Krematorium v Nymburce – nová národní kulturní památka Středočeského kraje

V pondělí 20. 2. 2017 na svém zasedání vláda ČR schválila návrh MK ČR na prohlášení 15 nemovitých kulturních památek za národní kulturní památku. Středočeský kraj, který se pyšní i památkou zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (historické jádro města Kutná Hora s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci) si tímto nyní připíše hned pět nových národních kulturních památek: Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi, Vodní elektrárna v Poděbradech, Krematorium v Nymburce, Zámek s parkem v Brandýse nad Labem, Sokolovna v Rakovníku. Středočeský kraj tak nyní eviduje více než 30 národních kulturních památek. U nově schválených objektů se jedná především o stavby občanské vybavenosti z 1. poloviny 20. století dokumentující architektonickou různorodost daného období. Statut národní kulturní památky pak byl nově schválen i pro dosud ne zcela doceněný zámek v Brandýse nad Labem.

Krematorium v Nymburce

Krematorium v Nymburce je považováno za vůbec první skutečně moderní stavbu, realizovanou po první světové válce na území České republiky. Představuje nejranější a v celé další tvorbě našich architektů přední ukázku puristické architektury. V našem státě je zároveň jediným uskutečněným dílem Bedřicha Feuersteina, známého avantgardního umělce u nás i v zahraničí. Tento talentovaný architekt studoval nejprve vyšší reálku v Nymburce, soukromě architekturu u Josipa Plečnika na uměleckoprůmyslové škole, pražskou techniku a AVU u prof. Jana Kotěry. Plány na stavbu krematoria ve spolupráci se zkušenějším kolegou Bohumilem Slámou připravoval již v roce 1921, v letech 1922-1924 byla stavba realizována. Již tehdy umělce světového rozhledu inspiroval Le Corbusierův purismus, Perretova klasicizující moderna a jeho železobetonové stavby, ale i typ chrámových staveb a japonská kultura (součástí projektu krematoria jsou náhrobky při hlavní ose, připomínající japonské kamenné lampy u budhistických chrámů). Výsledkem jsou jasné elementární geometrické formy, působící v exteriéru i interiéru, s motivy latinských křížů v okenních partiích. Nad horizontálou vstupní kolonády se vznáší mohutný bílý tambur, vypínající se nad obřadní síní, zakončený výrazně předstupující plochou střechou. Budova tehdy vzbudila ohlas i v zahraničí, kde byla často publikována. V rámci České republiky výjimečná sakrální stavba byla v roce 1987 zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek a v roce 2016 poctěna nominací za národní kulturní památku. 

Národní kulturní památky

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje podle § 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči vláda ČR nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Návrh na vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.

V současnosti je v ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 304 rejstříkových čísel (jednotlivých staveb, areálů či movitých předmětů nebo jejich souborů) národních kulturních památek od těch nejstarších (např. archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter aj.) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova aj.) až po památky z konce 20. století (např. hotel a televizní vysílač na Ještědu u Liberce). Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky.

Z celkového počtu NKP je 45 movitých.

Kontakt:

Mgr. Šárka Koukalová, koukalova.sarka@npu.cz, tel. 274 008 234