Nález hradby z počátku 12. století na zámku Břeclav

Mimořádný objev pozůstatků hradby z počátku 12. století v prostoru břeclavského zámku navazuje na záchranný archeologický výzkum, při němž byly na stejném místě v letech 2009 a 2018 zjištěny mohutné destrukce vypálených mazanic. Tehdy ale pro nevelký rozsah nebylo možno objev interpretovat. Nyní bylo v nižší vrstvě odkryto množství ohořelého dřeva a potvrdilo se, že jde o součásti tělesa hradby, rozsahem i stářím unikátní nález sahající do doby hradištní.

  • Pohled na objev pozůstatků hradby

    Pohled na objev pozůstatků hradby

Dosud poněkud opomíjený objekt zámku leží v severozápadní části města Břeclavi mezi slepými rameny řeky Dyje. Předpokládá se, že zde původně stával hrad postavený knížetem Břetislavem I., od něhož panství dostalo své jméno. Později získali přemyslovský hrad Žerotínové, kteří ho v první polovině 16. století přestavěli na honosný zámek, v roce 1638 jej získala knížata z Liechtensteinu. Při rozsáhlých úpravách liechtensteinského panství byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

V roce 2009 byly v rámci plánované rekonstrukce v interiéru zámku záchranným archeologickým výzkumem odkryty mohutné destrukce vypálených mazanic, jejichž interpretace v té době nebyla možná vzhledem k malému rozsahu výkopu. Na archeologický výzkum se podařilo navázat až v roce 2018, kdy byla pod již známou mohutnou vrstvou mazanic odhalena v hloubce cca 4,5 m od současného povrchu úroveň tvořená zbytky zuhelnatělých dřev. V roce 2019 pak byla tato nálezová situace odkryta v půdoryse jedné celé místnosti na ploše cca 7 × 7 m.

Z archeologického výzkumu vyplynulo, že se jedná o požárovou destrukci dřevěných roštů tělesa hradby dosud neznámého opevnění. Část hradby, k níž byl při požáru přístup vzduchu, zcela zanikla a dochovala se pouze v podobě mazanic. Část však shořela bez přístupu vzduchu, a tam se dochovaly zuhelnatělé zbytky dřevěného roštu. Zachycený úsek hradby je téměř 7 m široký, ale vzhledem k tomu, že se nepodařilo zachytit žádný z jejích líců, lze předpokládat, že hradba byla širší. Stejně tak nelze určit výšku hradby, z ohromného množství nalezených přepálených mazanic její původně hliněné části lze usuzovat na několik metrů.

Nález je mimořádný, a to nejen rozsahem dochovaných konstrukcí, kdy je možné sledovat technologii výstavby hradby, ale i samotnou datací celé konstrukce. Ze závěrečné fáze vývoje opevnění pocházejí dřevěné prvky datované dendrochronologicky k roku 1108. Sondážním výzkumem pak byl potvrzen předpoklad, že obdobná nálezová situace je zachována i pod navazujícími prostorami zámku, a bylo dohodnuto, že při další rekonstrukci zůstane nedotčena.

Za Jihomoravský kraj nominovalo územní odborné pracoviště v Brně

Na cenu NPÚ v kategorii objev, nález roku byla navržena prováděcí oprávněná organizace Archaia Brno, z. ú., zastoupená ředitelem Mgr. Markem Peškou, Ph.D.

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Archeologická lokalita zaniklé obce Nesvětice – nálezy

Archeologické výzkumy lokality Nesvětice přiblížily dvě odlišné etapy vývoje jedné polykulturní lokality – období raného středověku a 2. světové války. V obou případech...

Valentinská brána a hradby Starého Města

V souvislosti s rekonstrukcí domu Na Kocandě se podařilo odkrýt pozůstatky hradebních zdí a brány z poloviny 13. století. Jedinečný objev přináší nové informace o podobě...

Bronzová situla z pozdní doby bronzové z Kladiny

Situla z Kladiny ve východních Čechách je unikátním nálezem, který v českých muzejních sbírkách postrádá paralely. Díky odbornému zdokumentování nálezového kontextu...