Tato výrazná krajinná dominanta stojí na mírné vyvýšenině. Původně větrný mlýn byl ve druhé třetině 19. století novogoticky upraven a rozšířen o přístavby a sloužil jako lovecký zámeček. Dnes jde o torzo, které je však v krajině stále dobře patrné.
Původně se jednalo o barokní větrný mlýn. Po změně majitele v 2. polovině 19. století stavba doznala nejen stavebních úprav, ale ifunkčního využití. Mlýnbyl v duchu novogotiky přestavěn na lovecký zámeček. Věžovitá hmota původního mlýna byla zakončena cimbuřím na krakorcích. Na jihu byla kruhová dispozice rozšířena o obdélný prostor. Dvoupodlažní přístavba reaguje na konfiguraci terénu a je tak oproti věžovité stavběposazena níže. Jedná se o kvalitní příklad drobné stavby v krajině a doklad eklektické architektury 2.poloviny 19. století.