V letech 1712–1713 byl na Boží Hoře u Žulové vybudován dřevěný kostelík zasvěcený Panně Marii. Boží hora se stala vyhledávaným poutním místem kvůli uctívanému obrazu Panny Marie Bolestné, který měl být podle pověsti na Boží hoře pověšený na stromě již ve 12. století. Za josefínských dob došlo ke zrušení poutního místa a v roce 1864 ke zpustošení a vyloupení kostela. Na náklady vratislavského biskupa Heinricha Förstera proběhla v letech 1878–1880 výstavba nového kostela zasvěceného Panně Marii Bolestné. Autorství návrhu je připisováno Friedrichu von Schmidt, profesoru na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Na Boží hoře byla postavena monumentální novogotická zděná cihlová stavba s kamenným pláštěm a výrazným, architektonicky tvarovaným vstupním portálem. Již v roce 1877 měla obec vybudovat ke kostelu novou křížovou cestu se čtrnácti zastaveními. Její obrazy od malíře Baucha z Vidnavy nahradila ve druhé polovině 20. století současná vyobrazení jednotlivých zastavení. Cesta začíná u zděné výklenkové kaple, ukončuje ji přírodní skalnatá grotta s novodobou sochou Panny Marie Lurdské bez umělecké hodnoty. Ta původní zmizela snad již po druhé světové válce. Po dostavbě kostela byl u jeho vstupu vztyčen litinový kříž jednoduchých tvarů kvalitní uměleckořemeslné úrovně s datem 1884 na čelní straně paty žulového podstavce. Mezi navrhované objekty na prohlášení, kromě okolních pozemků, patřily i pozůstatky Jiřího chaty z roku 1905, která v padesátých letech 20. století vyhořela a z její podoby se nezachovalo téměř nic.

Kamenný poutní kostel v Žulové měl být ve své době ukázkou vytříbenosti a slohové čistoty, upomínkou na slávu, moc a bohatství katolické církve ve středověku. Před kostelem umístěný litinový kříž, jehož kovová část nese stopy po barevné povrchové úpravě a patrně i po zlacení, a výklenková kaple nacházející se pod horou, jsou drobnou sakrální architekturou. Jde o jednu z nejvíce ohrožených kategorií kulturního dědictví. Ministerstvo kultury rozhodlo tři nemovitosti v areálu, tvořící jednotný celek, památkově chránit, jelikož si dodnes zachovaly své historické i umělecké hodnoty. Naopak torza obvodových stěn Jiřího chaty, křížová cesta včetně grotty představující pouze výklenek vytesaný do skály s umělecky nehodnotnou kopií sošky Panny Marie Lurdské nenesou významné památkové hodnoty a tudíž není třeba je památkově chránit. Stejně tak i navržené okolní pozemky, na kterých se nenachází žádný významný objekt a Město Žulová plánuje posílit jejich rekreační funkci včetně vybudování informačních cedulí a map, není jejich míra památkových hodnot tak významná ve srovnání se společenským přínosem z vybudováním a rozšířením zázemí pro turistické účely.