Tematické zaměření semináře

Každoročně připravuje Národní památkový ústav ve spolupráci s dalšími organizacemi celostátní odborný seminář zaměřený na problematiku poznání, ochrany a obnovy lidového stavitelství a vesnických sídel. Snahou pořadatelů těchto dnes už tradičních setkání specialistů památkářů, muzejníků, národopisců, architektů, pracovníků ochrany přírody i jiných příbuzných oborů a organizací, včetně zástupců státní správy a samosprávy, je zprostředkovat nové poznatky i praktické zkušenosti v širokém mezioborovém spektru a vytvořit tak platformu pro vzájemně přínosnou komunikaci a řešení aktuálních problémů.

V tomto roce se uskuteční ve dnech 18. - 20. září v Javorníku v Olomouckém kraji již 26. ročník tohoto semináře a jeho téma bylo organizátory zvoleno tak, aby odráželo historické souvislosti tohoto kraje „za horami“. Jedním z jeho fenoménů totiž bylo kamenictví, které si tu podnes udrželo jistou kontinuitu díky průmyslovým podnikům, které se touto činností stále zabývají. Kámen se zde dobýval odedávna a pozůstatky i současné doklady jeho těžby a zpracování jsou patrné na mnoha místech. Ale kámen se již od středověku těžil a používal zejména ve stavebnictví prakticky všude a vzhledem ke geologické pestrosti území našeho státu šlo v různých oblastech často o zcela odlišné druhy hornin s rozdílnými specifickými fyzikálními vlastnostmi i výsledným estetickým účinem. Putujeme-li krajinou se sídly a jsme jen trochu vnímavými pozorovateli, můžeme ze starých kamenných konstrukcí staveb i jiných kamenných artefaktů snadno zjistit, jaké je převládající geologické složení zdejšího podloží – ať už jde například o poddajný pískovec, z něhož se tvarovaly typické kvádry, ale jenž byl mimořádně vhodný i na výrobu různých architektonických článků a ovšem i pro uměleckou kamenosochařskou tvorbu, nebo o další usazené horniny zejména vápence, travertiny, měkkou a dobře opracovatelnou opuku (prachovec) a velmi rozšířené břidlice, z nichž se štípáním a řezáním zhotovovala střešní krytina a v některých oblastech i ozdobné obklady štítů a stěn. Častým stavebním kamenem byly také tvrdé a odolné hlubinné a vulkanické vyvřeliny žula, granodioryt, čedič a znělec, často užívané též na dlažby, i přeměněné-metamorfované horniny, například rula nebo mramor. Kámen byl nejen dostupným, kvalitním a trvanlivým stavebním materiálem na sokly, obvodové zdi, klenby a pilíře, ale ve venkovském prostředí se používal rovněž na ostění okenních a dveřních otvorů, mnohdy v podobě zdobně tesaných portálů, dále na koryta, žlaby a nádoby, sloužil k vyzdívání studní a komínů i jako krycí desky, z velkých částečně opracovaných nebo přírodních kamenných bloků se sestavovala široká zápraží a vjezdy do hospodářských prostor, pro zpevnění svažitého terénu se z něj budovaly tarasy, náspy a opěrné zídky a také ohradní zdi s branami, mostky a dlážděné cesty. Zvláště pak ožíval v rukou zručných řemeslníků a umělců. Dodnes je naše země doslova poseta drobnými půvabnými kamennými díly, zejména sakrálního obsahu a funkce, jež se stala nepochybným a nepřehlédnutelným atributem její krajiny. Nejčastěji jde o skulptury světců, boží muka, kříže, světecké sloupy, zvoničky, kapličky nebo pomníky a památníky. Na těžbu a zpracování kamene také upomínají mnohá rezidua v krajině, ať už se jedná o drobné obecní lomečky a těžební jámy nebo více či méně rozsáhlé průmyslové stěnové lomy. Kromě toho kamenictví jako obor lidské činnosti v individuálním řemeslném pojetí i ve formě dělnické profese často silně ovlivnilo charakter života v příslušných regionech.

Připravovaný seminář by měl postihnout různé aspekty daného tématu v celé jejich šíři od dokumentace a průzkumů kamenných historických objektů, přes teoretické i praktické přístupy k jejich ochraně, obnově a rehabilitaci, i návody a postupy údržby, ošetření a konzervace kamenných konstrukcí a prvků, až po celkový obecnější pohled na fenomén kamenné architektury a kamenictví, jež je výmluvným dokladem řemeslného umu našich předků i svědectvím o jejich životě.             

Kromě hlavních pořadatelů semináře, jimiž jsou NPÚ generální ředitelství Praha a územní odborné pracoviště v Olomouci, se na jeho finančním či organizačním zajištění partnersky podílí Olomoucký kraj, Města Javorník a Žulová a Obce Bílá Voda a Vápenná. Předpokládá se účast asi 130 odborníků z celé republiky i z blízkého zahraničí. Třídenní program semináře bude zahrnovat dva jednací bloky s odbornými příspěvky, dále dva diskusní večery, které dávají prostor k vzájemným konzultacím, výměně informací i zkušeností z praxe, a celodenní exkurzi orientovanou na poznání místních památek a specifik spojených s jeho zaměřením.

Informace k celostátnímu semináři najdete v odkazu níže...