Média a my – léto 2023
Kde o nás napsali nebo natočili reportáž? Poslechněte si ohlasy v médiích.
- Zámek Telč otevírá po rekonstrukci i dosud utajené prostory
- Postupme si dále aneb kvalita interpretace kulturního dědictví
- Na zámku Sychrov se natáčela vánoční pohádka
- Rozhovor s nejmladší kastelánkou NPÚ Kateřinou Doležalovou
- Nově otevřená Metternichovská rezidence v Plasích je bez průvodce
- Jak zabránit hejkalizaci památek?
- Alabastrový zázrak v kostele sv. Floriána
- Středověká móda v kurzu
- S Věžkou je spjatý Petr zvaný Prase i pan Racek
Zámek Telč otevírá po rekonstrukci i dosud utajené prostory
Státní zámek Telč se po rekonstrukci opět v plnohodnotném provozu otevírá návštěvníkům. Rozsáhlejší obnovy se památka zapsaná na světovém dědictví UNESCO dočkala po půlstoletí. Otevřená bude nyní celý rok. Přibyly nové prohlídkové trasy i moderní návštěvnické centrum. Restaurováním prošla například renesanční kaple a Rytířský sál s kazetovým stropem, poprvé jsou zpřístupněny očím veřejnosti dosud utajené prostory bývalého zámeckého pivovaru se sýpkou.
Nové prohlídkové trasy dovedou návštěvníky do expozice Zámecké muzeum, která mapuje méně známou historii města a zámku. Část se věnuje rodu Zachariáše z Hradce, jenž se v šestnáctém století zasloužil o rozmach Telče. Mimo jiné nechal tamní hrad přestavět na renesanční zámek. Na návštěvníky shlíží z obrazu, který byl namalován až po šlechticově smrti a dlouho se považoval za ztracený. Objeven byl nedávno v muzeu ve Slavonicích, které ho do telčského zámku zapůjčilo.
V nově zpřístupněném depozitáři v někdejším zámeckém pivovaru se nachází expozice Poklady za oponou. Přibližuje restaurování a ochranu památkově cenných předmětů, rukama restaurátorů jich prošlo během rekonstrukce na čtyři sta. K takovým pokladům patří třeba renesanční křeslo s tajným mechanismem, díky němuž je možné sedícího člověka uvěznit. Vznikla replika, aby si zájemci mohli zařízení sami na sobě vyzkoušet.
Postupme si dále aneb kvalita interpretace kulturního dědictví
Projekt NAKI ve spolupráci s Pedagogickou fakultou UK řešil otázku, jak zvýšit kvalitu prezentace kulturního dědictví prostřednictvím komentovaných prohlídek a jejich alternativ. Projekt Postupme si dále nahlíží na fenomén provázení z pohledu soudobých trendů.
Na zámku Sychrov se natáčela vánoční pohádka
Tradiční vánoční pohádka České televize se letos natáčela na státním zámku Sychrov. Nová pohádka režiséra Karla Janáka Klíč svatého Petra vypráví příběh o jedné krádeži, vodníkovi zamilovaném do princezny a protřelé dvojici kancléřů. V roli krále se představí Petr Nárožný, princeznu ztvární Sára Korbelová, vodníka si zahraje Lukáš Příkazký a do dvojice padouchů se převtělí herci – Sabina Remundová a David Novotný. Pohádka podle scénáře Petra Hudského bude mít premiéru letos během vánočního programu. Dvojice Janák–Hudský nespolupracují poprvé, oba autoři jsou podepsáni rovněž pod příběhy Princezna a půl království či Korunní princ. Malou ochutnávku pohádky naleznete v galerii. Už teď se můžete těšit na Vánoce!
Rozhovor s nejmladší kastelánkou NPÚ Kateřinou Doležalovou
Vždy měla ráda historii a umění. Od svých sedmnácti let provázela na zámku Slatiňany. Její záliba se jí stala i povoláním a nyní je nejmladší kastelánkou v ČR na zámku Vranov nad Dyjí. Sama tvrdí, že to sice není žádná romantika, ale splnil se jí sen.
