnějšího politického a sakrálního centra. Pozůstatky tohoto kostela se z větší části nacházejí v památkově cenném areálu románské baziliky sv. Vavřince (na počátku 20. století zjištěné rovněž archeologickým výzkumem), která je překrývá.

Tento areál tak nyní získává značný prezentační potenciál, jehož důstojné využití v budoucnosti získání nominace na Cenu NPÚ 2014 Patrimonium pro futuro nepochybně značně podpořilo. Na realizaci výzkumné akce se vedle Archeologického ústavu AV ČR Praha, v.v.i. finančně podíleli Magistrát hlavního města Prahy, Královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě a Pražský archeologický fond.

Vlastník: Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
Na Cenu NPÚ za rok 2014 2014 v kategorii objev, nález roku byli nominováni Archeologický ústav AV ČR, vedoucí výzkumu PhDr. Bořivoj Nechvátal, CSc., Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Nález fortifikace v jižní a západní části plochy, pohled od jihu

Na podzim roku 2016 se při záchranném archeologickém výzkumu ve Vidicích podařilo odkrýt středověké opevnění zaniklé tvrze. Nález přináší nové poznatky o historii a...

Bronzový poklad z Mezirolí po konzervaci (foto Jan Přibilský)

Bronzový poklad z Mezirolí tvoří unikátně dochovaný soubor osmnácti šperků z doby bronzové. Okolnosti, za nichž byl objeven, mohou přitom sloužit jako vzorový příklad...

Výstava, kterou v opavském Obecním domě pořádala Opavská kulturní organizace ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Slezským zemským muzeem, zveřejnila dlouholetý...