Nejstarší písemná zmínka o Javorníku pochází z roku 1291, město však vzniklo o několik desetiletí dříve. V 15. a 16. století byl zdejší hrad přestavěn vratislavskými biskupy, kteří si Javorník zvolili za své letní sídlo. Zásadní proměnou prošlo v 16. století také město pod hradem. Centrum rozrůstajícího se města se přesunulo do podhradí. Jeho slibný vývoj však překazila třicetiletá válka. Ve 20. letech 18. století se dočkalo obnovy, náměstí ozdobila nová výstavní radnice a farní kostel s farou, také zdařilý mariánský sloup. Rozkvět města pokračoval po slezských válkách za panování biskupa Schaffgotsche. Katastrofální požár postihl město roku 1825. Základní dispozice města ale zůstala po požáru zachována, stejně jako jeho dominanty. Do počátků proměny města v 19. století se nesmazatelně vryl nový císařský sloh. V roce 1839 došlo k vystavění mostů, vydláždění ulic a k jejich osvětlení plynovými lucernami. Nejdříve bylo centrum města vydlážděno valounovou dlažbou ze souvků (materiálu přivlečeného ledovcem na Jesenicko ze Skandinávie v období čtvrtohor společně s bludnými balvany, písky a štěrky). Přibližně kolem přelomu 19. a 20. století tento povrch nahradila žulová dlažba. Mezi soudem a radnicí byla založena okrasná zahrada. Narůstající provoz koncem 2. poloviny 19. století odsunul mariánský sloup z křižovatky k zahradě, která se proměnila v parčík s kašnou s vodotryskem, lemovaný kaštanovou alejí.

V průběhu 2. poloviny 20. století došlo na náměstí k úpravám, které jeho celkový vzhled výrazně změnily a zvětšily jeho plochu po vybourání původních domů v západní části. Nově vytvořený prostor centra předělila přístavba radnice. Z těchto důvodů nebylo možné provést v uplynulých dvou letech rekonstrukci původního stavu náměstí, ale podařilo se z původního stavu vycházet alespoň v základních rysech. Mariánský sloup ve východní části náměstí, postavený v roce desetiletého výročí od morové zkázy v roce 1723, byl nově včleněn do plochy vyskládané z oblázků nalezených při rekonstrukci náměstí. Takto vytvořenou plochu lemuje pás žulové plošné dlažby. Okolní chodníky, pojezdové komunikace a parkoviště jsou nově zpevněny štípanými žulovými kostkami odpovídající svojí barevností dlažbě původní. Podobné řešení má i západní část náměstí. Nově vybudovaná kašna obroubená žulovými kvádry v těžišti její plochy je vložena do koberce vytvořeného z oblázků stejně jako v případě Mariánského sloupu, aby bylo docíleno jednoty západní i východní části náměstí pomocí opakujících se prvků. Stejně jako u kašny došlo k obroubení při rekonstrukci objevené staré studny. Na jižní straně náměstí, kde stávala původní kašna a později veřejné WC, se vybudovalo nevelké podium obložené žulovými deskami. Chodník vedoucí od nástupu do zámeckého parku podél jižní hranice náměstí stavebníci vydláždili velkoplošnou žulovou dlažbou. Celá plocha náměstí je řešena geometricky v souladu s provozními vztahy i estetickými požadavky na celkové řešení centrálního prostoru města a také s ohledem na pohledy z výše položených míst přilehlého zámeckého areálu. Cestu podél radnice a novodobé restaurační budovy na západní straně náměstí zdobí vysazené stromy. Vždy čtyři listnáče také vymezují prostor u Mariánského sloupu a u nové kašny. Zvolený druh stromu – jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) kultivar ´Sheerwater Seedling´ má menší, oválnou korunu. Jeho výrazné vonné, bílé květy podobné jabloním uspořádané ve velkých květenstvích, pokvetou v průběhu května až začátkem června. Listy se na podzim zbarvují do zářivě červené barvy. Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o druh stromu s bohatou proměnlivostí v průběhu vegetačního období, který na sebe upozorňuje od srpna do zimy výrazně čevenooranžově zbarvenými plody. Podél propojovací částí mezi novou a starou radnicí a podél restaurační budovy jsou vysazeny kvetoucí keře. K doplnění celého prostoru lavičkami, odpadkovými koši, novými svítidly a zatravněním poměrně velké části plochy došlo v závěru celé obnovy. Realizace náměstí je výsledkem velmi dobré spolupráce s investorem – Město Javorník, projekční firmou TUMVIA, s. r. o. a v neposlední řadě s generálním dodavatelem stavby – KARETA, s. r. o. Nově upravený prostor tak vytváří rozšířené, důstojné nástupní místo do zámeckého parku, který je součástí národní kulturní památky zámku Jánský Vrch.

Projekt byl realizován v rámci financování Programu INTERREG V-A Česká republika – Polsko, prioritní osa č 2. rozvoj přírodního a kulturního potenciálu pro podporu zaměstnanosti.