Nově otevřená Metternichovská rezidence v Plasích je bez průvodce
Kompletní obnova opatské rezidence v areálu kláštera v Plasích na severním Plzeňsku je hotová. Opravy vyšly na více než 200 milionů korun. Projekt Cisterciácký klášter Plasy – Obnova opatské rezidence byl spolufinancovaný z Evropské unie, polovinu peněz tvořila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Stavebním pracím předcházel archeologický průzkum. Za téměř pět let prošly proměnou tři části opatské rezidence: Nová prelatura, Staré opatství a část zahrad. V prvním patře Nové prelatury je prohlídková trasa věnovaná rodu Metternichů, někdejším vlastníkům panství. Zajímavostí je, že prohlídková trasa je bez průvodce, takže si ji každý může projít vlastním tempem.
Pod nově zrekonstruovanou zahradou jsou podzemní chodby. I ty by jednou měly být součástí prohlídkových tras. Tím ale opravy v areálu kláštera v Plasích nejsou ještě zdaleka u konce. Pokračuje se například s opravami střechy a hodinové věže sýpky včetně zajištění její statiky.
Jak zabránit hejkalizaci památek?
Jak na hradě či zámku vytvořit poutavou prohlídku a vyhnout se přehnanému podbízení a poptávce po strašidlech, princeznách i mučírnách? Rezonují ve zdech památek filmové pohádky? Jak dnes v Česku vypadá průvodcovská praxe? Své zkušenosti sdílí zástupkyně kastelána na Švihově a školitelka tamních průvodců Linda Sikytová, Michal Kurz, historik z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, a kastelán z hradu Krakovec Jiří Sobek. Zazní i rozhovor s křivoklátským kastelánem Petrem Slabým.
Alabastrový zázrak v kostele sv. Floriána
Svatostánek zasvěcený svatému Floriánovi nechal zbudovat v letech 1597 až 1603 při nedalekém březenském zámku Rudolf z Bünau jako rodinnou kapli. Dodnes kostel skrývá unikátní skvost – alabastrový oltář. Soubor alabastrových reliéfů oltáře a kazatelny představuje 26 scén ze života Ježíše Krista.
Kostel se začal opravovat v roce 1985 a práce trvaly do roku 1991. Musela se odtěžit zemina, aby se zamezilo neustálé vlhkosti; generální oprava přišla v roce 2010 a jejím výsledkem je současná podoba. Nejvíce práce měli památkáři s barevným vzhledem interiéru, při průzkumu omítek a studiu starých podkladů. Zkrátka bylo tu práce jako na kostele, ale povedla se velmi.
Středověká móda v kurzu
Se středověkými oděvy včetně spodního prádla, obuví a módními doplňky seznámila posluchače v rámci přednáškového cyklu NPÚ, ÚOP v Plzni Minulostí kolem nás Veronika Pilná. Její odborný zájem o historický textil není jen vědecký, zaměřuje se totiž i na stránku praktickou. Podle dochovaných vzorů se snaží zhotovovat autentické výrobky, což zaujalo i reportéra Plzeňského deníku.
Skvostný oděv Polyxeny z Pernštejna, šaty české měšťanky z 15. století, oblek středověkého zbrojnoše, ale třeba i luxusní šat uherského magnáta z počátku 14. století. Víte, co mají společného? Všechny je vytvořila Veronika Pilná, vedoucí odboru evidence, dokumentace a informačních systémů Národního památkového ústavu v Plzni. Žena, které historické oděvy učarovaly natolik, že se jim věnuje nejen profesně, ale staly se i jejím největším koníčkem. Zmapován má vývoj odívání za posledních pět tisíc let, ale nejbližší jsou jí vrcholný středověk a raný novověk, tedy období 14. až 17. století.
S Věžkou je spjatý Petr zvaný Prase i pan Racek
Vzpomínáte si na objev tajemné archeologické lokality hradu Věžka? Na filmový dokument ÚOP v Plzni o záhadné archeologické lokalitě nedaleko zříceniny hradu Věžka navázala reportáž Českého rozhlasu Plzeň. O historii hradu a také třeba o tom, kdo byl Petr zvaný Prase, vyprávěli archeologové pracoviště.
