Díl první: Jímka spatřila světlo světa po 185 letech

Poměrně častou „havárií“ na památkových objektech bývá pokles dlažby. Příčinou je téměř vždy postupné sesedání nezhutněného podkladu – dost často zásypu nějakého objektu, který se pod dlažbou nachází. Takový případ nastal také v roce 2015 v dnešní ambitové chodbě prelatury bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích.

Lokace zkoumané jímky v areálu plaského kláštera (vlevo) a havárie dlažby – místo výzkumu jímky.

 

Po rozebrání dlažby bylo odkryto ústí jímky elipsovitého tvaru o rozměrech 3,5 x 2,3 m. V těchto místech se objevuje zákres záchodů již na plánu přestavby kláštera Jana Blažeje Santiniho-Aichela (okolo roku 1709); jejich zánik připadá mezi léta 1828 a 1833, kdy byla prelatura adaptována knížetem Metternichem na zámek. Záchody byly zrušeny, zeď oddělující ambitovou chodbu zbourána, jímka zasypána a překryta dlažbou.

Po přibližně 185 letech se při postupném odkrývání jímky ukázalo, že i přes svůj utilitární účel vykazuje mimořádnou stavební úroveň. Od okraje až na dno, tedy do hloubky 9 m (!), je obezděná z pravidelných arkózových kvádrů o rozměrech 60 x 50-80 cm, tesaných na míru.

Pohled do jímky. Foto: archiv Řehák - SPELEO.

 

V roce 2016 byl pod archeologickým dohledem vytěžen zásyp (přibližně 48 m3 materiálu suťovitého charakteru – hlína s množstvím kamenů a stavební keramiky) do hloubky 8 m, na hladinu vody, pod kterou následovalo archeologické souvrství fekálních sedimentů. V jímkách, které bývají používány příležitostně také k odhazování odpadu, vznikne po jejich zasypání prostředí se stálou vlhkostí bez přístupu vzduchu. Umožní se tím dochování nálezů z organického materiálu (dřeva, kůže, textilie apod.) a zároveň širokého spektra přírodnin, jež se za normálních podmínek panujících v suchých archeologických objektech a vrstvách rozkládají. Archeologický výzkum takového druhu proto přináší při volbě správných metod mnohem více informací. Uskutečnil se v červnu roku 2017.

Řez výplní jímky – fekální sediment a zbytky suťového zásypu.

 

Samotný fekální sediment bylo potřeba exkavovat pokud možno po přirozených vrstvách tak, jak se během doby ukládaly. Problém bývá, že takových vrstev je minimum. Většinou se obsah smíchá a připomíná řídké jednolité „bahýnko“. Po odebrání odlišitelných vrstev o mocnosti celkem asi 10 cm bylo zbylé homogenní souvrství rozděleno na tři mechanické vrstvy po 30 cm. Veškerý obsah (celkem asi 6,7 m3) byl transportován po kbelících na povrch a následně proplachován vodou přes síta s velikostí ok 4 a 2 mm. Časová disproporce vznikla mezi exkavační a proplachovací částí výzkumu. Zatímco se během jednoho dne vytěžilo až 40 kbelíků sedimentu, proplavit se jich dalo stihnout na dvou sestavách sít pouhých osm. Technicky náročné těžení, při kterém byla nezbytná spolupráce s odbornou firmou zajišťující vystrojení, obsluhu a servis těžního zařízení, čerpadel a separátního větrání (včetně měření výskytů plynů a kyslíku), tak trvalo několik dní, kdežto úmorná práce u plavící linky nakonec celkem tři měsíce. Není třeba zdůrazňovat, že náročnou a obětavou činnost všech pracovníků znepříjemňoval všudypřítomný specifický zápach.

 

Sediment byl těžen po kbelících a proplachován proudem vody přes síta.

 

Po vytěžení jímky byly na obou koncích "elipsy" dokumentovány klenuté portály štol, které jsou ale zaslepené.

Pohled do vytěžené jímky – objev dvou portálů zaslepených štol.

 

Toto závěrečné poznání je klíčové a vrací nás na začátek celého procesu, k otázce, která napadne asi každého – proč se vlastně obsah jímky těžil? Klášterní plaský komplex s propracovaným podzemním systémem, jehož správné fungování je životně důležité zejména pro budovu konventu, vyžaduje co nejlepší znalost podoby, funkce a stavu každého podzemního prostoru. Výzkum jímky ukázal, že nedokončená velkolepá barokní přestavba předpokládala vybudování proplachovacích záchodů i v areálu prelatury (podobně, jako v konventu).

Výzkum provádělo archeologické oddělení NPÚ, ÚOP v Plzni.

 

Autor článku: Mgr. Marcela Waldmannová, 20. 5. 2020

Terénní část výzkumu:

  • technická spolupráce: Řehák – SPELEO s.r.o.
  • odborná spolupráce: Archeos, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

 

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.