Konzervace torza městských hradeb ve Frýdlantě

Městské hradby ve Frýdlantě plnily svůj účel až do roku 1774, poté byly postupně bořeny a rozebírány. Opevnění se částečně zachovalo jako volně stojící zdivo, částečně jako zdivo včleněné do současné zástavby. Neutěšený stav hradeb se město Frýdlant rozhodlo řešit citlivou konzervací respektující míru dochování zdiva i novodobé zásahy.

  • Torzo městských hradeb ve Frýdlantě po konzervaci

    Torzo městských hradeb ve Frýdlantě po konzervaci

První písemná zmínka o městských hradbách, kulturní památce a zároveň součásti památkové zóny města Frýdlant, pochází z roku 1381. Pravděpodobně jsou však starší a byly zbudovány v polovině 14. století z polygonálně opracovaného kamene, přičemž jako materiál sloužil místní čedič s příměsí pískovce či žuly. Hradby byly původně omítnuté a po obvodu byly zpevněny kamennými věžemi, jejichž počet dnes nemůžeme spolehlivě rekonstruovat. Na přelomu 16. a 17. století prošly hradby rekonstrukcí a fungovaly až do roku 1774, kdy byly částečně zbořeny. Dolní brána byla stržena roku 1831 a okrouhlá věž, která ji chránila, roku 1888, horní brána i s věží zanikla v roce 1847. Třetí brána, postavená v roce 1742 v empírovém slohu, byla odstraněna až v roce 1947. Původní pravidelně oválný tvar hradeb je nyní možné vysledovat v linii dnešní Okružní ulice; tato část byla značně poškozena novodobou necitlivou výstavbou garáží, nákladního depa a také absencí údržby, což se podepsalo zejména na statice. Kvůli zatékání se zdivo začalo drolit a hradby zarůstaly náletovou vegetací.

Původní stav opevnění Torzo městských hradeb ve Frýdlantě po konzervaci

Celkový neutěšený stav se vlastník rozhodl řešit jednorázovým zásahem, který zahrnoval konzervaci zbytků hranolové věže a navazujících úseků opevnění. Konzervace se zaměřila na stabilizaci zachovaného zdiva s tím, že budou respektovány mladší úpravy. Ve věži byly odstraněny novodobé cihelné přizdívky (plenty) a v původním rozsahu byl doplněn vnitřní líc zdiva z lomového kamene. Obnovou prošla i druhotně vyzděná zeď uzavírající na vnitřní straně prostor věže včetně opětovného osazení kamenného portálu, který byl opatřen kovanou mříží. U západního úseku hradby zůstala na vnitřní straně zachována obě mladší schodiště, jež původně vedla na již zaniklé terasy, a ponechán byl i dodatečně proražený otvor v hradbě, tzv. katovská branka. Východní i západní část hradeb ukončila cihelná přizdívka vevázaná do kamenného zdiva a vyzděnou korunu překrývá jílová vrstva, kterou zpevňují drny. Nepravidelný profil opevnění respektuje míru zachování a tvar zdiva a navozuje dojem zříceniny.

Za Liberecký kraj nominovalo územní odborné pracoviště NPÚ v Liberci

Na cenu NPÚ v kategorii záchrana památky bylo navrženo město Frýdlant, zastoupené starostou Ing. Danem Ramzerem

Cena Patrimonium pro futuro

Cena Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro zhodnocuje a vyzdvihuje, co se v oblasti památkové péče podařilo, a oceňuje ty, kteří se o úspěšné dílo přičinili.


Související příklady

Občanské sdružení Za krásnou Olomouc

Necitlivá rekonstrukce bývalé kanovnické rezidence ve Wurmově ulici se stala v prosinci 2007 jedním z podnětů vzniku sdružení, jež se věnuje osvětové a popularizační...

Městské opevnění Frýdlantu je zčásti zachováno jako volně stojící zdivo, zčásti jako zdivo včleněné do současné zástavby. Vyzděno bylo z opracovaného místního kamene...

Torzo městských hradeb ve Frýdlantě po konzervaci

Městské hradby ve Frýdlantě plnily svůj účel až do roku 1774, poté byly postupně bořeny a rozebírány. Opevnění se částečně zachovalo jako volně stojící zdivo, částečně...