V Praze se uskutečnil seminář o historických parcích a zahradách

Poslední zářijové teplé letní dny se uskutečnil letos již druhý odborný seminář se zahraničními odborníky, organizovaný pro pracovníky NPÚ v rámci projektu Odborné vzdělávání pracovníků NPÚ.

I tento dvoudenní seminář se konal za zpřísněných proticoronavirových opatření, takže němečtí odborníci, profesor Marcus Köhler z drážďanské Technické univerzity (Technische Universität Dresden), ani jeho kolega Christoph Haase z Muzea Prince Pücklera v německém Cottbusu (Stiftung Fürst-Pückler-Museum Park und Schloss Branitz) se nemohli zúčastnit osobně a jejich přednášky byly zprostředkovány streamováním včetně tlumočení. I přesto účastníci (prezenční i online) měli možnost vyslechnout a shlédnout velice zajímavé přednášky věnované problematice specifik historických krajinářských parků a zahrad, jejich vývoji, péči i ochraně.



Účastníci semináře o Historických parcích za zpřístněných protipandemických opatření, učebna NPÚ, Liliová č. 5, Praha.

Úvodní přednáška profesora Köhlera byla spíše teoretická a věnovala se historii a vývoji stylu známého pod pojmem “Anglická zahrada” v Anglii a jeho následnému vývoji na evropském kontinentu během 18. a 19. století. Byly zde nastíněny mísící se vlivy britské i regionální, vysvětlena různá vývojová období, místa a především hlavní protagonisté, kteří tento styl ovlivňovali a utvářeli. Následovala příkladová studie paní doktorky Markéty Šantrůčkové z Výzkumného ústavu Silvy Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v pražských Pohořelicích, která všechny seznámila s krajinářským parkem v Krásném Dvoře u Podbořan, jenž patří mezi rané příklady krajinářského parku v českých zemích. Jeho zakladatel a iniciátor, majitel panství Jan Rudolf Černín z Chudenic, se na přelomu 18. a 19. století zasloužil o vznik tohoto významného krajinářského díla. Studie představila nejen inspirační vlivy, které vedly majitele k vytvoření tohoto parku a kterými byly jeho studijní cesty po německých zemích a také cesta do Anglie. Vysvětleno bylo také kompoziční uspořádání parku, vyzdvižen význam terénních úprav či zakomponování novogotické architektury.


Profesor Marcus Köhler a jeho kolega Christoph Haase při online vysílání.

Následovala velice obsáhlá studie věnovaná rozsáhlému zámeckému areálu v německém Branitzu, která byla rozdělena do několika částí po oba dva dny a na které se podíleli oba němečtí přednášející. Zámecký areál Branitz, jenž je hlavním dílem Hermanna von Pückler-Muska, nám byl představen jednak v teoretické rovině, přibližující osobnost zakladatele, jeho inspirační zdroje, celkovou koncepci areálu i historický význam jednotlivých prvků. Ještě zajímavější však byla následná přednáška doplněná spoustou autentických fotografií i krátkých videí z celkové obnovy a údržby tohoto významného krajinářského díla.

Vítaným oživením byly dvě odborné exkurze po parcích Prahy, obě doplněné živým a erudovaným výkladem paní Mileny Andrade Dneboské. První z nich nás zavedla do pražských Havlíčkových sadů, parku obecně známého pod názvem Gröbovka či Grébovka, který leží na rozhraní památkových zón tří pražských čtvrtí: Vinohrad, Vršovic a Nuslí. Tento novoromantický přírodně krajinářský park s vinicí na jižním svahu pod vilou vznikl v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století za majitele pozemku, pražského průmyslníka Moritze Gröbeho. Tento pozoruhodný 11hektarový park byl již roku 1964 prohlášen nemovitou kulturní památkou. Poslední desetiletí 20. století však vlivem dlouhodobé absence údržby velice zchátral a současný majitel, Městská část Praha 2, proto přistoupil od roku 2001 k jeho nákladné a mnohaleté obnově. Tato byla dokončena roku 2014 a v současnosti jsou tak sady opět v celé kráse zpřístupněny široké veřejnosti a nabízejí útulné odpočinkové a relaxační prostředí uvnitř městské zástavby. Uvnitř areálu se nacházejí kromě jiného Gröbeho vila (dnes školící centrum), objekty Horní a Dolní Landhauska, vinice s viničním altánem, Pavilon, umělá jeskyně Grotta s fontánou a sochou Neptuna a v severozápadní části svah s vodopádem a umělým jezírkem. Celkový příjemný zážitek byl umocněn ještě krásným pozdně letním počasím a podvečerní procházka po parku tak byla příjemným ukončením náročného dne.


Grotta s fontánou a sochou Neptuna, Havlíčkovy sady, Praha

Druhá exkurze, opět provázená odborným výkladem paní Andrade, nás zavedla na opačnou stranu Prahy, do lesoparku Cibulka, který se rozkládá na 66 hektarech v městských částech Košíře, Jinonice a Motol. Jedná se o přírodní lesopark, vytvořený ve druhé a třetí dekádě 19. století podle principů Shenstonova okrasného statku za vlastnictví pasovského biskupa Leopolda Linharta Thun-Hohensteina. Postupně byl doplňován množstvím exotických, romantických staveb a sochařských prvků. V současnosti je ve správě Lesů hlavního města Prahy, které taktéž v roce 2000 přistoupily k nákladné obnově, jež zahrnovala opravy a rekonstrukce stavebních prvků i sochařské výzdoby, cest, vodních prvků a obnovy porostů, včetně historického ovocného sadu pod usedlostí a čínským pavilonkem. Naši prohlídku lesoparku nemohlo znepříjemnit ani deštivé a podmračené počasí a na závěr se rozproudila u paty právě renovovaného čínského altánku živá diskuse mezi odborníky na zahradní architekturu.

Všem přednášejícím, moderátorům i provázejícím patří náš veliký dík za tuto odbornou dvoudenní akci.

Texty a foto: Martina Stabravová