Záchrana zámku Nový Hrad v Jimlíně

Soustavná obnova zámeckého areálu v Jimlíně probíhá již bezmála 20 let. Díky aktivitě vlastníka se podařilo nejen zabránit chátrání významné památky, ale také obnovit všechny cenné umělecké součásti. Zámek je veřejně přístupný a stal se jednou z nejnavštěvovanějších památek regionu. K jeho oblibě přispívají četné kulturní a společenské akce, které jsou zde pořádány.

  • Strop zámku Nový Hrad, foto: Thermo Sanace s.r.o., nepodléhá CC

    Strop zámku Nový Hrad, foto: Thermo Sanace s.r.o., nepodléhá CC

Areál zámku Nový Hrad v Jimlíně je jedním z nejvýznamnějších velkých panských sídel v Ústeckém kraji. S vybudováním dnešního sídla započali páni z Kolowrat v letech 1465–1474. Původní středověký hrad byl později upraven na renesanční zámek, následně proběhla barokní přestavba. Od roku 1767 až do poloviny 20. století vlastnili zámek Schwarzenbergové. V roce 1947 byl zámek vyvlastněn a až do závěru 80. let 20. století zde fungovalo místní JZD. V tomto období probíhala jen nejnutnější údržba, stavební úpravy měly utilitární charakter a nerespektovaly památkové hodnoty areálu. Přesto si památka uchovala řadu cenných prvků a konstrukcí z období gotiky, renesance a baroka – nástěnné malby, fresky, štukovou výzdobu, malované trámové stropy či kamenné portály.

Záchrana památky započala v roce 1994, kdy zámek přešel pod správu Okresního úřadu v Lounech (od r. 2012 je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje). Od roku 2000 probíhá soustavná rehabilitace, při níž byly jednotlivé objekty staticky zajištěny a odvodněny, dále pak došlo k opravám krovových konstrukcí, výměně střešních krytin a obnově fasád. Následovala obnova veřejných prostranství.

V interiérech byly odstraněny prvky z druhé poloviny 20. století. Po sejmutí heraklitových obkladů a novodobých cementových omítek započalo rozsáhlé restaurování, a to nejdříve štukové a malované výzdoby v zámecké kapli. Zásadní objev byl učiněn v přízemní místnosti uprostřed východního křídla, zaklenuté barokní valenou klenbou. Pod vrstvami mladších omítek se podařilo na stěnách odhalit rozsáhlé partie velmi kvalitní pozdně gotické freskové malířské výzdoby z konce 15. století, která zachycuje zápasící dvojice a turnaj dvou rytířů na koních v doprovodu dekorativní výzdoby s převažující zelenavou tonalitou, související s fenoménem tzv. zelených světnic závěru 15. století. Také v další místnosti východního křídla byly odkryty a prezentovány fragmenty freskové figurální žánrové výmalby z počátku 16. století zatím hypotetického obsahu.

Uvedené nálezy byly citlivě restaurovány a jsou významnou výpovědí o úrovni umělecké výzdoby původního sídla stavěného od roku 1465 Albrechtem Libštejnským z Kolovrat. Téměř ve všech prostorách zámku se podařilo identifikovat a obnovit původní barokní, klasicistní nebo i secesní výmalbu. Unikátním počinem pak bylo restaurování souboru jedenácti barokních malovaných záklopových stropů, realizované mezi lety 2007–2013.

Za Ústecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem.

Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky byl navržen Ústecký kraj zastoupený Oldřichem Bubeníčkem (hejtman).

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Zámek ve Štědré, věž

Koncem roku 2011 získala obec Štědrá do svého majetku zdejší zámek. Přes omezené rozpočtové možnosti neprodleně zahájila komplexní obnovu tohoto rozlehlého objektu,...

Tvrz Pomezná po obnově

Zřícenina gotické věže je posledním pozůstatkem někdejší vesnice Markhausen, zaniklé v 50. letech 20. století. Obnova cenné památky probíhala v souladu s principy...

Seriál Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu – vizualizace zaniklé podoby hradu Skalka

V rámci projektu Historie v terénu – Litvínovsko se skupina odborníků od roku 2015 věnuje vysoce poučené prezentaci historických zajímavostí. Informace široké veřejnosti...