Nominace Patrimonium pro futuro 2016

Za Olomoucký kraj vstupuje do třetího ročníku o Cenu Patrimonium pro Futuro v kategorii objev, nález roku archeologický výzkum kultovního areálu kultury zvoncovitých pohárů v Brodku u Prostějova a nové instalace zámku v Čechách pod Kosířem v kategorii prezentace hodnot.

Při výstavbě dálničního přivaděče objevili archeologové na ploše dvacet krát čtyři metry útvar složený z kruhových a obdélníkových rozměrných jam s geometrickou přesností. Osmnáct kruhových jam ve dvou souběžných řadách se dvěma dalšími vloženými na východní straně sloužilo pro ukotvení mohutných dřevěných sloupů. Čtveřice obdélníkových prohlubní na západní straně mohly symbolizovat hroby, či obětní místa. Svým charakterem tyto jámy ponejvíce připomínají bohatě vybavené mužské hroby příslušníků staršího vývojového úseku kultury zvoncovitých pohárů z pozdní doby kamenné (2500 let před naším letopočtem), které však postrádaly jakýchkoliv stop po přítomnosti lidských kosterních pozůstatků. Vzorky byly ověřeny i laboratorně pomocí stanovení obsahu fosfátů v půdě a proto lze tato místa označit za „hroby“ symbolické. Bylo v nich nalezeno asi čtyřicet keramických nádob – především zvoncovitých pohárů s příznačným dekorem včetně dalších předmětů z kovu a kostí, kamenné nátepní destičky lukostřelců, korálky z jantaru, zlaté a stříbrné ozdoby i zbytky textilií.

„Je laboratorně rekonstruovaných téměř 50 keramických nádob, jsou proplavené odebrané vzorky výplní některých jam – takto byly získány uhlíky a zbytky obilí, ve Vídni analyzována takřka 4500 let stará textilie a na pařížské univerzitě podrobně prostudovány předměty související s lukostřelbou – nalezené nátepní destičky a hroty šípů. Pomalými krůčky tedy směřujeme ke komplexnímu vyhodnocení našeho objevu, které by mělo být následně publikováno formou monografie a prezentováno již dříve zmiňovanou výstavou,“ uvedl Pavel Fojtík, z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Objev vzbuzuje nebývalý odborný a laický zájem nejen u nás, ale i v zahraničí. Jedná se o významný úspěch české vědy, který svým významem snese evropských měřítek. V rovině památkové péče velmi dobře prezentuje funkčnost systému záchrany archeologických památek ohrožených stavební činností i vysokou úroveň v této souvislosti probíhajících terénních odkryvů.

Druhou nominaci za Olomoucký kraj představují nové instalace zámku v Čechách pod Kosířem v kategorii prezentace hodnot.

Již od roku 2011 byl celý zámek uzavřen a od té doby probíhá jeho postupná obnova. K přípravným pracem patřila rozsáhlá dokumentace dochovaných původních prvků, která zahrnovala i restaurátorský průzkum starších vrstev výmalby stěn. Na těchto základech proběhla rekonstrukce dřívější výmalby jednotlivých salonů a pokojů. Interiéry se vybavovaly v co největší míře původním mobiliářem, jenž se za účelem vystavení musel restaurovat, šlo především o mnoho kusů nábytku, obrazů a osvětlovacích těles. V loňském roce byla provedena rekonstrukce prvního patra v jižním křídle zámku a rekonstrukce přízemí a prvního patra v západním křídle.

Zámecký areál v Čechách pod Kosířem sestává z několika hodnotných staveb: vlastního zámku, oranžérie, ledovny, Mánesova pavilonu, vyhlídkové věže a dále z rozsáhlého přírodně krajinářského parku. Samotný objekt zámku v sobě uchovává pozůstatky starší tvrze, snad již ze čtrnáctého století, a také v renesanci a baroku přebudovávaného sídla. Zásadní proměnu prodělal až na přelomu první a druhé poloviny devatenáctého století za šlechtického rodu Sylva – Taroucců, kdy byl přebudován podle plánů vícera stavitelů. Dílčí úpravy pak na objektu proběhly na přelomu 19. a 20. století a v závěru dvacátého století.

Správa zámku, Vlastivědné muzeum v Olomouci, se rozhodla v prvním patře jižního křídla otevřít zámeckou expozici o deseti místnostech. Cílem bylo připomenout původní majitele panství, rod Silva-Tarouca. Výstava se vrací do doby, kdy na zde žila generace, jejíž hlavou byl František Josef II. Silva-Tarouca (1858–1936). Tento šlechtic byl posledním významným držitelem rodového majetku. „Mobiliář zámku je zapůjčen ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci, Národního památkového ústavu, Muzea a galerie v Prostějově. Obrazy navíc ze sbírek Moravské galerie v Brně a Národní galerie v Praze. Předlohou instalace byl především archivní materiál – vycházelo se z deníkových zápisků, skicářů, fotografií uložených primárně v Moravském zemském archivu v Brně, částečně též v Opavě a u soukromých osob,“ poznamenává kastelán zámku Martin Váňa. „V mobiliárních fondech Národního památkového ústavu byly dohledány předměty z původního vybavení zámku a do expozice jsou zapůjčeny. Pro potřeby instalace se zrestaurovaly rodinné portréty a soubor původního nábytku,“ doplnila Lenka Vaňková z NPÚ. Po více než šedesáti letech se sem vrátila původní knihovna. Součástí expozice je čtrnáct originálních maleb Josefa Mánesa, které vznikly pro zdejší hrabata. Řada materiálů archivní povahy byla návštěvníkovi zpřístupněna v podobě věrných kopií originálů.

Zámek s parkem, který byl zapsán do seznamu kulturních památek 3. května 1958, patří do majetku Olomouckého kraje a jeho správou bylo pověřeno Vlastivědné muzeum v Olomouci. Expozice byla veřejnosti otevřena 2. dubna letošního roku, její instalace proběhla již v závěru loňského roku. 

Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro s podtitulem Společenské ocenění příkladů dobré praxe vyhlašuje Národní památkový ústav letos třetím rokem. Smyslem ceny je upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče, ukázat, co se povedlo, a ocenit ty, kteří se o to zasloužili. V každém kraji vybrala komise odborníků z řady akcí či projektů dokončených v roce 2015 dvě nejzajímavější a jako vítěze krajského kola je nominovala do celostátního kola v jedné ze čtyř kategorií (obnova památky, restaurování; objev, nález roku; prezentace hodnot; záchrana památky). Celostátní hodnocení bude probíhat v několika fázích a výsledky budou zveřejněny při slavnostním vyhlášení a předání cen ve středu  21. září 2016. Na základě výsledků hlasování bude uděleno i ocenění veřejnosti o jehož spuštění na webových stránkách npu.cz budeme včas informovat. Za mimořádný přínos může být navíc ocenění stejně jako loni uděleno významné osobnosti v oblasti památkové péče.

 

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Územní odborné pracoviště v Olomouci zajišťuje činnost NPÚ s působností v Olomouckém kraji (okr. Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk).