Po založení města Olomouc před polovinou 13. století se změnilo komunikační schéma. Na východní straně Předhradí byla založena Hradská brána, kterou procházela hlavní cesta, dnešní ulice 1. máje, přes Předhradí do města. Tato brána postupně převzala úlohu hlavní a po polovině 14. století zřejmě jediné východní brány, i když do této doby v tomto prostoru spolu koexistovaly čtyři více či méně funkční brány. Původní hlavní brána do hradu Olomouc stála při ústí Mlčochovy ulice na Václavské náměstí a zanikla ve 14. století, což nejspíše souviselo s celkovou rekonstrukcí opevnění v lucemburském období.

Před zahájením rekonstrukce ulice 1. máje provedlo oddělení archeologických výzkumů Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Olomouci pod vedením Richarda Zatloukala, archivní rešerši dobových plánů pevnosti Olomouc, získaných v Rakouském státním archívu – Válečném archívu ve Vídni. Z nejvhodnějších pevnostních plánů a digitální katastrální mapy současného stavu byly provedeny soutisky, na kterých je Hradská brána zobrazena. Na soutisku plánu z roku 1644 a současného jsou dobře patrné dvě rovnoběžné podlouhlé základové patky brány (u písmene „E“) orientovaných ve směru východ‑západ, protože prostor pod průjezdem nebyl z úsporných důvodů vyzděný (obr. 1).

Na soutisku digitální katastrální mapy a plánu olomouckého opevnění, navrženého vojenským inženýrem baronem Pierrem Philippe Bechade de Rochepinem v roce 1742, je vidět Hradská brána obklopená barokním pevnostním zdivem (obr. 2). V této době se jednalo o takzvanou Vnitřní Hradskou bránu, která byla posílena předsunutým detašovaným bastionem č. XVII, kde byla takzvaná vnější Hradská brána. Důležitým obranným prvkem byl tok řeky Moravy.

Ještě v roce 1836 byla vnitřní Hradská brána přestavěna a v roce 1876 byla zahájena její demolice. Zdivo, které svou výškou nepřekáželo nově budované komunikaci, později i s kolejištěm pro tramvajovou dopravu, zůstalo zachováno. A právě tyto základy brány se staly předmětem záchranného archeologického výzkumu v květnu 2017.