Archeologický výzkum v Krátké ulici v Lokti
Na sklonku roku 2025 proběhla v Lokti zdánlivě drobná stavební akce – rekonstrukce opěrné zdi v Krátké ulici, která si vyžádala záchranný archeologický výzkum, uskutečněný Mgr. Filipem Prekopem, archeologem loketského pracoviště NPÚ. V tomto prostoru, přibližně na polovině cesty mezi náměstím a hradem, stávala až do 60. let 20. století hustá zástavba se starým pivovarem. Všechny objekty byly strženy a nahrazeny parkem, který je od ulic z větší části oddělen opěrnou zdí.
Počátky stavebních aktivit v této části města zatím zůstávají otevřenou otázkou. Je však zřejmé, že se nacházíme v prostoru výrazně ovlivněném provozem hradu a jeho hospodářského zázemí, kde lze oprávněně očekávat archeologické doklady více než osm set let dlouhého vývoje osídlení.
Sledovaná stavba odkryla přibližně třicet metrů dlouhý terénní profil. Linie výkopu směřovala od jihovýchodu k severozápadu a protínala relikty dvou budov. Na základě konstrukčních znaků lze tyto objekty zařadit mezi novověké stavby vzniklé v 17.–18. století. Zvláštní pozornost však přitáhl nezastavěný prostor mezi nimi v centrální části výkopu (detail 1). Právě zde byl zachycen sled vodorovných vrstev vzniklých postupným ukládáním různých materiálů.
Tento soubor představuje nejméně sedmnáct stavebních a sídelních fází, které dohromady vytvářejí profil o mocnosti přesahující dva metry. Z nich lze minimálně dvanáct datovat do období před rokem 1500. Zajímavá byla vrstva se zbytky dřevěných úštěpků a prken (na kresebné dokumentaci označená č. 114), překrývající výraznou šedavě stříbřitou vrstvu, jež velmi pravděpodobně souvisí s nejranějšími stavebními aktivitami a rozvojem zdejší zástavby.
Všechna hodnotná odkrytá souvrství byla pečlivě zdokumentována a byly odebrány vzorky k dalším odborným analýzám. Výsledky těchto rozborů nepochybně přispějí k přesnějšímu časovému určení jejich vzniku a k doplnění mozaiky poznání bohaté a mnohovrstevné minulosti města.
Výzkum zároveň jednoznačně upozornil na často přehlížený význam zaniklého městského vnitrobloku, tzv. Parčíku, který se ukazuje jako mimořádně cenná „konzerva“ archeologických situací a klíčový pramen k poznání nejstarších dějin Lokte.
