V předchozích letech jsme na našem webu postupně odkrývali příběh, jehož námětem byl objev odpadní jímky v místě zaniklých barokních záchodů v prelatuře areálu někdejšího kláštera v Plasích. Na existenci tohoto podzemního objektu upozornil propad dlažby.

Klášter Plasy je znám mimo jiné pro své mimořádné technické řešení založení konventní budovy, které vzniklo v reakci na podmáčený terén říční nivy. Spočívá v uplatnění dubových pilot a roštu, na němž jsou založeny zděné konstrukce. Setrvale příznivý stav dřevěných prvků zajišťuje optimální hladina vody, regulovaná prostřednictvím důmyslného podzemního vodního systému. Křehká rovnováha, na niž upozorňuje i varovný nápis u bazénové kontrolní jímky „Bez vod se stavba zřítí“, vyžaduje udržování funkčnosti celého systému. Napojeny jsou sem i různé odvodňovací štoly a kanály v celém klášteřišti, proto je nezbytné věnovat mimořádnou pozornost veškerým dosud neprozkoumaným podzemním objektům a předejít tak možným komplikacím. Kontinuálně probíhá dlouholetá obnova celého systému, čímž se mu daří navracet jeho původní plnou funkčnost. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o provedení záchranného archeologického výzkumu objektu nalezeného pod pokleslou dlažbou. Výzkum proběhl v letech 2016–2017 a podařilo se odkrýt těleso 9 m hluboké elipsovité jímky mimořádné stavební úrovně, precizně zhotovené z arkózových, na míru tesaných bloků. Suťovitý zásyp byl vytěžen až na hladinu spodní vody, pod níž se nacházel organický sediment s množstvím nálezů. Teprve po vytěžení obsahu se ukázalo, že objekt měl být pouze šachtou – spadištěm napojeným na kanalizační systém. Uzavřenou jímkou zůstal v důsledku nedokončení barokní přestavby areálu v plném rozsahu.

Trvale zvodnělé prostředí jímek bez přístupu vzduchu obvykle umožňuje dochování předmětů i z organických materiálů, jako jsou například papír, textilie a široké spektrum přírodnin, které se v běžných archeologických situacích nedochovávají. Díky tomu, že spodní část jímky nebyla nikdy vyprazdňována, se podařilo získat mimořádně rozmanitý soubor artefaktů. Postupně probíhala jejich konzervace a odborné vyhodnocení napříč souvisejícími vědními obory. Zkoumalo se sklo, keramika, kovy, dřevo, textilie a usně a další nálezy, prováděly se například rozbory environmentální, archeozoologické, paleografické, sfragistické, dendrochronologické a také izotopová analýza nalezených vlasů.

Výzkum jímky a průběh zpracování nalezených předmětů byl vedle webového seriálu prezentován na fotografické panelové výstavě, doplněné malou expozicí vybraných artefaktů. A konečně se NPÚ, ÚOP v Plzni rozhodl také představit tento ojedinělý, komplexním pojetím náročný výzkum formou odborné publikace s názvem Ústřice a breviář. Výpověď barokní jímky v klášteře Plasy. Za jejím vznikem stojí vedoucí archeologického výzkumu jímky Marcela Waldmannová, archeoložka plzeňského pracoviště NPÚ, historik Jakub Krček (ZIP, o.p.s.) a široký kolektiv odborníků, již se na výzkumu podíleli. Kniha obsahuje jak specializované studie, tak zasazuje předmět zkoumání – záchodovou jímku a potažmo barokní prelaturu – do dobových souvislostí. Ve své závěrečné části publikace přináší syntézu výsledků archeologického výzkumu napojenou na podrobný archivní průzkum. Zejména tato část knihy čtenáři umožňuje pozoruhodný pohled na skrytý život opatského sídla, představu o každodenním provozu, životě jeho obyvatel a služebnictva posledních přibližně osmdesát let působení zdejších cisterciáků.

[WALDMANNOVÁ, Marcela – KRČEK, Jakub a kol., Ústřice a breviář. Výpověď barokní jímky v klášteře Plasy, Plzeň: NPÚ, ÚOP v Plzni, 2023. 207 s. ISBN: 978-80-85035-60-5.]